Komentář

Sociální sítě jsou plné škodolibosti a sžíravé ironie, a proto obraz, který světu nabízejí, často zakryje podstatné významy událostí a rozpustí je do nicneříkající mlhy. Příkladem budiž návštěva premiéra Petra Fialy ve Spojených státech amerických, která se v perspektivě sítí jeví jako komické povídání u vetchého staříka v Bílém domě, jež je jakousi zvláštní kratochvílí politických autistů a nemá vliv vůbec na nic.

Měsíc před slovenskými prezidentskými volbami provedla agentura Ipsos průzkum na téma populismu.

Je to globální válka o talenty. Všude se o tom mluví; řeší se odlivy mozků, vznikají studie vyčíslující ekonomické ztráty, když chytří lidé, kteří tvoří budoucnost zemí, z nich třeba i odejdou. Do světa. Pryč. Fantastickou ukázku, jak „přelívání se mozků“ skutečně funguje, navíc v jednom z top odvětví dneška, přinesly naše partnerské Financial Times (FT).

V Česku roste počet lidí, kteří pobírají příspěvek na bydlení. Podle statistiky (první na ni upozornily LN) je to nově čtvrt milionu domácností, zatímco ještě loni jich bylo jen zhruba 170 tisíc. Co se děje? Je situace českých domácností opravdu tak tristní a tak prudce se zhoršila?

Je tomu pár týdnů, kdy jsem seděl v čekárně preventivní kardiologie v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny, tedy v IKEM. Jak známo, jde o špičkové medicínsko-výzkumné pracoviště, jemuž se v uplynulých měsících dostává jiné mediální pozornosti, než by tamní lékaři, sestry a zaměstnanci chtěli i si zasloužili… Ale o tom jindy. V moderních prostorách čekala na vyšetření trojice seniorů, dvě dámy a pán, z nichž posledně jmenovaný byl jasně nejvýřečnější.

V protestech, které se odehrály v Praze, vidím základní problém v tom, že nepanuje jednotný názorový postoj ani mezi sedláky, natož tak mezi nimi a politiky.

Když před 70 lety – v červenci 1954 – vyšel první díl trilogie Pán prstenů, mnozí recenzenti a kritici v něm viděli alegorii na vztah svobodného západního světa s mocnostmi zla kdesi daleko na východě, v Mordoru. Nevysocí hobiti, kteří měli rádi dobré jídlo, pití a tabáček, si žili v Kraji dobře a bez zájmu o „velký svět“. Měli svoji domáckou pohodu.

Trvalo to dva roky, ale nakonec se neuvěřitelné stalo skutkem. Inflace v Česku v lednu meziročně vyrostla jen o 2,3 procenta, dostala se tedy na úroveň, na které ji Česká národní banka chce mít v průměru za celý letošní rok. První měsíc je tedy velmi dobrým příslibem.

Západní země mají dostatek prostředků, ale musejí projevit také svoji rozhodnost, aby Rusko nemohlo zvítězit.

Poslední lednový den rozhodla koaliční vláda Petra Fialy o zásadní změně jaderného tendru na výstavbu nových bloků v Dukovanech a v Temelíně

Máme-li se mentálně nastavit na přijetí eura, je třeba vymyslet „českou story“, stejně jako to udělala kterákoli země eurozóny včetně Slovenska, pobaltských zemí i ekonomicky silného Německa.

Obnovený konsensus vlády a centrální banky o tom, jaká má být sekvence přípravných kroků k přijímání eura, by nebyl od věci, tvrdí profesor ekonomie.

I v ekonomice je všechno otázkou správného načasování, timingu. Nemůžete přijít na trh s novým výrobkem ve chvíli, kdy je přeplněn jinými podobnými, není zrovna dobré investovat do akcií, jsou-li na burze na vrcholu zájmu za posledních několik let a každou chvíli hrozí, že přijde korekce, pád a výprodej.

Přichází rok naděje, to nejhorší máme za sebou, teď už půjde všechno líp, sliboval premiér Petr Fiala během svého štěpánského vánočního poselství.

V devadesátých letech, kdy v Česku panovala euforie po letech znovu nabyté svobody, nadšených podnikatelských začátků a objevování nových možností, jsme často nahlíželi na sousední Polsko jako na zemi zaostalejší, která jako by se z dědictví komunismu ani po pádu železné opony nemohla oklepat.