Rusnok: ČNB propásla půlrok, kdy mělo ještě smysl sazby zvyšovat. Inflace tu bude mnoho let

ČNB jedná špatně, nepochopila, že prožíváme změnu paradigmatu, říká bývalý guvernér centrální banky Jiří Rusnok.

Když Česko zasáhl první náraz vysoké inflace, která je i po roce a půl stále vyšší než patnáct procent, byl Jiří Rusnok ještě v ČNB. Jako tehdejší guvernér prosazoval rychlé zvyšování úrokových sazeb, aby všichni věděli, že ekonomika bude brzdit, aby se inflace snížila. Od loňského června, po jeho odchodu z funkce a nástupu Aleše Michla do čela centrální banky, už ČNB nedělá nic. Rusnok to kritizoval i v rámci Euro Business Breakfast pořádané týdeníkem Euro. Podle exguvernéra jsme „propásli půlrok, kdy mělo ještě smysl sazby zvyšovat. Teď mají lidé pocit, že ekonomika je v pořádku, a tak se nebojí říkat o vyšší platy, což ještě zvyšuje tlak na inflaci“.

„Pokud by se duplo velmi silně na brzdu, bylo by dnes všechno jinak. Došlo by k rychlému ochlazení ekonomiky, což by vzhledem k nízké nezaměstnanosti nebyla žádná tragédie. V konečném důsledku bychom se ale dočkali nižších sazeb dříve než teď, bylo by to výhodnější,“ domnívá se Rusnok. Ekonomika by zpomalila, což by bolelo všechny, ale ceny by šly dolů. „Takto lidé necítí žádný ekonomický tlak. Recese se nedostavila, podniky mají plné knihy objednávek, pracovní místa ohrožena nejsou. Já se nedivím, že si lidé říkají o zvýšení mezd,“ komentoval vývoj v posledních týdnech. „Co asi jiného mají lidé dělat? Inflace je skoro 16 procent! Je to krásná ukázka, jak centrální banky nemají odvahu zasáhnout odpovídajícím způsobem.“

Inflace je zdanění, připomněl bývalý guvernér ČNB, to si málokdo uvědomuje a i ti, co si toho vědomi jsou, „nechávají tuto daň působit, jako by nám to nevadilo“, jako by nikomu nevadilo, že lidé, podniky, celá země takto chudnou.

Stupidní politika

Jiří Rusnok připomněl širší příčiny vysoké inflace. Jsou velmi komplexní. Kumulovala se různá rizika a ta se nakonec spojila v mohutný inflační úder, jenž znamenal konec snu o hladké globalizaci. „Do velké finanční krize panovala romantická představa o globálním světě, který spolupracuje. Kritériem byla produktivita, efektivnost, „just in time“, byla to taková pěkná historická etapa,“ rozvíjel svou úvahu Rusnok. „Od začátku 90. let už byla Čína zcela zapojena do světové ekonomiky, i to pomohlo k tomu, že jakýkoli výkyv v poptávce byl pružně uspokojován flexibilní globální nabídkou, která nebyla komplikována překážkami politickými, ekologickými, regulatorními ani logistickými.“

Tento bezprecedentní vývoj trval několik desetiletí, peníze se pumpovaly do ekonomiky, přitom to nemělo inflační efekt. Ten byl, jak řekl Rusnok, zakryt. Jenže svět se vyvíjí, změnily se geopolitické poměry, USA ovládl strach z Číny, potom přišel šok z epidemie covidu-19. „Nabídka už dnes není tak pružná, začala debata o deglobalizaci, reshoringu a podobně. Vedlejším efektem bylo, že ona skrytá inflace se najednou naplno odkryla.“ K tomu se navíc přidala energetická krize, která byla pouze částečně vytvořena ruskou válkou na Ukrajině.

Rusnok to celé vnímá jinak: „Energe­tická krize je důsledkem zcela stupidní energetické politiky EU v čele s Němec­kem a nemohla vést k ničemu jinému než k fatálnímu zdražení energií. Proč by jinak bylo násobně vyšší než v USA?“ Rusnok šel ještě dál a mluvil o „strukturální změně“, kterou prochází světová ekonomika, dokonce o „změně paradigmatu“. Podle jeho názoru jsme svědky ztráty klasického tržního nastavení a konkurenceschopnosti různých dílčích trhů. „Nepěstovala se ochrana hospodářské soutěže nejen v Česku, ne, to opravdu není přechodná vlna, to je změna struktury, jak funguje, jak bude fungovat globální svět.“

Nevychází mi to

„To, co teď prožíváme, bude trvat mnoho let. Ani inflace se nemůže jen tak vypařit,“ pokračoval Rusnok. Podle bývalého guvernéra a také předsedy vlády – dnes poradce pojišťovny Allianz – se vrátíme k jednociferným hodnotám inflace. „Ale ke stabilním dvěma procentům ne, tomu prostě nevěřím. A tomu se také musí přizpůsobit domácí politika,“ tvrdí.

Inflace se teď už potáhne a bude klesat jen zvolna. Mimo jiné i proto, že to lidé očekávají. „Inflační očekávání nejsou ukotvena, běžte do hospody a zeptejte se lidí, co si myslí o růstu cen, větší růst očekávají i podniky. Mně to jako ekonomovi nevychází, proto mi činnost ČNB v posledních měsících přijde špatná,“ uzavřel své vystoupení Rusnok.

Přečtěte si také