V českém právním prostředí se bavíme zpravidla o svěřenských a nadačních fondech, v zahraničí pak o lichtenštejnských nadacích a trustech, francouzské fiducii či řadě dalších alternativ. Pro maximální zjednodušení pak lze říct, že i přes své odlišnosti představují tyto struktury z uživatelského hlediska ekvivalent k anglosaským trustům, které jsou západními rodinami využívány již desítky, ne-li stovky let.
Primárním účelem majetkových struktur je zajistit ochranu a mezigenerační předání rodinného majetku. Celý proces souvisí i s detailním poznáním majetkového portfolia (zpravidla) zakladatele a současně i s volbou nejvhodnějšího možného nastavení, které bude z hlediska majetku a požadavků klienta odpovídat jeho cílům a zájmům. Cílem naprosté většiny klientů je dosažení optimálního rozložení a zajištění plynulého chodu a rozvoje majetkového portfolia do budoucna. Tomu zpravidla předchází „modernizace“ podnikatelských struktur klientů, a to při využití zákonem aprobovaných a předvídaných postupů.
Výsledkem celého procesu je pak vytvoření funkčního celku, který je způsobilý při zajištění maximální efektivity dosahovat požadovaných cílů.
I s přihlédnutím k výše uvedenému a k praxi, s níž se s kolegy na každodenní bázi setkáváme, se nelze ztotožnit s názory, že majetkové struktury slouží primárně ke krácení daňové povinnosti. Vytvořená majetková struktura je daňovým subjektem a bývá zdaněna obdobně jako právnická osoba.
Jiří Tregler
advokátní koncipient kanceláře Portos
a senior konzultant CCS Premium Trust
•