Inflace je největší aktuální problém české ekonomiky, na tom se shodnou všichni. A skoro všichni účastníci debaty v rámci akce Euro Business Breakfast v pražské Kunsthalle se také shodli, že kdyby vláda a centrální banka dělaly, co mají, nemuselo by být tak zle.
Václav Klaus, bývalý premiér a prezident ČR.
Hlavní řečník první části, bývalý český prezident a profesor ekonomie Václav Klaus, připomněl, že inflaci nelze svalovat na vývoj trhů ve světě, nebo dokonce na válku na Ukrajině, protože inflace je vždy a všude důsledek velkého množství peněz v dané ekonomice. Podle Klause je už teď trochu jedno podrobně zjišťovat, kdo za to může, podstatnější je jednat tak, jak taková situace po vládě a centrální bance vyžaduje: tedy zvyšovat úrokové sazby a snižovat rozpočtové deficity.
Pánové si rozumějí
„I když inflace přetrvává a je dnes daleko vyšší, než byla ve chvíli, kdy byly úrokové sazby u nás prvně zvyšovány, centrální banka úrokové sazby zvyšovat přestala. Je to evidentní chyba nového vedení ČNB,“ řekl Klaus, který v debatě dodal, že dokud povládnou v Česku záporné sazby (úrokové sazby jsou o polovinu nižší než inflace), cenová hladina se snižovat nebude. Odstranění inflace vyžaduje „tvrdý zásah do života společnosti a do chodu ekonomiky“ a toho se bojí ČNB i vláda, čímž se, jak tvrdí Klaus, bouří proti ekonomickým pravidlům, proti ekonomickému myšlení.
Podle Klause se nedá přesně určit, jaká část viny leží na centrální bance a jaká na vládě. „Nevěřím, že lze kvantifikovat tuto věc, považuji ale za naprosto jasné, že v první fázi dominovala politika měnová, nyní, ve druhé fázi, politika fiskální. Měnová politika brzdit začala, ta rozpočtová ani to ne,“ dodal bývalý prezident. Podle něho „vláda proflákala obrovskou část svého období, které po volbách měla k dispozici, je tu už 18 měsíců a v poslední třetině se už nedá skoro nic dělat“.
Bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok s Klausem souhlasil prakticky ve všem. Podle něho bylo na vysokou inflaci zaděláno už v minulosti, ale pružnost globálního trhu byla schopna pohlcovat vysokou finanční poptávku, takže tlak vysoké měnové zásoby nebyl tak cítit. Dokonce si to většina lidí ani neuvědomovala. Tato hypotéza – tedy že se velké množství peněz v ekonomikách neprojevilo kvůli pružné nabídce, která peníze pohlcovala, otvíraly se nové trhy a podobně – zaujala i Klause. „Je tu však ještě druhá hypotéza, že ty peníze mizely někam jinam. Nemizely do produktu, tedy do výkonu ekonomiky, ale do světa aktiv. Inflace byla na jiných trzích než na produktu a bylo omylem ekonomů, že to neřekli jasně a silně,“ uvažoval Klaus.
„Ano, s tím bych souhlasil,“ reagoval Rusnok. „Vzpomeňte, jak prudce rostly ceny aktiv, ceny akcií, ale i kryptoměn, fondů v posledních deseti letech. To všechno absorbovalo velkou míru nadprodukce peněz, která pak nebyla hned vidět.“ Velké množství peněz v ekonomice zůstalo a dnes nikdo neví, co s tím. Proto bylo podle Rusnoka důležité zvyšovat úrokové sazby, s čímž jako guvernér ČNB začal. Mělo se v tom ostřeji postupovat i po červnu roku 2020. Ekonomice by to podle jeho názoru moc neuškodilo. „Došlo by k rychlému ochlazení ekonomiky, což by vzhledem k nízké nezaměstnanosti nebyla žádná tragédie, ale v konečném důsledku bychom se dočkali nižších sazeb dříve než teď, výnosy a náklady by byly výhodnější,“ soudí Rusnok.
Lidi to bude bolet
Nový člen Bankovní rady ČNB Jan Procházka tak optimistický nebyl: „Na ulicích by možná bylo trochu krve, bylo by to extrémní řešení, asi by zabralo, ale za jakou cenu,“ oponoval Procházka. „Nedělejte z toho takové drama, není to tak dávno, co sazby v Česku byly 20 procent, to není konec světa, záleží na tom, jak dlouho takové sazby jsou,“ řekl Rusnok, kterého podpořil Klaus. I podle něho bylo třeba rychle zvýšit sazby, aby se „schumpeterovsky“ vyčistil trh od všeho, „co na něm nemá být“. „Jsem fascinován, jak já, zarputilý, antisociální demokrat, můžu být v takovém souladu se sociálním demokratem Rusnokem,“ kroutil hlavou Klaus. „A to je důkaz, že to, co dělá vláda a centrální banka, je špatně a my bychom to dělali absolutně jinak,“ dodal ještě exprezident.
Centrální bankéř Procházka vyzdvihoval, že „ČNB je dnes dobře čitelná“, protože „všichni už očekávají, že vyšší sazby budou delší dobu“. I on ale mluvil o tom, že snižování inflace bude lidi a firmy bolet. „Představa, že by to nebolelo, neexistuje, ale pořád jsme uprostřed cesty,“ řekl Procházka, jenž však byl v mediální karanténě, a nemohl proto mluvit otevřeněji o hlasování na bankovní radě. Shrnul proto alespoň čtyři pozitivní zprávy, které zatím jako centrální bankéř sleduje.
„Je jasné, že vyšší sazby už fungují. Hypotéky jsou zmrazeny, tady je propad o 80 procent. Úroky na termínovaných vkladech rostou, blíží se hodnotám, které odpovídají vyšším sazbám,“ vysvětloval Procházka, který upozornil i na to, že si podniky už půjčují více v eurech. „V únoru bylo 61 procent úvěrů v eurech, celkově to je 46 procent.“ Ukotvena jsou podle Procházky i inflační očekávání, lidé, banky i podniky už počítají s tím, že inflace ve druhé polovině roku půjde dolů. Přesto si postěžoval, že roste tlak na růst mezd, protože český trh práce nefunguje a je přehřátý. „Je to paradox této doby, zaměstnanci chtějí více peněz, protože se nebojí o své pracovní místo.“
Plošné škrty ano
Vysoký růst mezd ve státním sektoru vidí jako problém i Martin Slaný, hlavní ekonom DRFG, který vystoupil ve druhé části EBB, kde se více mluvilo o snižování fiskálního deficitu. „Je potřeba zmrazit platy ve státním sektoru, zmrazit důchody a škrtat plošně, deset procent všude,“ doporučil Slaný a připomněl, že „vláda dosud neušetřila ani korunu“. Dluh roste spolu s inflací. Od roku 2019 stouply ceny o 40 procent, inflaci podle Slaného pomohlo i to, že díky kurzovému závazku ČNB po roce 2010 se hromadila přebytečná likvidita, která „umožňuje vládě financovat téměř neomezené rozpočtové deficity, dluh se tak zvýšil o třetinu, skoro nejvíc v EU i ve vztahu k HDP“.
Daně nejsou podle Slaného problém. „Ve výběru daní jsme na průměru EU, nijak se nevymykají. Bohužel když vláda uvažuje o změně daní, vybírá si daně, které jsou naopak proinflační.“ Největším problémem jsou povinné, tedy mandatorní výdaje státu, dnes jsme podle Slaného už tak daleko, že z výběru daní vybereme sotva na mandatorní výdaje a vše ostatní financujeme na dluh.
K plošným rozpočtovým škrtům jako cestě k nižší inflaci se připojil také člen Národní rozpočtové rady Petr Musil. Je si ale dobře vědom, že vláda škrtat z politických důvodů odmítá, a to přesto, že 85 procent výdajů je dnes dáno zákonnou fixací na růst inflace, což znemožňuje efektivně vládnout. „Pokud by se mělo sahat do daňového systému, mělo by se přejít na zdanění před rokem 2021. Nemusí se obnovovat zdanění superhrubé mzdy, ale efektivní daň 19 procent smysl dává,“ soudí Musil.
Petr Musil, člen Národní rozpočtové rady
Ekonoma NRR překvapuje, že plánovaná změna DPH má být rozpočtově neutrální. U spotřebních daní se plánuje vyšší daň, přestože má jít zároveň o motivaci ke snížení spotřeby. „Spotřeba sice vždy poklesne, ale celkově se vybere více peněz,“ připomíná Musil. „Mně se vcelku líbí, co vládě předkládá Jindřich Vobořil, protidrogový koordinátor. On navrhuje, aby neřesti byly zdaňovány podle míry jejich škodlivosti. Je třeba, aby se sazba nepřepálila a lidé nejezdili kupovat cigarety třeba do Polska,“ popisuje uvažování ve vládě Musil. „Hlavní ale je, že poptávka tu není elastická.“
Problém je podle Musila i v tom, že u spotřebních daní na alkohol existuje výjimka na tiché víno, kde daň není vůbec. „To rozpočet stojí asi pět miliard ročně,“ vysvětluje ekonom, podle něhož jde o paradox. „Takovou daňovou výjimku dávají země, které jsou schopny svou produkcí zásobit celý svůj trh. Česko je v pozici čistého dovozce tichého vína, máme výjimku a říkáme, že tím podporujeme domácí vinaře, to nedává smysl.“
•
