TOP PRÁVNÍ BYZNYS: Rozhovor s Vladimírem Uhdem

Partner BBH odpovídá pro magazín TOP PRÁVNÍ BYZNYS na otázky, které v rámci série křížových rozhovorů vzájemně připravili partneři šestnácti extraligových právnických firem.

Co vidíte jako největší výzvu pro obor advokacie jako takové v nadcházejících pěti letech?

Bohužel již delší dobu sledujeme trend, kdy dochází ke snaze výkonné moci prolomit důvěrnost klientských informací. Pokud si má advokacie, která do značné míry stojí na vztahu vysoké důvěry mezi klientem a advokátem, udržet svoje postavení, musí se zasadit, aby se advokátní tajemství nestalo jen bezobsažným pojmem.

Pokud byste mohl cokoliv ve své kanceláři změnit, co by to bylo?

Naštěstí mohu říci, že se společníky máme vzácnou symbiózu a shodný pohled na naše podnikání. O nutnosti změn, které bych rád prosadil se mi jakožto dlouholetému managing partnerovi kanceláře vždy kolegy dařilo přesvědčit, a tak nemohu říct, že bych měl v tomto ohledu nějaké nesplněné přání.

V čem je vaše kancelář progresivnější než konkurence?

Po celou dobu své existence jsme kladli zásadní důraz na spokojenost svých klientů a na to, abychom pro ně odvedli maximální výkon i na úkor našich vlastních zájmů, jak osobních, tak někdy i obchodních. I když se můžeme bavit o tom, jestli je tento přístup známkou progresivity, nebo nikoli, domnívám se, že toto nám ve svém důsledku dává určitou výhodu oproti konkurenci.

Co byste doporučil studentovi práv, který by se jednou chtěl stát managing partnerem kanceláře podobné té vaší?

Aby tvrdě pracoval, věřil sám sobě a svým schopnostem a příliš se nenechal rozptylovat tím, jestli u konkurence může na počátku své profesní kariéry dostat v danou chvíli o něco vyšší plat. Tak jsem se na pozici managing partnera vypracoval já sám a myslím si, že je to stále ten nejlepší přístup.

Je pro studenty práv, kteří chtějí po studiu působit v mezinárodní kanceláři, vhodné doplnit standardní angličtinu nějakým dalším jazykem, a pokud ano, tak který doporučujete?

Angličtina se stala v mezinárodní praxi zcela dominantním jazykem. I v naší kanceláři jsme měli kolegy, jejichž prvním cizím jazykem byla například němčina. Přesto postupem času začali pracovat převážně s angličtinou. Musím ale uznat, že znalost každého dalšího jazyka je pro právníka výhodou, o čemž jsem měl možnost se přesvědčit zejména v letech, kdy jsme úspěšně provozovali naši moskevskou pobočku. Při rozhodování o volbě dalšího jazyka záleží na cílech a směřování každého studenta. Pokud bude chtít zůstat v ČR, není nic jednoduššího než se podívat na seznam cizích zemí s největšími kapitálovými investicemi v ČR.

Myslíte si, že práce v advokátní kanceláři mladé začínající právníky tolik neláká, jak tomu bylo před několika lety?

Advokacie byla vždycky časově poměrně náročný obor. V dobách, kdy jsem začínal, byl také jediným oborem, ve kterém mohl právník dosáhnout na zajímavé finanční ohodnocení. To se do značné míry změnilo s tím, jak zbohatla celá společnost. Mladí absolventi nyní mají větší možnosti uplatnění. I když advokacie je pro právníky pořád oborem s nejzajímavějším finančním ohodnocením, minimálně bezprostředně po škole nemusí být práce v jiném oboru spojena s významným kompromisem v ekonomické rovině. Řada z čerstvých absolventů si jako svůj hlavní cíl vytyčuje maximální množství volného času a advokacie pak logicky není jejich první volbou. Přesto si myslím, že právnické fakulty každoročně stále opustí velké množství právníků, kteří mají zájem dělat velmi zajímavou a různorodou práci a advokacie tak pro ně zůstává lákavou možností.

Je podle vás na českém trhu prostor pro vyšší hodinové sazby za právní služby?  

Advokacie je velmi konkurenční prostředí, které dlouhodobě brání výraznému růstu hodinových sazeb. Přesto se domnívám, že již jen díky postupující inflaci zde bude i nadále prostor pro růst hodinových sazeb, a to především u předních advokátních kanceláří.

Jaký očekáváte v nadcházejících letech trend v headcountu advokátních kanceláří, porostou ty současné, nebo nastane fragmentace?

Trh advokátních služeb prošel určitou fragmentací zhruba před 10 lety. Nemyslím si, že by nás něco podobného čekalo nyní. Spíše vidím prostor pro to, aby došlo k dalšímu růstu velkých advokátních kanceláří.

Poradily si již advokátní kanceláře s digitalizací a automatizací, nebo ještě mají před sebou kus práce?

Domnívám se, že postupné zavádění nových technologií nelze nikdy považovat za dokončené. Vzhledem k tomu, že jsme již před nějakou dobou plně digitalizovali naše spisy a že se jako kancelář zaměřujeme na velmi individualizované právní poradenství s vysokou přidanou hodnotou, troufám si přesto říct, že nás už nějaká revoluční technologická změna v blízké budoucnosti nečeká. Nevylučuji však, že některé činnosti, které nyní zajišťují advokátní kanceláře svými právníky, budou již relativně brzy nahrazeny automatizovanými systémy.

Neohrožují sdílená data nebo kolaborativní prostředí odpovědnost advokátů za ochranu advokátního tajemství?

Pokud jsou dobře nastavená vnitřní pravidla a funkční systém omezení přístupových oprávnění, nevede to k vyššímu ohrožení advokátního tajemství. Nepamatuji se, že bychom zjistili byť jen jediný únik důvěrných klientských informací z naší advokátní kanceláře. Problémem to může být u kanceláří, kde panuje vysoké vnitřní konkurenční prostředí, ve kterém může být příležitost zobchodovat důvěrnou klientskou informaci obzvláště lákavá.

Přečtěte si také