Proti ní se však postavila odborová organizace ZO-DOSIA, která obvinění odmítá a varuje před destabilizací městské firmy. Konflikt mezi odbory a náměstkyní vedl k vyhlášení stávkové pohotovosti, která může kdykoliv přerůst v rozsáhlou protestní akci. Primátor Bohuslav Svoboda (ODS) se snaží situaci uklidnit, aby předešel možným dopadům na celoměstský systém odpadového hospodářství.
Náměstkyně pro životní prostředí Jana Komrsková (Piráti) kritizuje PSAS a jejich vedení dlouhodobě, v poslední době však svou kritiku vystupňovala. Většina jejích útoků směřuje na ředitele organizace Patrika Romana, kterého obvinila ze střetu zájmů kvůli některým netransparentním veřejným zakázkám, v nichž figuruje firma JAPOS Stav. Komrsková usiluje o Romanovo odvolání z funkce ředitele PSAS a chce nastavit nová pravidla pro nejvyšší management organizace. Zároveň jej obvinila z vyvádění peněz prostřednictvím schránkové firmy.
Foto: Shutterstock
„Pražské služby v minulosti před vstupem do in-house režimu s Prahou uzavřely rámcovou smlouvu s touto společností, na základě, které bylo na drobné zakázky čerpáno v uplynulých třech letech přes 130 milionů korun. I přes opakované dotazování na detaily jeho osobních a podnikatelských vazeb, pan ředitel Roman nedokázal adekvátně a pravdivě reagovat, jeho reakce byly protichůdné a podstatné informace zamlčel,“ nechala se slyšet před časem Komrsková, která uvádí, že její výtky směřují vyloženě proti ředitelovi Romanovi, ne proti řadovým zaměstnancům.
V tomto ohledu však narazila na odpor největší odborové organizace sdružující pražské popeláře, ZO-DOSIA. Její představitelé považují obvinění Komrskové vůči Romanovi za účelová. Vzhledem k jejím dlouhodobě projevovaným antipatiím vnímají její snahu o Romanovo odvolání jako cílený útok na PSAS s cílem destabilizovat celou organizaci.
„Musíme uvést, že Ing. Komrsková působí vůči Pražským službám a jejím zaměstnancům dlouhodobě nepřátelsky. Její agendou na dozorčí radě je neustále shazovat činnost Pražských služeb a my jako zaměstnanci jsme se od ní za celou dobu jejího působení ve společnosti nedočkali jediného zastání, ačkoliv jsme to my, kdo pro Pražany každý den zajišťuje svoz odpadu, údržbu komunikací, provoz ZEVO Malešice a jiné,“ uvedla ve svém prohlášení odborová organizace ZO-DOSIA.
Konkrétní zaměstnanci vyjadřují obavy, že změny v nejvyšším vedení budou mít negativní dopad na běžný chod firmy a mohou vést ke zhoršení pracovních podmínek. Poukazují především na to, že Komrsková se během jednání s Technickou správou komunikací (TSK) nepostavila na jejich stranu v otázce valorizace platů. Kromě toho ji podezírají, že chce firmě odejmout část její agendy, konkrétně správu dopravního značení, a převést ji pod TSK. V čele této organizace přitom stojí stranický kolega Komrskové, náměstek pro dopravu Zdeněk Hřib (Piráti).
Má se Praha připravit na „neapolský“ scénář?
Názorové střety mezi odboráři a náměstkyní Komrskovou nakonec před třemi týdny vedly odbory k vyhlášení režimu stávkové pohotovosti, v němž setrvávají dodnes. Situace tedy může kdykoli eskalovat v širší protestní akci. V takovém případě hrozí nejen destabilizace PSAS jako organizace, ale pravděpodobně by to vedlo i ke komplikacím v metropolitním systému odpadového hospodářství. Dá se předpokládat, že odpady by přestaly být sváženy podle stanoveného harmonogramu, což by mohlo vést k výraznému znečištění města. S podobnými problémy se v nedávné minulosti potýkala například italská města Neapol a Palermo nebo francouzská metropole Paříž.
Odpadová krize, která v Neapoli s přestávkami trvala od 90. let až do roku 2011, byla jednou z nejzávažnějších, jaké Evropa kdy zažila. Její příčiny byly politické, ekonomické i kriminální. Lokální i národní vlády nebyly schopny odpadové hospodářství efektivně řídit, a tak si tuto pozici často uzurpovala neapolská mafiánská organizace Camorra. Absence dostatečných kapacit spaloven vedla k zavalení ulic města horami odpadu a jejich podpalování přímo na veřejnosti. V poslední fázi krize byla do Neapole vyslána i italská armáda, jejíž příslušníci následně pomáhali s úklidem ulic. S podobnými obtížemi se v roce 2021 potýkalo i sicilské hlavní město Palermo.
Situace v Praze se však spíše podobá událostem, které proběhly v Paříži v roce 2023 nebo v Brightonu v roce 2021. Francouzská metropole před dvěma lety zažila masivní stávku pracovníků v odpadovém hospodářství, kteří nesouhlasili s vládním návrhem zákona o zvýšení věku odchodu do důchodu. Ochromení systému odpadového hospodářství vedlo k tomu, že ve městě zůstalo neodklizeno více než 10 tisíc tun odpadu. Vzhledem k tomu, že Paříž sama o sobě nemá dostatek spaloven a skládek, znamenala popelářská stávka nemožnost nalezení adekvátních alternativ. Mnohá média tehdy překřtila Paříž na „město odpadků“ a metropole se následně musela potýkat i s přemnožením hlodavců.
Britské přístavní město Brighton je sice známé svou progresivní politikou a ekologickým zaměřením, nicméně i zde se museli potýkat s odpadovými krizemi způsobenými stávkami popelářů. Ti hromadně vyšli do ulic naposledy v roce 2021, kdy více než dva týdny stávkovali na protest proti nízkým mzdám a špatným pracovním podmínkám. V podmínkách tohoto přímořského letoviska to znamenalo, že se odpadky nehromadily pouze v ulicích, ale i na promenádě, která je jednou z hlavních turistických atrakcí. V důsledku toho trpěli nejen obyvatelé, ale i cestovní ruch. Celá situace se nakonec vyřešila tím, že radnice plošně zvýšila platy popelářům a zaměstnancům svozových společností.
Takovým černým scénářům se aktuálně tedy snaží předejít pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS). Uvědomuje si však, že situace je na obou stranách velmi napjatá a s každým dalším dnem se vyhrocuje. Svoz odpadu v Praze sice kromě PSAS zajišťují i další firmy, městský podnik však pokrývá přibližně dvě třetiny metropole. Svoboda chce konflikt moderovat tak, aby bylo dosaženo oboustranně přijatelného kompromisu a aby vyhrocená situace nevedla ke zhoršení životních podmínek mnoha Pražanů.
•
