Šéf Applu Tim Cook si dobrovolně (nebo spíše na základě zpětné vazby akcionářů) snížil roční plat zhruba o 40 procent a místo 84 milionů dolarů si letos „domů odnese“ jen necelých padesát. CEO Goldman Sachs David Solomon dostane o 30 procent nižší odměny než v loňském roce, tři stovky partnerů této investiční banky pocítí snížení fondu odměn o 50 procent, o stupeň níž pak jsou odměny a bonusové struktury poškrtány o 40 procent. Podobně tvrdé škrty hodlají zavést i konkurenti jako Morgan Stanley, JPMorgan Chase, Bank of America a Citi.
Zcela překopat bonusovou strukturu se rozhodli ve Warner Bros, kde má příště mít mnohem větší váhu cash flow nebo tempo snižování dluhu. Chudší velikonoční nadílku – roční bonusy se obvykle vyplácejí mezi únorem až dubnem – pocítí třeba i v nizozemském Philipsu. Tam je letos v nejvyšším vedení slovo bonus přímo tabu, když si správní rada sama zrušila veškeré odměny s jednoduchým vysvětlením. Tam je letos v nejvyšším vedení slovo bonus přímo tabu, když si správní rada sama zrušila veškeré odměny s jednoduchým vysvětlením. „Rok 2022 byl pro společnost Philips a její akcionáře velkým zklamáním,“ uvedlo vedení Philipsu. Seznam obsahující hvězdná jména je ovšem velmi dlouhý a neustále se prodlužuje. Odměny manažerům včetně CEO Sundara Pichaie ve světle bezprecedentních vln vyhazovů sníží Google, o čtvrtinu méně na účet dostane také šéf Intelu Pat Gelsinger. O snižování odměn se jedná v Boeingu.
Změna nálady a výše bonusů v srdci technologického sektoru, kalifornském Silicon Valley, dokonce ochlazuje i rezidenční trh v San Francisku, protože zaměstnanci ještě loni našláplých startupů modifikují svoje hospodaření. Možným rekordmanem je pak zřejmě šéf pandemického miláčka burzy Zoom Video Communications Eric Yuan, jehož plat za loňský rok se kvůli nulové bonusové složce propadl o 98 procent.
Chmurné výhledy
Propady odměn mají dvě základní vysvětlení. Jedno velmi pragmatické, druhé spíše emocionální. To první je spojené se skutečností, že loňské bonusy byly vypláceny za rok 2021, prvním po úderu pandemie covidu-19, a byznysové výsledky pro dosažení bonusů tak byly pro zaměstnance z perspektivy rychlého postpandemického oživení nastaveny velmi vstřícně. Čehož řada manažerů využila k zajištění bezprecedentní výše odměny, čímž se zároveň zvedla srovnávací základna pro letošní rok. Druhým vysvětlením je celková změna nálady na Wall Streetu, v Silicon Valley a okolí.
Globální byznys totiž očekává těžší časy, inflace a vyšší sazby centrálních bank podvazují další růst a řada top manažerů staví bonusové struktury svých firem nyní spíše defenzivně v očekávání, že hotovost se jim může hodit v následujících měsících jinde. „Vždy jde o rovnováhu mezi ziskovostí a růstem. Na straně ziskovosti platí mantra Wall Streetu ,sežer, co jsi ulovil‘. Takže po špatném loňském roce jsou odměny prostě nižší,“ shrnul pro Financial Times analytik Wells Fargo Mike Mayo. Pro top manažery zároveň může jít o pozitivní public relations, konečně se trochu přivřou nůžky mezi nimi a zbylými „devadesát devíti procenty“.
Například podle analýz amerického Institutu pro hospodářskou politiku se za posledních čtyřicet let zvýšily odměny generálních ředitelů v USA na patnáctinásobek a předloni tak šéfové firem inkasovali téměř čtyřsetkrát vyšší plat než běžný zaměstnanec. Což je historické maximum.
Samozřejmě v osekávání odměn existují i výjimky. Například šéf švýcarské UBS Ralph Hammers si letos podle Bloombergu v tomto ohledu vydělá třináct milionů dolarů, což znamená meziroční nárůst o jedenáct procent; na rozdíl od jeho podřízených, kteří naopak museli akceptovat desetiprocentní snížení.
Symptomatičtější příklad současného období je v úvodu zmíněný Tim Cook. Tomu nemusí dělat starosti samotná výše odměn, ta bude kompenzována realizací bonusů v podobě akciových opcí, mnohem víc by jej mohla strašit změna nálady akcionářů. Zatímco v roce 2022 bylo pro schválení jeho odměn za předchozí rok 94 procent akcionářů účastnících se výročního zasedání, letos to bylo o plných 30 procent méně. Pravda, akcie Applu se propadly za loňský rok o 28 procent, ale předtím to byl právě Cook, který firmu jako první společnost v dějinách dostal k tříbilionové tržní hodnotě.
Ale jak řekl listu The Washington Times Jan Koors z poradenské společnosti Pearl Meyer, pokud vedení neprojde každoročním hlasováním akcionářů o odměňování, které se nazývá „say on pay“, s číslem na úrovni 90 procent, pak je něco špatně. „Šedesát nebo sedmdesát procent se považuje za selhání,“ tvrdí Koors.
Hlavně že mám práci!
Nejen na straně akcionářů je patrná změna nálad. Odlišně se na druhé straně barikády chovají i zaměstnanci. Tam se po letech relativní hojnosti spolu s aktuálně nižšími bonusy šíří určitá smířlivost. S tím, že řada manažerů je v dané konstelaci spokojená především s tím, že si udrží práci a na absolutní výši bonusu až tak nehledí. Podle pravidelného průzkumu Financial Times mezi středním a vyšším managementem ve finančním sektoru, technologiích nebo obchodu více než polovina dotazovaných očekává, že jejich odměny budou nižší nebo maximálně stejné jako v roce předchozím (jen desetina cílí na bonus vyšší), a naopak velmi silně roste tendence „extra peníze“ odložit stranou nebo investovat. Zatímco v loňském průzkumu čtenáři FT deklarovali silnou touhu odměnit se za své výsledky v roce 2021 luxusem, odměny za rok 2022 půjdou z velké části do rezerv nebo do snižování dluhové zátěže.
A někteří respondenti posunuli svůj pesimismus ještě o stupeň dál. Ve světle ekonomického zpomalení se obávají, že by dolů mohly zamířit i základní mzdy. „Neočekávám, že se mi ještě někdy zvýší plat,“ napsal Financial Times jeden respondent z bankovního průmyslu. „Otázka nyní naopak stojí, zda budou mít banky odvahu snížit velmi vysoké základní platy,“ zamýšlí se další odpovídající. Naplnění těchto skeptických tendencí se nicméně experti úplně neobávají. „Zaměstnavatelé se do tohoto boje nechtějí pouštět,“ míní James Warnaby, který vede headhunterskou agenturu Selby Jennings specializovanou na finanční sektor. S tím, že s nástupem nových zaměstnanců je možné, že se struktura odměňování mírně posune, ale Warnaby neočekává její kompletní přehodnocení.
Naopak tvrdí, že bonusové období, kdy dochází ke každoročnímu hodnocení, by mohlo být v řadě institucí použito k finálnímu propouštění zaměstnanců. Nástroj známý jako „nulový bonus“ bude naznačovat těm neperspektivním, že v týmu nemají budoucnost. Což by řadu z nich mělo ponouknout k vlastní aktivitě na pracovním trhu.
Podle magazínu Bloomberg Businessweek nulové bonusy hrozí především investičním bankéřům orientujícím se na technologie, kde se očekává silné zamrznutí trhu. „Většina našich klientů, firem z Wall Streetu a správců aktiv, není pro rok 2023 v tomto ohledu příliš optimistická,“ shrnul to pro The Wall Street Journal Alan Johnson, výkonný ředitel společnosti Johnson Associates. Bída na bonusových šecích tak pravděpodobně bude nějaký ten měsíc pro většinu špičkového byznysu smutnou realitou.
•