Cirkulární ekonomika je jedním ze stěžejních modelů, které by měly přispět k udržitelnější společnosti. V principu jde o minimalizaci odpadu tím, že se stane vstupem jiné výroby. Různé cesty k tomuto koloběhu zkouší i tabákový gigant Philip Morris. Použité náplně do bezdýmných zařízení se už díky spolupráci se slovenským startupem Reneso využívají v asfaltových směsích. „Spolu s univerzitami jsme dokázali rozvinout další možné aplikace, žádná z nich se ale zatím neukázala proveditelná v krátkodobém časovém horizontu. Šlo například o příměs do filamentů pro 3D tisk nebo příměs do stavebních cihel a tak dále, říká Karolina Nováková. Přiznává, že někdy je to cesta jeden krok vpřed, dva kroky vzad. „Nakonec se ale posuneme dál správným směrem,“ dodává. Vedle toho se firma snaží ukázat i další možné využití. Z recyklované suroviny vznikla například výplň modulárních křesílek, polštářů nebo zimních bund.
Rozvíjíte recyklační programy jak pro elektroniku, tak zejména pro náplně do bezdýmných zařízení známých pod značkou IQOS. Je to proto, že dnes představují největší část odpadů souvisejících s vaší výrobou, nebo jde spíše o to, že se právě tento odpad dá smysluplně využít?
Ruku v ruce se transformací naší společnosti jsme museli nově začít přemýšlet také o tom, jakým způsobem zajistíme udržitelné nakládání s našimi výrobky po konci jejich životnosti. Jde o součást strategického přístupu naší mateřské společnosti PMI k celé problematice udržitelnosti.
Zatímco u elektronických zařízení nám to do určité míry přikazuje zákon, v recyklaci bezdýmných náplní do nich jde o naší dobrovolnou aktivitu nad jeho rámec. Od úspěšného spuštění pilotního provozu sběru náplní v roce 2022 jsme hned v roce 2023 nasbírali v Česku a na Slovensku 26,5 tuny materiálu. Ten má přitom velký potenciál pro druhotné použití – zejména acetát celulózy, který je součástí filtrů bezdýmných náplní. Proto jsme se rozhodli projekt rozvíjet.
Máte v ruce surovinu. Jakými způsoby vznikají nápady, co s ní dál?
Inspirace přichází z několika směrů. Na Slovensku jsme se spojili s místním technologickým startupem Reneso (dříve EcoButt), jehož zakladatel Hugo Repáň měl nápad, jak materiál využít při výrobě asfaltu a nahradit jím běžně používanou dřevní buničinu. V Česku, kde jsme recyklátora neměli, jsme začali spolupracovat s univerzitami na testech recyklovatelnosti materiálu. Zároveň přišly i další nápady a kreativní projekty, které ukazují, že i design může být součástí cirkulárního řešení.
Která z vývojových cest se zatím ukazuje jako nejvýhodnější?
Je to už zmiňovaná spolupráce s Reneso. Díky našemu zapojení a finanční podpoře dokázal tento startup vybudovat kapacitní produkční linku na zpracování surového materiálu a výrobu pelet, které se právě využívají k přimíchávání do asfaltových směsí. První cesta na světě s příměsí tohoto recyklátu vznikla v Žiaru nad Hronom, nedávno byly položeny silnice ve slovenských obcích Kováčová a Malinovo. Kvůli legislativním omezením – fakticky totiž pracujeme s odpadem a musíme se tak řídit přísnými odpadovými zákony – jsme se pak rozhodli pomoci Renesu postavit linku také v Česku. Ta nyní finišuje své přípravy. Měsíčně dodáváme díky neuvěřitelnému zapojení našich zákazníků tuny materiálu, který tak nekončí v koši, ale najde další využití.
Našli jste pro použité bezdýmné náplně i jiné upotřebení než v asfaltových směsích?
O spolupráci s univerzitami už jsme mluvili. Díky ní jsme dokázali rozvinout další možné aplikace, žádná z nich se ale zatím neukázala proveditelná v krátkodobém časovém horizontu. Šlo například o příměs do filamentů pro 3D tisk, příměs do stavebních cihel a tak dále. To se mi ale na tomto projektu líbí. Uděláme jeden krok dopředu, dva zpátky, ale nakonec se posuneme dál správným směrem.
Vedle „průmyslové“ spolupráce s Reneso se věnujeme hezkým projektům, kterými se snažíme ukázat, že když se chce, tak to jde, a přilákat k tématu pozornost. V loňském roce tak u veřejnosti měla odezvu limitovaná edice zimní bundy, jejíž design navrhl světoznámý DJ. Bunda byla v sérii tisíc kusů určená pro celý svět a zajímavostí je, že materiál pocházel z Česka a bundy se zde také vyráběly. Čistě lokální projekt jsme pak realizovali letos, když jsme se spojili s pražskými designéry Tishou Seabrook a Davidem Nguyenem, kteří pro IQOS vytvořili unikátní sérii modulárních křesílek, jejichž výplň tvoří právě recyklované bezdýmné náplně. Nábytek slouží našim dospělým zákazníkům v prodejnách v Praze v Bratislavě. Titíž designéři nám s použitím stejné výplně navrhli i modulární polštáře, které využíváme v rámci českých i slovenských letních festivalů.
Každý podnikatel vám řekne, že pokud má nějakou surovinu využívat, potřebuje její stabilní dodávky v určitém objemu. Kolik bezdýmných náplní podaří získat zpět k recyklaci?
Odpovím podle objemu, který se nám v loňském roce dařilo pravidelně měsíčně vysbírat v Česku a na Slovensku – 2,7 tuny, to je zhruba 3,6 milionu použitých bezdýmných náplní každý měsíc. Od spuštění projektu jsme takto recyklovali přes 60 tun materiálu. Důležité je vyzdvihnout, že bez našich spotřebitelů a jejich aktivity, bychom to nedokázali.
Jak dnes funguje sběrové schéma?
Je to vlastně jednoduché. Náš dospělý spotřebitel si vyzvedne sběrný sáček na jedné z našich prodejen, případně na našem e-shopu. Když sáček naplní, odnese ho na jedno ze zhruba 150 sběrných míst, což jsou IQOS prodejny či vybrané partnerské stánky. Odtud je zajištěn svoz za pomocí logistického partnera. Materiál je pak předán k dalšímu zpracování.
Vidíte ještě prostor, jak jej dál zdokonalovat?
Vždycky je prostor pro vylepšení. Pracujeme především na tom, aby byl systém co nejjednodušší a uživatelsky nejpřátelštější tak, abychom motivovali i další spotřebitele, kteří se dnes z jakéhokoliv důvodu do projektu nezapojují.
Vznikají při recyklaci podstatné ztráty nebo se vysbírané množství zhruba rovná objemu vyprodukované suroviny?
Myslím, že jsme dokázali vše vyladit tak, že jsou ztráty naprosto minimální, přičemž i u odpadu, který nelze recyklovat, je zajištěno maximálně šetrné zpracování.
Věnujete se v cirkularitě i v jiných oblastech, než jsou náplně?
Ano, vedle sběru náplní do všech našich zařízení jsme zapojeni do programu naší mateřské společnosti s názvem CIRCLE, v rámci kterého sbíráme zpět všechna naše stará či nepoužívaná zařízení. Na český a slovenský trh tak přicházíme s dalšími nápady, jak prodloužit životnost elektronických zařízení nebo je znovu poslat do oběhu. Na mysli mám dva programy – „Refreshed“ – tedy repasovaná zařízení, která splňují maximální nároky na kvalitu. A program „Repair“, kdy je na vybraných prodejnách proškolený personál schopen vykonat drobné opravy na zařízení.
Nahrává dnes cirkulárním řešením tuzemská legislativa nebo spíše staví bariéry?
U elektroodpadu je legislativa daná. U bezdýmných náplní požadavky dané nejsou, naše programy běží čistě dobrovolně. Legislativní rámec by mohl být více podpůrný i v praktické rovině, zvlášť když máte k dispozici fungující recyklační řešení. V začátcích i v průběhu jsme naráželi a dále narážíme na celou řadu administrativních překážek, které naše snažení rozhodně neulehčují. Nevzdáváme to však, protože věříme, že to má smysl.
•
