Obrovská nejistota a nepředvídatelnost. Tak popisují elitní právní poradci problémy, které přináší byznysu současná geopolitická situace. Ať už jde o cla, sankce, nebo narušení dodavatelských řetězců, právní rizika jsou nejen stále častějším, ale také zásadním strategickým faktorem. „Geopolitická rizika nejsou nic nového, ale jejich právní dopady se v uplynulých letech výrazně vyvinuly. Cla, sankce, omezení vývozu, opatření k národní bezpečnosti, regulace zahraničních investic, legislativa v oblasti lidských práv nebo náhlé změny v zákonech nyní představují zásadní rizika pro byznys. Geopolitické turbulence přetvářejí regulatorní a právní prostředí pro firmy po celém světě. Společnosti se navíc stále častěji ocitají v křížové palbě politických a ekonomických konfliktů,“ shrnul ve svém komentáři pro Reuters Saqib Alam, londýnský partner advokátní kanceláře Morrison Foerster.
„Právo vždy odráží stav společnosti a geopolitická nejistota se v právním prostředí projevuje zejména neočekávanými změnami v legislativě, nejasným směrem regulací nebo jejich přehnanou složitostí. To ovlivňuje nejen firmy, ale i zahraniční investory, pro které se střední Evropa stává těžko čitelná,“ myslí si šéfprávnička investiční skupiny Arete Alica Koblovská. Nejistota dopadá na různé segmenty – od energetiku přes výrobní průmysl až po technologie. „Řada firem v současnosti zvažuje, zda je bezpečné obchodovat se zeměmi, kde hrozí riziko sankcí nebo regulačního zásahu – a to i v případech, kdy se na ně přímo žádná sankce zatím nevztahuje. Tyto otázky dnes řeší klienti už při přípravě strategie, nikoli až dodatečně,“ říká Martin Hrdlík, vedoucí partner advokátní kanceláře KPMG Legal.
„Největší výzvy, a nejen čistě právní, souvisejí s obrovskou nepředvídatelností. Regulace, obchodní omezení či bezpečnostní hrozby se mohou zásadně měnit doslova přes noc a jejich dopady se liší v závislosti na odvětví, regionu i konkrétní obchodní strategii firem. Ty se musejí vyrovnávat s bezprecedentními výzvami, které ovlivňují nejen jejich každodenní provoz, ale i dlouhodobé obchodní plány a investiční rozhodnutí,“ potvrzuje dopad geopolitického dění také Jan Juroška, managing partner advokátní kanceláře Kinstellar.
Náročné zmapování rizik
Firmy působící na mezinárodních trzích si uvědomují, že geopolitická rizika mohou udeřit kdykoli a zasáhnout organizace různými způsoby, od provozních odstávek přes poškození reputace a v extrémních případech i ohrožení zaměstnanců v konfliktních oblastech. „Situace si proto žádá pečlivou přípravu, a to především právních týmů. Ty by měly začít komplexním mapováním právních rizik spojených s geopolitikou – analyzovat, jak geopolitické faktory ovlivňují podnikání a jaká potenciální právní rizika z toho plynou,“ doporučuje Saqib Alam. Zmapování rizik, která geopolitická situace přináší, přitom nemusí být snadné. „Výzvou, která se týká například sankčních předpisů, je jejich časté projednávání v utajeném režimu a často také okamžitá účinnost. Ačkoli je takový postup nutný pro zajištění účinnosti sankcí, pro podniky může být výzvou na sankce reagovat v krátké době,“ přibližuje jeden z řady faktorů Ivo Janda, partner advokátní kanceláře White & Case. Nejde ale jen o dopad sankcí vůči Rusku, které přijala EU, USA a Velká Británie. „Velkou otázkou je, jak se vyvine konflikt na Ukrajině, jaké to přinese ekonomické hrozby nebo příležitosti. V EU sledujeme, jakým způsobem se bude zavádět Draghiho zpráva a jaký bude důraz na konkurenceschopnost zdejšího byznysu,“ říká s odkazem na ESG Robert Nešpůrek, partner advokátní kanceláře Havel & Partners.
Regulace umí zavařit
Jako riziko vidí oslovení právníci také přebujelou regulaci, která v reakci na nejistoty vzniká. „Rostoucí regulace nutí společnosti k větší opatrnosti při investicích, restrukturalizaci dodavatelských vztahů a přizpůsobování compliance strategií, zejména v oblasti ESG, exportních kontrol a ochrany dat,“ myslí si Miroslav Dubovský z advokátní kanceláře DLA Piper. Podle Jana Jurošky dnes přitom regulace není pouze otázkou dodržování pravidel, ale zásadním faktorem strategického rozhodování klientů. „Její vliv se projevuje například vyššími transakčními náklady a složitostí transakcí, rozhodováním o přesunu investic a výrobních kapacit nebo změnami v kontraktační praxi. Je tedy klíčové, aby firmy nejen reagovaly na změny, ale dokázaly je strategicky předvídat a efektivně integrovat do svého rozhodování,“ přibližuje.
Ivo Janda připomíná, že na významu získává také regulace zahraničních investic a zahraničních subvencí z neunijních zemí. „Zejména ve strategických odvětvích, jako jsou investice do kritické infrastruktury. Tato pravidla mohou některé byznysové postupy zkomplikovat, případně zpomalit. Tyto postupy jsou ovšem stále lépe zvládnutelné díky přibývající praxi jak na straně úřadů, tak advokátních kanceláří. I zde je však nutné dodat, že monitoring změn a důsledná příprava jsou klíčové,“ popisuje. Podle Martina Hrdlíka roste regulace i v mezinárodní daňové transparentnosti či ochraně dat, což má dopad na rozhodování, kde podnikat, s kým obchodovat nebo jak strukturovat své holdingové uspořádání.
Compliance programy jsou základ
Jaké konkrétní kroky by měly firmy, které chtějí zmírnit geopolitická rizika, provést? Podle Roberta Nešpůrka jde předně o zavedení robustních compliance programů. Tedy souboru interních zásad a postupů, které mají za cíl zajistit dodržování zákonů, pravidel, předpisů či etických norem a pomoci aktivně sledovat legislativní změny a regulační požadavky. „Takové programy zajistí, že obchodní činnost odpovídá mezinárodním standardům a minimalizuje riziko právních sporů nebo reputačních dopadů,“ říká. Podle Jana Jurošky nejen v zemích, kde firmy působí, ale i v jurisdikcích, které ovlivňují jejich obchodní aktivity nebo kde mají své zákazníky a dodavatele.
„Robustní rámec compliance umožní automatizaci právních procesů a pravidelného auditu dodržování sankcí a regulatorních omezení,“ říká Juroška s tím, že podstatné je také diverzifikovat dodavatelské či investiční strategie, obchodní partnery i dodavatelské řetězce. „Jinými slovy, snížit závislost na jedné zemi nebo regionu,“ dodává. Martin Hrdlík doporučuje s ohledem na geopolitická rizika také aktualizovat smluvní dokumentaci třeba doložkami o sankcích, vyšší moci či změně právního prostředí. Zabudování ochranných mechanismů do smluv se třetími stranami, stejně jako jejich flexibilita, bude pro případ náhlých regulatorních změn nebo eskalace konfliktů zásadní. „Doložky o vyšší moci nebo specifických ustanoveních o geopolitických změnách pro případ negativních dopadů rozloží rovnoměrně rizika mezi strany smlouvy,“ doplňuje Ivo Janda.
Nezapomínat na kyberbezpečnost
Podle Roberta Nešpůrka je důležité investovat do kybernetické bezpečnosti či zavést krizové plány. „Je to i nutnost sledovat nejnovější vývoj v technologiích. Veškeré firmy, právní odvětví nevyjímaje, budou muset vhodně zavést do svého podnikání informační technologie, aby byly efektivní a konkurenceschopné,“ říká.
S tím souhlasí také Milena Hoffmanová z advokátní kanceláře Baker McKenzie. „S novými požadavky na kybernetickou bezpečnost, které vyplývají zejména z evropské směrnice NIS2, se rozšiřuje množství společností, které musí masivněji investovat do zajištění IT bezpečnosti prostřednictvím například školení zaměstnanců nebo pravidelného testování odolnosti IT systémů,“ říká.
Jak ve svém komentáři zmiňuje právník Saqib Alam, praktickým doporučením jsou v této oblasti třeba protokoly pro hodnocení bezpečnostních rizik souvisejících se sdílením dat. Z oblasti lidských zdrojů pak doporučuje třeba povinné školicí programy pro zaměstnance, kteří pracují s citlivými transakcemi, i vytvoření týmů pro rychlou reakci na geopolitické otřesy. „Zaměstnanci v klíčových oblastech, jako jsou provoz, prodej a nákup, by měli být vyškoleni k identifikaci geopolitických právních rizik a připraveni uskutečnit krizové plány pro případ náhlých geopolitických šoků,“ popisuje.
Alica Koblovská vedle zmíněných opatření doporučuje v případě zmírnění geopolitických rizik zejména nastavit pravidelný monitoring. „Sama mám nejraději Bloomberg, AIMA nebo stránky evropských institucí,“ říká. Monitorovací systém pro změny doporučuje také Martin Voříšek, advokát z White & Case. „Vzhledem k dynamice geopolitického vývoje je klíčové mít přístup k relevantním právním informacím a být připraven pružně reagovat na změny v právním prostředí, aby se minimalizovala rizika a zachovala stabilita podnikání,“ říká.
Podle Mileny Hoffmanové z Baker McKenzie společnosti musí udržovat aktuální přehled o změnách v právních předpisech a regulacích, které mohou ovlivnit jejich podnikání, a být připraveni na ně flexibilně reagovat. „K tomu je však třeba přistoupit systematicky, a to jasným rozdělením kompetencí a odpovědností v rámci společnosti a ideálně i s jednoznačně definovanou rolí externích poradců v rozhodovacích procesech,“ říká.
Jak uzavírá Miroslav Dubovský, základem je pravidelně aktualizovat své interní politiky a monitorovat regulatorní prostředí: „Je vhodné nezapomenout ani na využívání mezinárodních dohod o ochraně investic nebo strukturovat transakce, aby byly chráněny před geopolitickými otřesy. Jako vždy platí, že každá změna přináší nejen rizika, ale i nové příležitosti.“
•
