Energetická společnost ČEZ se může pochlubit investicemi do udržitelnosti v řádu desítek miliard. Podle členky jejího představenstva Michaely Chaloupkové je však důležité, aby část finančních prostředků šla na spravedlivou transformaci energetiky. Co to znamená? Jednoduše řečeno nezapomenout na lidi. V případě ČEZ nejde jen o prázdnou frázi, neboť odklon od využívání uhlí ovlivní nejen zaměstnance z elektráren a dolů. Značný dopad bude mít na celé lokality, které byly s těžbou a energetikou postavenou na uhlí po několik desetiletí spojené. „Chceme dopady zmírňovat tak, aby se co nejméně dotkly lidí a přírody. Obnáší to rekultivaci dolů a vyčištění brownfieldů elektráren, kde se budou rozvíjet jiné druhy byznysu a najdou tam uplatnění lidé, kteří musejí odejít z elektráren nebo dolů,“ naznačuje směr Chaloupková.
Odklon od uhlí je zásadní pro celou Evropu. Existuje jízdní řád, podle něhož má být splněno v roce 2035. Je to realistické, nebo se půjde spíš postupnými kroky, jak budou najíždět přechodné zdroje, případně jak se podaří budovat nové jaderné zdroje?
Prohlášení vlády počítá s odklonem od uhlí v české energetice v roce 2033. V ČEZ chceme v roce 2030 zcela zastavit výrobu tepla z uhlí. U výroby elektřiny nicméně vidíme, jak se vyvíjí trh, a myslíme si, že elektrárny přestanou být ekonomicky výhodné mnohem dřív, možná už v roce 2028. Je reálné uhlí opustit takto brzy. V roce 2020 jsme měli podíl výroby v uhlí 40 procent, loni už jen 30 procent, takže to rychle klesá a za dva tři roky můžeme být na nule. V teplárenství zatím držíme odklon do konce desetiletí, protože nejprve musíme zajistit alternativu.
Pociťujete tlak na zprovozňování přechodných zdrojů?
Rozvíjíme všechno možné. Ve velkém budujeme obnovitelné zdroje energie s důrazem na fotovoltaiku, a to v brownfieldech, ideálně v lokalitách, kde zavřeme uhelné elektrárny, popřípadě i v dolech. Testujeme fotovoltaiku na výsypce, což je výzva kvůli nestabilnímu podloží. Zároveň pracujeme na přestavbě teplárenství. Současné uhelné zdroje nahradí kombinace plynu, biomasy a kogenerace, do budoucna uvažujeme i o dalších technologiích. Teplárenských oblastí je devět a jsou v místech, kde není tolik příležitostí, proto tam chceme zůstat a do proměny teplárenství budeme investovat 60 až 80 miliard korun. Takže do toho šlapeme intenzivně.
S odepisováním uhelných lokalit je spojen velký sociální dopad. Máte vyčísleno, kolik lidí přijde o práci?
To máme docela dobře zpracované. Z celkových zhruba 30 tisíc zaměstnanců skupiny ČEZ se to dotkne nějakých 1 700 lidí v elektrárnách a 2 700 lidí v dolech, tedy zhruba 14,5 procenta zaměstnanců. Může se to jevit jako velký podíl, ale protože v daných lokalitách budujeme nové provozy, snažíme se ty lidi přeškolovat na nový druh práce. Pracujeme na tom roky dopředu. Malý test jsme uskutečnili v Hradci Králové, kde jsme uhelný zdroj nahradili zdrojem na biomasu. Z původních 40 zaměstnanců se polovina přeškolila a zůstala, další část odešla do elektrárny Poříčí a na trh práce zamířili jen čtyři lidé. Takže, když se chce, tak to jde, a myslím, že o většinu z těch ohrožených 4 400 lidí se budeme umět postarat. Ani ti zaměstnanci, kteří se rozhodnou zcela odejít, nepřijdou zkrátka.
Jde vám tedy hlavně o to, aby bylo postaráno o vaše zaměstnance?
Nejen o ně. Na dosavadní byznys byli navázáni dodavatelé. Dalo by se říct, že to není naše starost, nicméně v našem uvažování to naše starost je, protože nás zajímá celá lokalita a to, jak v ní působíme. Proto komunikujeme s dodavateli, co bude dál, aby měli včas informace a byli schopní se nové situaci přizpůsobit. To je minimum, ale těch věcí je řada. Kvůli našim elektrárnám před lety v těch místech vznikla dopravní a další občanská obslužnost. Usilujeme, aby zůstala zachovaná.
Jedním z trendů v energetice je decentralizace. Jak se k němu staví ČEZ?
Stavíme se k tomu čelem. Kde je to žádoucí, podporujeme to. Například u velkých nemovitostí, velkých institucí dává smysl, aby byly soběstačné. Jiné je to u domácností, kde je nutné vše dobře spočítat. V tom umíme pomoci, máme projekt ČEZ Akademie, který původně vznikl v době zvyšování cen elektřiny jako rádce, jak šetřit, dnes se zaměřuje na nové technologie, včetně poradenství, aby si lidé pořizovali to nejlepší možné.
•
