Nejen lékaři, ale i další odborníci a politici brojí již léta proti kouření cigaret. Dopady této závislosti totiž škodí zdraví konzumentů i státním rozpočtům. „Úspěšné politiky, tedy dostupná preventivně-léčebná opatření a regulace trhu, však nejsou postaveny na myšlence stoprocentně abstinující společnosti, tedy bez drog, tabáku, alkoholu, hazardu, ale vždy na reálném cíli minimalizace rizik a škod,“ zdůrazňuje národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil.
V Česku kouří asi čtvrtina dospělých. Jednou z hlavních snah Evropské unie je redukovat dopad škodlivých následků kouření na zdraví lidí. Fungovala by prohibice?
K prohibici jsem skeptický, vždy vytváří negativní jevy. Na začátku sice zafunguje, zakázané činnosti omezí, ale v závěru se zase začne problém rozpínat. A narůstá i organizovaný zločin, což by se určitě stalo i při úplném zákazu kouření.
Jste tedy zastáncem principu snižování rizik?
V celé oblasti závislostí funguje princip snižování rizik. Na jedné straně můžeme mít svět bez drog a dalších závislostí, tedy nulová tolerance. To asi není realistické. Realistické však je dělat vše, abychom minimalizovali dopady užívání návykových látek a minimalizovali rizika. Jinak to fungovat nemůže. Je to základní směr myšlení, není to jen o typu intervence.
Foto: Shutterstock
Konkrétně v politice je třeba legislativně znevýhodnit všechny typy rizikových produktů, aby se k nim znesnadnil přístup veřejnosti, a zvýhodnit méně rizikové varianty. Je třeba zvýšit informovanost veřejnosti, konzumentů a potenciálních uživatelů. S tím souvisí i vymáhání práva a sankcí, rozlišit daňové sazby na tyto dva druhy výrobků. A především rozšířit na trhu substituční možnosti, což u tabáku máme. Ať už je vyrobí farmaceutický, či tabákový průmysl.
Musí být také tlak, aby se minimalizovaly negativní vlivy reklamy a rizikové látky v produktech, tedy byly jasné standardy, jak se látka vyrábí, jak je kontrolovaná. Tento trh nemůže být zcela volný, ale ani zcela regulovaný, jako je prohibice. Prostě zvolit přístup někde uprostřed.
Nahrazování tradičních cigaret alternativními nikotinovými výrobky tedy může být vhodnou cestou k omezení kouření?
Čísla to dokazují. Jediné Švédsko dokázalo stlačit míru kouření pod pět procent, jak si to ostatní země předsevzaly v akčním plánu Světové zdravotnické organizace. Další země sice zavedly tvrdá regulační opatření, ale počet kuřáků klesl jen o jednotky procent. Ve Švédsku většina kuřáků přešla na alternativní nikotinové výrobky nebo s nimi rovnou začíná.
O těchto alternativách víme, že jsou výrazně méně rizikové. Data ze Švédska potvrzují výrazné poklesy kardiovaskulárních onemocnění u lidí v rizikovém věku a zároveň kuřáků. Podobně poklesl výskyt rakoviny plic. Švédsko ukazuje cestu k omezení škodlivých následků kouření.
Je tedy potvrzeno, že jsou e-cigarety a další alternativy kouření méně škodlivé než tradiční cigarety?
Substituce jako taková, substituční léčba různých situací, třeba drog, je častým řešením. Významné procento lidí, kteří se rozhodnou abstinovat, jde substituční cestou. A stejné je to i u tabáku. Nikotinové alternativy kromě jiného snižují frekvenci kouření. Jeden známý vědec řekl, že lidé jsou závislí na nikotinu, ale umírají na dehet. Na cigaretách je nejhorší spalování a vůbec nejhorší je papírek, ve kterém je tabák zabalen. Pokud toto odstraním, eliminuji největší riziko.
Proto mohou farmaceutické firmy vydávat své nikotinové produkty za léčivo a nabízet je i s podporou reklamy. Tento výrobek je totiž výrazně méně rizikový než cigarety. Ať už jde o farmaceutické výrobky, či o produkty tabákového průmyslu, musíme oba typy těchto výrobků podpořit. Svět bez závislosti není reálný.
Jsou e-cigarety, zahřívaný tabák či nikotinové sáčky vstupní branou ke kouření?
Stále slýchávám námitky, že mladí lidé či děti začínají kouření s alternativními produkty. Ale je to asi ve stejném procentu. Pokud nestoupne celkové procento lidí, kteří kouří, neřešil bych to. I děti a dospívající kouří a začínají s cigaretami. Proto je vhodné, a méně rizikové, když si vezmou alternativní výrobek.
Samozřejmě je třeba dodržet zákaz prodeje a podávání do 18 let. A je důležité ho umět vymáhat, neumíme ho totiž vymáhat ani u tradičních cigaret. Musíme nabízet a vymáhat abstinenci do určitého věku. Ale je potřeba počítat s tím, že některé děti a dospívající experimentují. Proto by i v tomto smyslu měl být uplatněn princip snižování rizik.
Zmínil jste, že by tyto alternativní nikotinové výrobky měly být dostupnější a atraktivnější pro závislé na tabáku. Jakou formou?
Jsem přesvědčen, že je potřeba odlišit cenovou dostupnost. Je nutné daňově znevýhodnit cigarety oproti ostatním méně rizikovým výrobkům. To je jednoznačné. Další možností je informovanost. Je správné, že farmaceutický průmysl má možnost masivní reklamy na nikotinové náhrady kouření.
Samozřejmě že tyto produkty musejí obsahovat dostatečnou dávku nikotinu. Nejsem odborník, ale nevím, proč farmaceutické produkty obsahují čtyři miligramy nikotinu, když běžná cigareta deset. Je otázkou, zda by dávky nikotinu neměly být například ve žvýkačce či náplasti vyšší. Je prostě potřeba zvýšit atraktivitu alternativ oproti běžným cigaretám. Je však nutné stále sledovat možná nechtěná rizika alternativ a regulovat je.
Zlobí mě, když státní úředníci deset let opakují, že nemají dost informací. Místo aby stát řekl, nemáme sice dost informací, ale předpokládáme, že náhrady cigaret výrazně sníží náklady na zdravotní pojištění a pomohou, aby lidé neztráceli zaměstnání kvůli onemocnění a neumírali. Proto dáme peníze na prevenci, na studie, které by prokázaly, jak to je. Argumentace úředníků mi přijde velmi nezodpovědná.
Má být u alternativních forem cigaret zakázaná nabídka různých, například ovocných příchutí?
Jsem zásadně proti jakémukoliv zneatraktivnění těchto alternativ. Příchutě mají být rozhodně povolené. S atraktivitou alternativní nabídky k cigaretám si tabákový průmysl poradil lépe než farmaceutický. Nepřemýšlí nad nabídkou v léčebném smyslu, ale jako o alternativě, kterou musí prodat a zatraktivnit. Tudíž tyto produkty vyrábí tak, aby byly pro lidi zajímavé. Výrobky produkují například umělý kouř či zachovávají rituály spojené s kouřením.
Zajímavé je, jak se uchytily třeba nikotinové sáčky. Například ve Švédsku lidé často sahají po snusu (orální tabák, v ústech se rozpouští bez potřeby jeho žvýkání – pozn. red.), který je evropskou směrnicí zakázán. To nepovažuji za dobré. Toto nařízení už dávno měla byrokratická struktura změnit. Někdo se toho pořád bojí, přestože kvůli cigaretám stále umírá spousta lidí.
Zlobí mě, jaké překážky se dávají, když máme jasné indikátory, že alternativy kouření mohou výrazně zlepšit zdraví, tedy i náklady na zdravotní péči. Nechápu, jak si někdo může dovolit je brzdit. Je to zásadně nezodpovědné.
•
