Stavebnictví spotřebuje až 60 procent vytěženého materiálu, aby neskončil jako odpad, je nutné ho recyklovat

Až 90 procent materiálu, který se vytěží, skončí jako odpad. Nejvíce odpadu vzniká ve stavebnictví. To globálně spotřebuje 60 procent vytěženého materiálu a 40 procent energie. Tento stav není dlouhodobě udržitelný.

Již při navrhování budov je nutné přemýšlet o tom, z čeho budou postaveny a jak se tento materiál bude moci využít po uplynutí životnosti budovy. „Na budovy by se mělo pohlížet jako na zdroj cenného materiálu,“ říká ředitelka České rady pro šetrné budovy Simona Kalvoda. O tom, jak ve městech implementovat zásady cirkulární ekonomiky, která se mimo jiné snaží o využívání recyklovaných materiálů, se hovořilo v dalším díle ze série přednášek Rethink Architecture, kterou pořádá Česká rada pro šetrné budovy spolu s Centrem architektury a městského plánování CAMP.

Města koncentrují lidský a ekonomický kapitál. Zároveň však mají obrovské nároky na životní prostředí, na materiál, na suroviny, na zdroje. Řešením neudržitelného stavu je zavádění zásad cirkulární ekonomiky. Ta je často definována jako koncept, ve kterém neexistuje odpad. Snaží se z odpadu vytvořit opět zdroj. „Cirkulární ekonomika je hodně o změně myšlení a o zapojení komunit. Nesouvisí jen se životním prostředím, ale i se vzděláváním a s kulturou. Je to komplexní smyčka,“ upřesňuje Veronika Doubnerová z Pražského inovačního institutu. Dodává, že pokud přejdeme ze současné lineální ekonomiky na cirkulární, snížíme tím globální emise CO2 o více než sedmdesát procent.

Pro města je koncept cirkulární ekonomiky velkou příležitostí, jak ušetřit, a to nejen finance, ale také právě stavební materiál. Města mají značnou sílu prostřednictvím zadávání veřejných zakázek podporovat cirkulární projekty. A zaměření těchto projektů může být skutečně široké, ať již jde o ty, díky nimž se zadrží dešťová voda či se využije šedé vody, podpoří se instalace zelených střech, zelených fasád a zakládání komunitních zahrad. Jiné mohou cílit na udržitelnou produkci potravin, využití bioodpadu či na sdílenou mobilitu. 

Při výstavbě je zásadní, aby se již ve fázi návrhu budovy či celé lokality přemýšlelo o tom, jaké se použijí materiály, jak je co nejdéle udržet v cyklu, v maximální kvalitě, a co se s nimi stane, až doslouží svému účelu. Jak vyplývá ze statistik Eurostatu, Česká republika má v tomto ohledu co dohánět. Znovuvyužití materiálu se v Česku děje jen ve zhruba osmi procentech, průměr v EU je 12 procent. Například v Belgii se ale stavení materiál znovu využívá až ve třiceti procentech.

Přečtěte si také