V některých zemích (včetně EU) právní služby nepodléhají nutnosti je vytendrovat ve veřejné soutěži. Souhlasili byste s takovým přístupem pro ČR?
Nakládání s veřejnými prostředky musí být samozřejmě vždy transparentní, na druhé straně je nutné vzít v úvahu i skutečnost, že právní služby jsou specifickou službou – často řeší vysoce důvěrné záležitosti klienta, a to i v případě, že jde o veřejnoprávní subjekt, často je zapotřebí, aby je klient získal poměrně rychle. Setkáváme se i s tím, že je poptávána právní služba pro nějaký nestandardní právní problém, ve kterém je zapotřebí vysoká odbornost. Obvyklá veřejná soutěž v režimu veřejných zakázek tak může být ve zmíněných případech nevyhovující – a to jak z časového hlediska, tak z hlediska ochrany důvěrných informací. Ve speciálních odborných případech pak není základním kritériem cena, ale právě odbornost uchazeče. Někteří zadavatelé tendry na právní služby řeší formou tendru na rámcovou smlouvu, ve které vyberou několik uchazečů s různým zaměřením, a následně jim zadávají konkrétní zakázky podle potřeby. Tento způsob výběru je podle mého názoru v praxi celkem vyhovující. Nemyslím si, že by bylo úplně nezbytné opustit režim veřejných zakázek pro právní služby, ale určitě by bylo vhodné více využívat jednací řízení s uveřejněním nebo bez uveřejnění v závislosti na zákonných podmínkách, které se blíží soukromoprávní kontraktaci.
Český právní trh má jedny z nejnižších hodinových sazeb v Evropě, stejně jako někdy extrémní podbízení se v RFPs/soutěžních návrzích – jak hodnotíte situaci a jak ovlivňuje vnější (zahraniční) obraz kvality českého právního trhu?
Nesmyslně nízké hodinové sazby, které byly v minulosti nabízeny ve veřejných soutěžích, samozřejmě deformují trh a nesou s sebou podezření, že nízké hodinové sazby jsou vyrovnány rozsahem fakturovaných služeb. Na druhé straně si nemyslím, že by v dnešní době vytvářely takové excesy dojem, že čeští advokáti poskytují služby v nízké kvalitě. Nejen naše kancelář či jiné kanceláře s mezinárodní účastí, ale i řada ryze českých kanceláří patří mezi známé a úspěšné u nás i v zahraničí. Do budoucna by určitě stálo za to, aby vámi zmiňované „podbízení se“ bylo vyloučeno například stanovením minimální ceny právní služby buď ve vazbě na minimální hodinovou sazbu, nebo ve vazbě na mimosmluvní odměnu stanovenou dle advokátního tarifu.
Je pro vaše pracovníky a klienty významná spolupráce s akademickou sférou či dalšími organizacemi?
Naši kolegové se zapojují do akademické činnosti, spolupracujeme především s Právnickou fakultou UK – ať již jako asistenti, tak externisté, nebo doktorandi. Myslím, že zapojení praktiků do vědecké i pedagogické činnosti vede ke vzájemnému obohacení – pohled ryze vědecký a teoretický se prolíná s pohledem čerpajícím z ryze praktických zkušeností. Takový ten střet s právem, jaké by mělo být a jaké skutečně je. Vedle toho jsou moji kolegové zapojeni i do činnosti orgánů a odborných sekcí České advokátní komory. Musím zmínit i naši spolupráci s neziskovými organizacemi, podporujeme například domov seniorů Sue Ryder a jejich projekt Neztratit se ve stáří nebo Klub nemocných cystickou fibrózou.
Co si myslíte o přebírání právníků jiných kanceláří?
Myslím si, že každá kancelář má určitou firemní kulturu, určité hodnoty, na kterých je vystavěna. Je samozřejmé, že ne každý z kolegů, kteří zde působí, se nutně musí s těmito hodnotami a přístupem spokojit. Pak má možnost snažit se změnit zevnitř to, co mu úplně nevyhovuje, nebo se pokusit zapojit do jiné kanceláře, která mu v tomto směru bude vyhovovat více. Pokud je někdo v kanceláři naprosto spokojený, neodejde, ani když bude osloven někým zvenčí. A pokud spokojen není? Pak možná využije nabídku, která pro něj přijde v pravý okamžik. Popravdě řečeno, více než zmíněné „přebírání“ právníků mi vadí to, když se odcházející kolega snaží kontaktovat klienty, s nimiž v dané kanceláři spolupracoval, a nabízí jim služby svého nového působiště – s veškerou znalostí dosavadních podmínek spolupráce. To považuji za jednání, které do slušné advokacie nepatří.
Proč se účastníte, nebo neúčastníte Právnické firmy roku?
Naše kancelář se Právnické firmy roku účastní takřka od počátku, 11 titulů Právnická firma roku v oboru daňového práva hovoří za vše. Myslím si, že žebříček úspěšných advokátních kanceláří je významný nejen pro nositele ocenění, ale i pro ostatní kolegy; vědí, s kým mohou spolupracovat, pokud potřebují odbornost, kterou sami nemají. A samozřejmě i pro klienty; řada klientů s daňovými problémy nás oslovila právě proto, že si nás vyhledala mezi oceněnými v Právnické firmě roku.
Měla by nahradit právníky umělá inteligence? A nahradí?
Umělá inteligence nepochybně nahradí určité mechanické postupy, které právníci nemají úplně rádi. Nejde jen o používání vzorů a šablon, určitě bude schopna vyhledávat v databázích judikatury a odborných publikací řešení konkrétního klientského problému jinak než jen s určením klíčových slov. Dokážu si představit využití umělé inteligence při prověrkách AML nebo při due diligence v rámci akvizic. V čem však právníci budou vždy – nebo alespoň ještě hodně dlouho – nenahraditelní, je lidská komunikace – vyslechnutí problému klienta, snaha nalézt nejen právní, ale i vyhovující obchodní řešení, schopnost mediace – nebo obyčejného lidského soucitu.
Jakou konkurenci pro vaši kancelář znamenají butikové firmy/zahraniční kanceláře/lokální kanceláře?
Konkurencí jsou všechny kanceláře, které mají špičkové odborníky a dokážou se na trhu prosadit. Nás konkurence motivuje k dalšímu odbornému i ekonomickému růstu. A zatím se nám daří.
•
