Podle údajů mezinárodních institucí, jako je Světová organizace pro duševní vlastnictví (WIPO), se na první místo v počtu patentových žádostí dostala Čína. Následují USA, Japonsko a Korea. Má Evropa ještě šanci vrátit se na vrchol?
Z mého pohledu má šanci se dostat na špici kdokoli. Situace, kdy je momentálně v popředí Čína není nezbytně nezvratná, je to však běh na velmi dlouhou trať. Je potřeba, aby Evropa více podporovala technické vzdělání se zaměřením na inovativnost a kreativní myšlení.
Čili je třeba začít už od dětí?
Ano, úspěch začíná rozvojem kreativity u dětí, tedy závisí i na systému jejich hodnocení a podpory ve školách. Vývoj nových technologií a technických řešení totiž začíná neohraničenou představivostí následovanou mnoha nezdary a chybami, které vedou k ponaučení a lepšímu chápání souvislostí. Děti, stejně jako vývojáři by měli být vedeni tak, aby dopředu nezavrhovali na první pohled nerealistická řešení a neměli obavu z neúspěchu a dělání chyb. Dobrým příkladem může být třeba koncept vrtulníku od Leonarda da Vinci nebo vize ponorky Julese Vernea. Vývoj patentových řešení je prostě cestou objevování slepých uliček.
Nebát se nekonvenčního myšlení
Máte nějaký recept speciálně pro české průmyslové a technologické firmy, aby byli v patentování mezinárodně úspěšní?
Nejdůležitější je, podle mého názoru, dát prostor vývojářům k nekonvenčnímu myšlení a možnost ověření těchto nápadů. Důležité také je, aby hlavně v projektech, kde není zcela jasný postup, technologie nebo možná řešení, nebylo příliš svazující zadání. To by mělo popisovat spíše požadovanou funkcionalitu, než požadovat konkrétní technické řešení.
Elektrický zdroj vedený do klimatické komory
Mohli byste popsat proces získání patentu? Ideálně na konkrétním příkladu? Čili od nějaké ideje, přes rozpracování, testování, podání návrhu k patentovému úřadu… až po užití v praxi. Jak dlouho celý proces trvá a které fáze jsou nejnáročnější?
Prvním krokem je generování technických konceptů. Následně je nutno ověřit jejich proveditelnost prostřednictvím simulace nebo výrobou prototypu a jeho laboratorním ověřením z pohledu funkčnosti a splněním kritérií dle relevantních norem.
Dalším krokem je vyhodnocení novosti a unikátnosti jednotlivých konceptů, jehož součástí je i prověření „state of art“, tedy zda již bylo někdy něco podobného použito nebo patentováno.
Následuje sepsání patentové přihlášky a její posouzení nezávislou institucí z pohledu patentovatelnosti.
Posledním krokem ze strany vývojářů je formalizace patentové přihlášky a její podání na patentový úřad. Po zhodnocení a akceptaci patentové přihlášky je následně patentovým úřadem přidělen patent.
Jak je v Česku takový proces náročný?
Celý proces zabere v závislosti na velikosti projektu a šíři portfolia, do kterého nové řešení v rámci našeho technologického centra implementujeme, jeden až tři roky. Je obtížné jednoznačně definovat, která fáze patentového procesu je nejnáročnější – záleží na úhlu pohledu, ale z technického hlediska je jednoznačně časově a finančně nejnáročnější ověření proveditelnosti a funkčnosti navržených konceptů.
Vaše brněnské technologické centrum je v rámci globálního ABB díky patentům oceňované za invenci. Jak měříte úspěch v této oblasti?
Získali jsme titul nejinovativnějšího centra „Most inventive technology center 2023“ a vztahuje se v ABB Elektrotechnika k divizi distribučních řešení (ELDS). Metrikou je počet přiznaných patentů (granted). Roční počet přiznaných patentů v rámci vývojových skupin našeho technologického centra v Brně, které zaměstnává 50–60 vývojářů, se dlouhodobě pohybuje v rozmezí 10–20 patentů ročně.
Patenty na „železo“ i software
Mohli byste uvést příklady patentů, jaké jste poslední dobou získali?
Hlavní oblasti, ve kterých v posledních letech podáváme a získáváme patenty jsou technologie a technická řešení pro senzory, což je alternativa k přístrojovým transformátorům. Ty měří elektrické veličiny v rozvodnách pro účely jejich chránění a měření spotřeby.
Detailní pohled na testovaný objekt napojený na kabely
Dále četně patentujeme systémy a technická řešení pro efektivní chlazení rozváděčů nebo pro zefektivnění odvodu plynů z rozváděčů a také zvýšení bezpečnosti v případě obloukového zkratu.
V neposlední řadě patentujeme algoritmy a servisní softwarová řešení na bázi technologií, jakými jsou virtuální nebo rozšířená realita.
Jak je pro vás důležitá spolupráce s vysokými školami a výzkumnými ústavy?
S VŠ i dodavateli a jejich výzkumnými centry spolupracujeme velmi těsně. Příkladem může být projekt spolufinancovaný Technologickou agenturou ČR řešený ve spolupráci s VUT Brno, který má za cíl odstranění nucené ventilace a optimalizaci chlazení produktů stávajícího portfolia a vývoj produktové řady vzduchem izolovaného rozváděče pro vysoké proudové parametry, které zatím ABB v portfoliu nemá.
•
