Rok 2025 byl ve znamení nejistoty, kterou vyvolala Evropská komise návrhem úlev v ESG regulacích. Týkaly se zejména povinného vydávání zpráv o udržitelnosti. Ačkoli měl být takzvaný balíček Omnibus vstřícným krokem reagujícím na připomínky byznysu, podle některých expertů přinesl více problémů než užitku. „Legislativa a povinnosti v reportingu připomínají grotesku, která nepomáhá ani firmám, ani životnímu prostředí. Kvůli nejasným pravidlům a legislativní nejistotě se zpomalují konkrétní projekty, které by mohly skutečně posunout firmy směrem k udržitelnější budoucnosti,“ soudí Lukáš Ferkl, spoluzakladatel poradenské společnosti Envitral. Vyjasnění regulatorního rámce sám očekává až ve druhé půli tohoto roku.
Stabilní podle něj zůstává přístup velkých mezinárodních firem, které určují směr celých dodavatelských řetězců. „Ty budou udávat tempo i v roce 2026. Zároveň se dá čekat, že se reportovací systémy těchto korporací více sjednotí a zjednoduší, hlavně pro menší firmy,“ předpovídá Ferkl. Za pozitivní považuje, že se konečně začíná udržitelnost chápat jako celek – nejen skrze uhlíkovou stopu, a tento trend bude sílit.
„Rok 2026 by tedy mohl přinést tři klíčové změny: větší stabilitu v legislativě, jednodušší tržní reporting pro dodavatele mezinárodních firem a širší vnímání udržitelnosti jako propojeného systému, ne jen jako otázky klimatu,“ shrnuje Ferkl.
Nové povinnosti i nesplněné staré úkoly
Také v poradenské společnosti EY očekávají, že letošek bude rokem stabilizace tématu udržitelnosti. „Předpokládáme dokončení regulatorních změn v rámci Omnibusu až po rozjezd nařízení EU proti odlesňování, uhlíkového cla nebo přípravu firem na emisní povolenky v rámci EU ETS 2,“ uvádí Alice Machová, vedoucí partnerka poradenství v oblasti CFO agendy a udržitelného rozvoje v EY Česká republika.
Cílem nařízení EU proti odlesňování (EUDR) je pohlídat, aby se na evropský trh nedostávaly produkty spojené s mizením lesů. Pro dotčené firmy to znamená novou sadu povinností. Uhlíkové clo (CBAM) zase směřuje k tomu, aby zboží dovážené do EU bylo vystaveno stejné ceně uhlíku jako domácí výroba. Importéři emisně náročných produktů budou muset na základě emisí obsažených v dovezeném zboží nakupovat takzvané CBAM certifikáty, jejichž cena bude odvozena od ceny evropských emisních povolenek.
Jádrem udržitelnosti podle Machové zůstanou klimatická rizika a dekarbonizace ve všech jejích podobách. V poradenské praxi lze vidět řadu firem, které doposud nemají analýzu klimatických rizik zpracovanou nebo její závěry nezapracovaly do svého řízení. „Přitom je zjevné, že tato absence už dnes prodražuje pojištění nebo financování,“ podotýká Machová.
V případě dekarbonizace bude podle ní trh řešit praktickou pomoc s přípravou a samotným zaváděním příslušného plánu. „Téma dekarbonizace je každopádně široké a půjde ruku v ruce s dalšími tématy, nejsilněji s oběhovým hospodářstvím, energetickou soběstačností, ale i digitalizací dat,“ dodává expertka z EY. Jednotným jmenovatelem je přitom zajištění konkurenceschopnosti a odolnosti firmy proti turbulencím doby.
Udržitelnost se ale netočí jen kolem environmentálních témat. Letos tak v EY vzhledem k regulatorním změnám a očekáváním trhu předpokládají také nárůst poptávky po poradenství ohledně rovného odměňování.
Pravidla proti greenwashingu jsou otázkou času
Úlevy navržené Evropskou komisí i zahrnují i odklad povinného vydávání zpráv o udržitelnosti pro značnou část firem. Tento čas navíc ovšem podle expertů neznamená pohov, ale je naopak třeba ho co nejlépe využít. „Rok 2026 znamená zejména přípravu na nové povinnosti. Přestože se povinný reporting podle směrnice CSRD pro malé a střední podniky díky balíčku Omnibus posouvá na rok 2028, společnosti už nyní mohou zavádět best practice a získat náskok,“ říká Barbora Urbancová, ředitelka právnické firmy Peterka Partners v Česku. Od letošního ledna podle ní nabyla účinnosti novela zákona o účetnictví, která začleňuje zprávu o udržitelnosti přímo do výroční zprávy a dělí ji na individuální a konsolidovanou část.
Současně se chystá posílení ochrany spotřebitelů v rámci zelené transformace. Ještě vláda Petra Fialy navrhla novelu zákona o ochraně spotřebitelů a občanského zákoníku, která má zabránit greenwashingu, předčasnému zastarávání výrobků a podpořit cirkulární ekonomiku. „Ačkoli úprava zatím nebyla přijata, vzhledem k implementaci směrnice EU na principu úplné harmonizace je její přijetí pouze otázkou času,“ dodává Urbancová.
Zároveň připomíná, že minulý vládní kabinet rovněž schválil nový Plán odpadového hospodářství 2025–2035, který klade důraz na předcházení vzniku odpadů a jejich maximální efektivní využití. Jde o další směr podpory odpovědného podnikání a dlouhodobě udržitelného rozvoje.
•
