Když si mnozí vzpomenou na svůj první den v práci, poleje je pot, vzpomenou si na úzkost, kterou si tehdy museli projít. A zaměstnavatelé jim to nijak neusnadňovali: Co jste se na té škole učili? Nováčci, zelenáči. Vždyť o praxi nic nevíte!
Zejména pamětníci vědí přesně, o čem je řeč. Jenže situace se mezitím začala měnit. Mladí absolventi se už stále častěji do těchto starých kolejí nemusí vracet. A na „vině“ není jen pod kuratelou personalistů nově vznikající pozice typu CHO – šéfa zaměstnanecké radosti (Chief Happines Officer).
Důvodem kvalitativně vyšší připravenosti mladých na nástup do zaměstnání jsou především nové technologie, stále četněji používané ve výuce, zejména na odborných středních a na vysokých školách. Obecně se jedná o prostředky, které dokáží studentům simulovat realitu pracovního provozu do té míry, že po skončení studia absolvent poměrně dobře ví, kam přichází a co se od něj očekává.
Virtuální realita vstupuje do praxe
Podle vědecké rešerše z roku 2021, která zkoumala výsledky studentů různých vysokých škol, je se zapojením technologií virtuální a rozšířené reality přínos pro motivaci studentů nesporný. Lotyšští vědci z Cyber-Physical Systems Laboratory rižského Institute of Electronics and Computer Science porovnali výsledky 30 případových studií. Jednalo se o využití uvedených technologií v oborech, jako je medicína, fyzika, chemie a technické inženýrské obory. Typickou aplikací byla virtuální laboratoř.
Zatímco efekty zapojení digitálně simulované reality na studijní výkonnost byly různé, ze 100% vypovídajících případů však tyto technologie zvýšili „zapojení“, čili zájem či odbornou angažovanost studentů, což je základní předpoklad pro dobrou přípravu na nástup od pracovní praxe.
Příklad účinnosti nejnovějších virtuálních laboratoří v oblasti technických a přírodních věd dokladuje i nedávno zveřejněná vědecká rešerše Virtual Laboratories in STEM Higher Education od norských a švédských vědců. Podle nich imerzní virtuální realita „umožňuje vytvářet realistické výukové prostředí, které uživatele zaujme a vytvoří v něm pocit přítomnosti a autenticity“.
Studijní pracoviště 1:1 s realitou
Zajímavé obohacení poznatků o tom, jak už na vysoké škole může student dostat vzdělání, které je od praxe téměř nerozlišitelné, ukazuje Ústav výrobních strojů, systémů a robotiky při Vysokém učení technickém v Brně. Ten je alma mater specialistů na výzkum a vývoj výrobních strojů a systémů.
Výuka probíhá prakticky, mimo jiné díky modernímu pracovišti, které pro ústav vybudovala společnost ABB, která je partnerem VUT. Studenti se zde učí pracovat nejen s průmyslovými roboty a automatizovanými obráběcími stroji, ale i s nejnovějšími technologiemi Průmyslu 4.0. Kromě výrobních systémů na bázi umělé inteligence se jedná o kolaborativní roboty a digitální technologie v rámci internetu věcí (IoT). Technologický partner pro tyto účely poskytl robota IRB1100 Swifti, který je přes IoT napojen na bezpečnostní systém Pluto. Výukové stanoviště si tak může jednoduše vyměňovat data s rozšířenou virtuální realitou, jež uživateli v reálném čase podává informace o stavu bezpečnostních prvků a učí ho, jak systém bezpečně obsluhovat.
V případě Ústavu výrobních strojů tak mají studenti k dispozici nejen prostředky virtuální reality, ale i realitu samotnou, čili jedná se prakticky o studijní prostředí 1:1 s realitou výrobního prostředí průmyslového podniku. Aby takto mohlo fungovat, je klíčovým aspektem bezpečnost.
Bez firemních partnerů to nejde
Základním prvkem bezpečnostního ekosystému je zmíněný systém ABB Pluto Safety PLC, který zajišťuje jak pracovní bezpečnost stanoviště, tak řízení bezpečnostních funkcí. Hodnocení bezpečnosti a minimalizace rizik je praktickou disciplínou, kterou si zde každý absolvent během studia musí osvojit. Vzhledem k tomu, že zdejší pracoviště zahrnuje různé roboty a obráběcí stroje, systém Pluto zajišťuje, aby tyto stroje mohly pracovat samostatně i současně, přičemž se vždy dbá na maximální bezpečnost provozu.
„Layout pracoviště jsme navrhli tak, aby co nejvíce odpovídal skutečným podmínkám ve výrobě a firmách. Věděli jsme, že i bezpečnostní struktura musí odpovídat realitě. Studenti musí získat praktické zkušenosti s reálnými riziky, která mohou v provozu nastat. Tímto způsobem jim umožňujeme lépe pochopit důležitost bezpečnostních opatření, která pak mohou aplikovat ve své profesní kariéře,“ zdůraznil Miloš Synek, produktový specialista ABB.
„Chceme, aby naši studenti byli po absolvování zběhlí v teorii i v praxi. To je hlavní důvod, proč vyhledáváme příležitosti ke spolupráci s průmyslovými partnery. Očekáváme, že naši absolventi se budou chtít podílet na směřování moderního průmyslu a přinášet nové inovace. Důsledná příprava by však bez partnerů z praxe byla obtížná,“ shrnuje Jan Vetiška, vedoucí odboru robotiky na Ústav výrobních strojů, systémů a robotiky při VUT.
•
