Správný poměr regulace a pobídek

Účastníci Euro Business Breakfast týdeníku Euro hledali společně se zástupci vlády, Evropské komise i byznysu vize udržitelné budoucnosti.

Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák, jeden z nejvýše postavených Čechů ve strukturách Evropské unie Martin Špolc, představitelé tuzemského byznysu a experti na oblast udržitelnosti rokovali v rámci dalšího odborného setkání Euro Business Breakfast (EBB) na téma Vize udržitelné budoucnosti. „Poslední dobou ve veřejné diskusi často slýcháme otázku, jestli jsme to s Green Dealem nepřehnali jako kdysi s perestrojkou. Já bych spíše řekl, že jsme snad jen nezvolili úplně nejlepší postup,“ řekl v úvodu ministr Dvořák. Nyní se proto podle něj v Evropě přesouvá důraz od transformace založené na přísných regulacích k modelu, který více dbá na investice a pobídky. O další podobě evropského transformačního úsilí však rozhodnou nadcházející eurovolby a budoucí Evropská komise. Dvořák sice očekává přeskupení sil, ale předpokládá, že hlavní linka zůstane zachovaná. „Zodpovědní úředníci jsou profesionálové. Oni tu agendu usnout nenechají,“ prohlásil.

Financování

Martin Špolc, který vede oddělení udržitelného financování na generálním ředitelství pro finanční služby Evropské komise (EK), také pozoruje jistý posun v akcentu Green Dealu od udržitelnosti k zachování konkurenceschopnosti. Tyto dva cíle podle něj nejsou v rozporu. „Těžko se bavit o konkurenceschopnosti, aniž by podniky zvažovaly rizika, která plynou z klimatických změn. Pokud je ve středně- a dlouhodobém horizontu zvažovat nebudou, nebudou ani konkurenceschopné,“ podotkl. Na otázku, kolik celá transformace evropského hospodářství bude stát, Špolc odpověděl, že bychom se také mohli ptát, kolik bude stát, když nic neuděláme.

„Dosud finanční odvětví financuje ekonomiku, která povede k oteplování zhruba o tři stupně Celsia. Víme, jaké ekonomické dopady to bude mít. Pracujeme s číslem 700 miliard eur dodatečných investic oproti tomu, co už je naplánováno. Máme nějaké veřejné peníze, ale spíše se očekává, že většina přijde z privátní sféry. Finanční odvětví tvrdí, že peníze má a je připraveno je investovat, ale potřebuje transparentnost. Tedy vědět, co je udržitelné, potřebuje taxonomii a další nástroje,“ uvedl expert EK.

Spravedlivá transformace

Michaela Chaloupková, členka představenstva a hlavní manažerka ČEZ pro udržitelnost, v dalším bloku prezentovala přístup této společnosti ke spravedlivé transformaci energetiky na nízkoemisní. ČEZ už se totiž intenzivně připravuje na odklon od uhlí, který dopadne nejen na zaměstnance elektráren a dolů, ale značný dopad bude mít na celé lokality, jež byly s těžbou a využíváním uhlí několik desetiletí spojené. „Chceme dopady zmírňovat tak, aby se co nejméně dotkly lidí a přírody. Obnáší to rekultivaci dolů a vyčištění brownfieldů elektráren do území, kde se budou rozvíjet jiné druhy byznysu, a najdou tam uplatnění lidé, kteří musejí odejít z elektráren,“ uvedla Chaloupková.

Zleva Rostislav Čáp ze společnosti Veolia, Soňa Hykyšová z Letiště Praha, Petr Řezáč z E.ON a moderátor David Mařík

Podle vládních představ má Česko vystoupit z uhlí v roce 2033, ale Cha­loupková si myslí, že kvůli situaci na trhu to může nastat již před rokem 2030. I proto ČEZ buduje ve velkém obnovitelné zdroje energie, především fotovoltaiku, a to právě na bývalých uhelných lokalitách. „Musíme ale také předělat celé teplárenství, kde uhlí nahradí kombinace plynu, biomasy či kogenerace,“ uvedla.

ČEZ postupně v rámci plnění svých udržitelných cílů zvyšuje objem investic, které jsou v souladu s evropskou taxonomií. V kapitálových výdajích loni činily 26,7 miliardy korun. Z pohledu Chaloupkové je však důležité, aby část vynaložených prostředků šla právě na spravedlivou transformaci.

Letiště, chlad a municipality

Další položkou snídaňového menu byla panelová diskuse se zástupci oborů, na které bude mít udržitelná transformace výrazný dopad. Jde například o leteckou dopravu, kterou reprezentovala Soňa Hykyšová, ředitelka pro ESG, udržitelnost a životní prostředí v Letišti Praha. Letiště mají na emisích letecké dopravy minimální podíl, podle Hykyšové ale může být klíčová jejich role z hlediska zajištění infrastruktury pro dekarbonizaci odvětví. Samo pražské letiště sleduje svou uhlíkovou stopu od roku 2009, kdy zahájilo tažení proti emisím.

„Sledujeme emise ve scopu 1 a 2, přičemž emise ve scopu 3, tedy emise z třetích stran, tvoří na letišti 85 procent. Vznikají nejvíce z pojezdů letadel po dráze, přistání a vzletů do určité výšky. Tam jsme už v zásadě vyčerpali možnosti opatření, která snížila pojezdové časy, což vedlo k úspoře paliva a snížení emisí,“ vysvětlila Hykyšová. Vlastní emise Letiště Praha oproti roku 2009 snížilo o 68 procent a má i další závazky v oblasti odběru zelené elektřiny, aby do roku 2030 dosáhlo uhlíkové neutrality.

Společnost Veolia je v myslích lidí spojená především s péčí o vodu a její distribucí, nicméně její záběr je o poznání větší, proto je i víc oblastí, kde lze dekarbonizovat. Hlavní je energetika. Jak uvedl Rostislav Čáp, ředitel pro udržitelnou strategii a veřejné záležitosti v regionu střední a východní Evropy, firma chce do roku 2030 ušetřit více než milion tun oxidu uhličitého. „Měníme palivový mix, přecházíme z uhlí na biomasu, sázíme na tuhá alternativní paliva, bioplyn, zemní plyn a chceme maximálně využívat tepelná čerpadla. Na našich provozech využíváme fotovoltaické elektrárny pro naši potřebu, tedy nechceme tím zatěžovat síť,“ prohlásil Čáp. Vzhledem k teplotním výkyvům se Veolia zabývá nejen možnostmi dálkové distribuce tepla, ale i chladu, proto se stala prvním provozovatelem sítě chladu v Česku, kterou spustila v Ostravě. „Z hlediska úspor proti lokalizovaným klimatizacím záleží na rozvodu a následném využití, ale dá se říct, že se pohybuje okolo 20 procent,“ vysvětlil Čáp.

Budovy a jejich provoz jsou odpovědné až za 40 procent spotřeby energií v EU. Podle Petra Řezáče, experta společnosti E.ON na chytrá řešení pro městské čtvrti, je třeba se zaměřit zejména na rekonstrukce starších domů. „Zhruba 40 procent budov vzniklo před rokem 1960 a současné požadavky ohledně energetické náročnosti nesplňují ze 75 procent,“ řekl Řezáč. Jenže celkovou rekonstrukcí v Česku projde jen zhruba jedno procento budov ročně. „Jedeme na jedničku, potřebovali bychom jet na dvojku, lépe na trojku, tedy tři procenta ročně,“ uvedl Řezáč. Financování by podle něj nemělo být problémem. „Byznys je nachystán, naopak municipality a státní správa poněkud zaspaly v tom smyslu, že projekty nejsou nachystané, neví se, jak je zadat, jak je monitorovat, jak je řídit,“ konstatoval Řezáč.

Pět úrovní

Agenda udržitelnosti, taxonomie a ESG je tématem nejen pro firmy, které svou činností zanechávají uhlíkovou stopu, ale také pro auditory a poradce. Martin Křivánek, šéf pro ESG služby ve společnosti KPMG, vidí velké výzvy spojené s tím, jak na české podniky začne dopadat směrnice CSRD o nefinančním reportingu. Letošní první vlna se dotkne desítek velkých firem, ale druhá vlna, která najede začátkem roku 2026, může postihnout až dva tisíce subjektů.

V KPMG proto připravili přehled pěti úrovní integrace ESG do firemního prostředí. První je základní minimální soulad, na konci ESG lídr. „Je to pohyblivý cíl. Kdo byl lídr před dvěma třemi lety, nemusí být se stejnými aktivitami lídr dnes. Je s tím spojená i schopnost odepsat část produkce či aktivit, které nejsou dostatečně zelené a není tam potenciál. Taková společnost pak může získat nové zákazníky, může si dovolit prodávat s vyšší marží, protože nakonec poskytuje kvalitnější službu, snižuje náklady a prodlužuje životnost,“ prohlásil Křivánek.

Přečtěte si také