O tom, že oblast společenské odpovědnosti nemusí být pro velké firmy jen nutným zlem, je přesvědčena Eva Prokešová, komunikační a CSR manažerka firmy JTI, která stojí i za vznikem konference Good Company Circle. Právě na jejím druhém ročníku by chtěla Prokešová ukázat na nejlepších příkladech z praxe, jak by měla spolupráce byznysové a neziskové sféry vypadat, aby byla prospěšná firmám, neziskovým organizacím i společnosti.
► Co vás vedlo k tomu věnovat se společenské odpovědnosti? Asi to nepřišlo jako blesk z čistého nebe…
To máte pravdu, nebylo to tak, že bych přišla do korporátního prostředí a tam se rozhodla, že bych se mohla zabývat touto oblastí. Dobročinnost a pomáhání druhým mě provázejí od dětství. Vyrůstala jsem s maminkou samoživitelkou jako jedináček, a ta měla starost, abych nebyla takový ten rozmazlený jedináček. Takže mi dávala různé zkoušky, abych poznala život z více úhlů. Třeba mě v deseti letech poslala na tábor s dětmi z dětského domova, kde se mě jeden chlapeček zeptal, co budu dělat, až tábor skončí. Řekla jsem mu, že pojedu s maminkou a prarodiči do Španělska, na což mi odpověděl, že se vrátí k tetám do domova, kde bude až do osmnácti. To mi už tehdy otevřelo oči, že všichni nemáme stejnou startovní pozici.
► Takže u počátku byla vaše maminka?
Ano, kromě zmíněného mě od dětství vedla k pomáhání druhým a dobrovolničení. To jsem si přenesla i do pracovního života. Když jsem nastoupila do JTI, bylo pro mě přirozené pracovat i pro oddělení corporate affairs, které již tehdy pod sebou mělo agendu CSR, tedy corporate social responsibility, již cílilo na komunitní investice. Spolupracovali jsme hodně třeba s organizací Život 90 a sponzorovali tísňovou péči a menší projekty. Když jsem tuto agendu dostala na starost, bylo to pro mě něco, k čemu jsem přirozeně inklinovala, takže jsem se začala scházet s neziskovými partnery, kteří mě do problematiky zasvětili, protože jsou v ní nejerudovanější. A přivedli mě na myšlenku, že v oblasti CSR nemusíme jen skákat do rozjetého vlaku a sponzorovat jednorázové projekty, ale i něco podporovat dlouhodobě a spolu s neziskovými organizacemi to rozvíjet.
► Co přesně to znamená?
Zůstanu u Života 90, kde dlouhodobě sponzorujeme projekt První tísňová, tedy tísňovou péči jak pro seniory, tak pro handicapované lidi, kteří žijí sami doma. U této skupiny lidí se totiž často stává, že třeba upadnou v koupelně a nemají se jak dovolat pomoci. Tato tísňová péče je vybaví SOS náramkem a monitorovacím čidlem pohybu, díky nimž se v případě nouze mohou 24 hodin denně dovolat na operátory tísňové linky, kteří jim zavolají pomoc. Jde o unikátní službu, u níž mě napadlo, proč ji v rámci firmy nezařadit i mezi naše unikátní benefity, a tak se starat nejen o vlastní zaměstnance, ale i o jejich staré rodiče nebo prarodiče. V tom jsme byli v korporátním prostředí průkopníky. Stručně řečeno, jde o dlouhodobou smysluplnou spolupráci, která je prospěšná navenek i dovnitř.
► Jak by měla vypadat spolupráce korporátní a neziskové sféry, aby byla efektivní?
Nejlepší příklady této spolupráce chceme prezentovat na letošním ročníku konference Good Company Circle, která se na spolupráci byznysu a neziskovek zaměřuje. Chceme tam říct, že nemáme nic proti aktivitám typu sázení stromů a sbírání odpadků, ale že to jde dnes dělat jinak, lépe a efektivněji, což ukážeme na konkrétních příkladech. Chceme také vysvětlit, že to není jen o tom, že byznys dodá peníze, ale může pomáhat i s věcmi, jako jsou PR nebo logistika, zatímco nezisková sféra pomáhá pochopit, kam a jak by měly aktivity v oblasti korporátní společenské odpovědnosti směřovat. My konkrétně za JTI tam budeme prezentovat, že se nám podařilo před dvěma lety ve spolupráci s Klubem svobodných matek vytvořit projekt Oděvní banky.
► Jak se zrodil tento projekt?
Sedla jsem si s ředitelkou Klubu svobodných matek Danou Pavlouskovou, když se hodně řešilo téma chudoby, rostla inflace a stále širší skupina lidí byla chudobou ohrožena. Už jsme tu měli potravinové a nábytkové banky, ale oděvní chyběla, tak jsme ji založili a postarali se i o to, aby byla napojena na logistickou síť již etablovaných potravinových bank, a byla tak pro lidi dostupnější. Od té doby se rozdalo více než 20 tisíc krizových balíků oděvů lidem v nouzi a rozdistribuovalo přes 80 tun oblečení, což jen potvrzuje, jak velký smysl tato aktivita měla a má, stejně jako fakt, že projekt podpořil Úřad vlády a první dáma Eva Pavlová. Vzhledem k tomu, že opět jde o něco unikátního, jsme za pomoci JTI založili i franšízu na Slovensku. Společně budeme tento příběh prezentovat i na konferenci Good Company Circle.
► Myšlenkou konference je setkávání korporátních a neziskových subjektů, sdílení zkušeností, vzájemná inspirace a třeba i navazování nových partnerství?
Ve zkratce ano, celé to vykrystalizovalo z toho, když jsem chodila od jednoho neziskového partnera k druhému, kteří mi říkali, že mají nápady, ale nemají je s kým dlouhodobě uskutečnit. Po místu, kde by se všichni zainteresovaní mohli potkat, inspirovat a třeba i nastartovat nové projekty, byla přirozená poptávka.
► Co letošní ročník přinese nového?
Loni jsme odstartovali s jednodenní konferencí, kde se to rozdělilo na prezentace nejprve zástupců byznysu a pak neziskové sféry. Letos nejenže máme dva paralelní programy, ale představíme i novou formu prezentace v tandemu, kde na jednom pódiu budou zástupci obou stran, kteří budou mluvit o vzájemné spolupráci. Takže nepůjde jen o povrchní PR, ale o hloubkové zaměření se na to, jak má spolupráce vypadat a fungovat. Dále budeme vydávat GCC magazín, sérii podcastů, přidáváme i ryze networkingovou část nebo mentoringové stoly ke konkrétním tématům. Program se oproti loňsku rozšiřuje, aby si návštěvník mohl z konference i něco odnést.
► Může diskuse firem, které jsou ve spolupráci s neziskovou sférou příkladem, posunout i debatu o ESG? Dost společností to stále bere spíše jako nutné zlo, které musí splnit a odškrtnout, a ne jako něco, co může být užitečné…
Na toto téma chystáme dvě panelové debaty, kde chceme probrat nejen to, co nás čeká za regulace, ale i praktické rady, jak převést něco, co považujete jen za povinnost, do něčeho společensky dlouhodobě užitečného. Zároveň bychom chtěli vypíchnout, že mnohé neziskové organizace mají potenciál, aby k nim velké firmy přistupovaly jako ke startupům. Není to jen o reportingu, jde o příležitost jak pro korporace, tak pro neziskové organizace, jen je potřeba ji uchopit za správný konec, aby z ní mohly obě strany těžit.
► Na konferenci se budou předávat i GCC Awards. O co přesně jde?
Toto ocenění vzniklo z našeho projektu z počátku roku, kdy jsme vybrali deset spoluprací byznysu a neziskovek a představili je formou fotografické výstavy v Evropském parlamentu pod záštitou tehdejší europoslankyně Radky Maxové. O těchto projektech pak hlasovali jak odborníci z europarlamentu, tak česká veřejnost, přičemž vítězové převezmou evropskou i českou cenu, která je jak oceněním, tak inspirací.
► Co firma musí dělat, aby se dostala do kruhu dobré společnosti v názvu konference?
Pokud firma chce, aby její CSR aktivity měly i přidanou hodnotu jak pro společnost, tak pro ni samotnou, musí se zajímat o spolupráci na dlouhodobých projektech, které oboustranně dávají smysl, a nejen o bezmyšlenkovou jednorázovou finanční podporu jednorázových projektů, s nimiž často daná firma nemá příliš společného. Věřím, že na konferenci každý najde inspiraci, jak na to.
•
