Právníci předního telekomunikačního operátora si rozhodně nežijí v poklidu. Příliv nových předpisů neutuchá, požadavky na poplatky a odvody přibývají, což vede ke složitým jednáním a někdy i soudním sporům, a mezitím přicházejí žádosti na blokace konkrétních webových stránek s nelegálním obsahem, jimž nelze legálně vyhovět. „Loňský roky byl opravdu nabitý,“ říká šéfka právního oddělení společnosti Vodafone Tereza Rychtaříková, když popisuje, co její tým zaměstnává. Názorným příkladem může být vládní záměr zvýšit koncesionářské poplatky pro veřejnoprávní média. Největší pozdvižení vyvolal návrh, aby Česká televize a Český rozhlas mohly od operátorů požadovat seznamy zákazníků s připojením na internet, což souviselo s rozšířením definice televizí a rozhlasových přijímačů o zařízení s internetovým připojením. Operátoři to považovali za zásah do ochrany osobních údajů zákazníků a stát nakonec od této změny upustil. V návrhu ale zůstává například to, že televizní a rozhlasové poplatky mají platit všechny firmy s více než 25 zaměstnanci. „Novela měla původně platit od ledna 2025, její schválení se však nestihlo. Nyní sledujeme, v jaké podobě a kdy by nová úprava mohla vstoupit v účinnost,“ říká Tereza Rychtaříková v rozhovoru, který vznikl ve spolupráci s projektem #Prvních100let.
Telekomunikační operátoři postupně rozšiřují své služby, čemuž odpovídá i rozsah témat a otázek, které řeší jejich právní oddělení. Kdybychom to měli ilustrovat, čemu jste se ve Vodafonu museli zejména věnovat v posledním roce?
Poslední rok byl pro Vodafone opravdu hodně nabitý. Jako provozovatele převzatého vysílání nás již nějakou dobu zaměstnávají vyjednávání s vybranými kolektivními správci autorských práv. Zároveň se nás týká i hodně změn, které přinášejí novelizované právní předpisy, na jejichž dopad, zejména ten finanční, musíme být předem připraveni. Nevyhnuli jsme se ani řadě soudních řízení. Zmíním třeba poslední velmi medializovaný spor mezi Vodafone a kolektivním správcem OSA, který se týká otázky povinnosti k platbě náhradních autorských odměn za dovezené mobilní telefony, anebo pak další spory, ve kterých se řeší blokování webů s nelegálním obsahem, což je samo o sobě velmi zajímavé téma. Bohužel v současné době postrádá komplexní řešení.
Začněme oním sporem s Ochranným svazem autorským. O co jde OSA a jaké je vaše pozice?
OSA od nás chce, abychom jí poskytli informace o počtu prodaných, dovezených nebo přijatých mobilních telefonů pro účely výpočtu takzvané náhradní odměny dle paragrafu 25 autorského zákona. My říkáme, že na mobilní telefony se vztahuje výjimka podle vyhlášky Ministerstva kultury a poplatková povinnost na ně nedopadá. Pro doplnění uvedu, že tyto náhradní odměny se nyní odvádějí například z paměťových médií, prázdných CD nebo DVD, které mohou sloužit k ukládání, kopírování a sdílení autorského obsahu a autoři mají v souvislosti s takovým rozmnožováním díla právo na odměnu. Na druhou stranu, interní paměť dnešních smartphonů podle nás nelze považovat za paměťové médium výše uvedeného druhu. Tato paměť totiž primárně slouží operačnímu systému, fungování aplikací, ukládání fotografií a videí pořízených uživatelem, hraní her a k poslechu hudby či sledování filmů. Většina těchto aktivit přitom probíhá prostřednictvím streamovacích služeb, což znamená, že se nejedná o rozmnoženiny pro osobní potřebu, ale o licencované, tedy zakoupené užití díla, které povinnosti platit náhradní odměnu nepodléhá.
Překvapilo vás rozhodnutí Nejvyššího soudu, který se de facto postavil za OSA?
Já osobně rozhodnutí Nejvyššího soudu nepovažuji za úplně šťastné, což ale samozřejmě vyplývá z podstaty toho, kterou stranu sporu zastupuji. Nejvyšší soud se totiž, na rozdíl od soudu prvního stupně a odvolacího soudu, přiklonil k argumentaci OSA, podle které je potřeba dosavadní výjimku pro mobilní telefony vykládat v souladu s technologickým vývojem tak, že tato výjimka se vztahuje pouze na jednoduché tlačítkové telefony. Nejvyšší soud tedy označil tuto výjimku za zastaralou a řekl, že právo autorů na odměnu by mělo zahrnovat i vnitřní (pevné) paměti chytrých mobilních telefonů, to znamená, že by se mělo platit i za chytré mobilní telefony. Dle našeho názoru se však výjimka stanovena vyhláškou Ministerstva kultury vztahuje na všechny mobilní telefony bez jejich rozlišení na telefony chytré nebo tlačítkové a technologická změna sama o sobě nemůže založit právní povinnost, kterou zákon ani jiný právní předpis neukládá. Pokud by měly být chytré mobilní telefony zpoplatněny, mělo by se tak dle našeho názoru stát řádnou legislativní cestou. Navíc by všemu měla předcházet analýza, nakolik jsou dnes mobilní telefony skutečně používány pro pořízení soukromých rozmnoženin a jaká výše odměny je v tomto ohledu skutečně spravedlivá.
Co konkrétně teď verdikt Nejvyššího soudu pro Vodafone a ostatní dovozce chytrých zařízení znamená?
Po rozhodnutí Nejvyššího soudu se věc vrací k opětovnému projednání Městskému soudu v Praze, který musí o požadavku OSA na poskytnutí informací rozhodných pro výši náhradní odměny dle §25 autorského zákona znovu rozhodnout. Musí se přitom držet názoru Nejvyššího soudu. I když to pro nás v tuto chvíli nevypadá moc optimisticky, Vodafone se bude dál bránit. Ze strany OSA lze v této souvislosti předpokládat, že bude s výrobci a dovozci mobilních telefonů, kteří dosud náhradní odměny nehradili, iniciovat jednání a chtít poplatky, a to i zpětně, uhradit.
Dá se očekávat zdražení telefonů?
Pokud opětovné projednání žaloby skončí pravomocným rozhodnutím ve prospěch OSA, budou dovozci nuceni náhradní odměnu ve výši až 90 korun za chytrý mobilní telefony platit. A protože dovozci budou muset tento nový náklad nějak vykompenzovat, lze se domnívat, že by kvůli tomu mohly mobily zdražit a ve výsledku by se tak náklady přenesly zase jenom na koncového zákazníka.
Když se zastavíme u další agendy, to jest jednáních s kolektivními správci autorských děl kvůli provozování převzatého vysílání, proč v něm zastupuje jednotlivé operátory Hospodářská komora ČR?
Hospodářská komora funguje jako zákonný zástupce podnikatelů různých odvětví na území ČR s výjimkou například zemědělství, potravinářství či lesnictví a pomáhá hájit a prosazovat jejich zájmy. Prostřednictvím komory lze lépe koordinovat společné zájmy podnikatelů vůči státním institucím a dalším subjektům včetně kolektivních správců autorských práv, jejichž činnost má na provozovatele převzatého vysílání zásadní vliv. Zároveň autorský zákon předpokládá, že uživatelé práv budou zastupováni hromadně, nikoli vyjednávat každý sám za sebe.
Jaká je tedy při jednání role konkrétního operátora, jako je Vodafone?
Role Vodafone při jednáních s kolektivními správci je stejná jako role ostatních operátorů, kteří provozují převzaté vysílání a jsou prostřednictvím svých asociací členy konkrétní odborné sekce v rámci HKČR. Hledáme a chceme pro náš business v oblasti přenosu vysílání vyjednat co nejlepší podmínky. Zároveň jako šéfka sekce IT a telekomunikací při Hospodářské komoře mám skvělou příležitost velkou měrou přispět k formování názoru celého sektoru a být lídrem vyjednávací skupiny.
Směřují jednání o sazbách autorských odměn ke shodě nebo jinému konstruktivnímu řešení?
Záleží na subjektu, se kterým jednáte, a zda i on je ochoten věci konstruktivně řešit.
Liší se kolektivní správci autorských děl ve svých nárocích? Jsou někteří bojovnější a jiní naopak smířlivější?
Ano, rozdíly při jednáních s jednotlivými kolektivními správci jsou patrné. S některými z nich se umíme domluvit a najít konsenzus akceptovatelný pro obě strany dřív než s jinými. Celkově se však jedná o poměrně složitou oblast a zkušenosti z posledních let, zejména nepředvídatelnost inflace, nám ukázaly, že pro nás každoroční inflační navyšování autorskoprávních poplatků přijatelné není a musíme jednat. Navíc, v návrzích sazebníků autorských odměn někteří kolektivní správci přicházejí i s dalšími novými autorskoprávními poplatky, tedy novými sazbami odměn, které podle našeho názoru nesplňují kritéria určená autorským zákonem a nejsou ze strany kolektivních správců ani nikterak zdůvodněny. Vzhledem k tomu, že se zaváděním nových sazeb odměn a neustálým navyšováním těch stávajících jako operátoři nesouhlasíme, nastává kolotoč jednání, který může vyústit až do soudních sporů. V nich pak o výši odměny rozhoduje soud.
Práci vám zajišťuje i neutuchající příliv nové legislativy. Od letošního roku například nabývá účinnosti novela zákona o audiovizi. Co znamená pro Vodafone?
Ano, je to tak. Od 1. ledna 2025 je účinná novela zákona o audiovizi, která má na nás dopad zejména v oblasti odvodů do Státního fondu audiovize. Parafiskální poplatky, jak se jim říká, se počínaje Novým rokem navyšují a všechny subjekty od komerčních televizí, kin až po VOD (video on demand, pozn. red.) platformy budou Státnímu fondu audiovize přispívat stejným podílem z tržeb. Nově tak budou odvody za VOD činit dvě procenta a odvody za převzaté TV také dvě procenta. V této souvislosti je potřeba připomenout, že povinnost odvodu za VOD se bude nově vztahovat i na zahraniční VOD platformy typu Netflix, Disney+, které nejsou v ČR usazeny, ale na českém trhu působí. Kromě navýšení parafiskálních poplatků zavádí novela pro VOD platformy i povinnost hradit přímou investici ve výši 1,5 procenta z příjmů na českém trhu. To znamená, že VOD platformy mají povinnost vedle dvouprocentního odvodu za VOD do Státního fondu audiovize investovat minimálně 1,5 procenta svých příjmů v ČR do lokálního obsahu. V případě přímé investice se však jedná o plovoucí model a záleží na VOD platformě, jak a kolik bude investovat například do produkce děl v češtině nebo do nákupu práv od českých producentů. Pokud se rozhodne, že investovat nebude, tak se nezrealizovaná přímá investice až do výše 1,5 procenta příjmů odvede do Státního fondu audiovize a v součtu s odvodem za VOD pak může celkový odvod činit až 3,5 procenta.
Je pro vás odvod do Státního fondu audiovize ve výši dvou procent z tržeb za VOD a převzaté televizní programy přiměřený?
Řeknu to takhle, oproti původním odvodům je nárůst znatelný a společnost typu Vodafone bylo potřeba na tuto situaci a možný finanční dopad předem připravit. Navíc, jak už bylo řečeno, nejde pouze o odvody za VOD a převzaté TV, které narostly, kromě těchto musíme počítat i přímou investici ve výši 1,5 procenta.
Neznamenají tyto „přímé investice“ kromě finančních nákladů i nějaká právní úskalí?
Uvidíme, jedná se o nový nástroj, u kterého je zavedena určitá flexibilita. Buď se VOD platformy mohou přímé investici zcela vyhnout tím, že ji odvedou do Státního fondu audiovize anebo budou dle svého uvážení investovat do lokálního obsahu za podmínek stanovených zákonem.
Docela velký poprask byl loni kolem záměru vlády zvýšit rozhlasové a televizní poplatky. Jak to nakonec celé dopadlo z pohledu Vodafonu?
Největší pozdvižení či kontroverzi vyvolal původní záměr, že by ČT a ČRo mohly od operátorů požadovat seznamy zákazníků s připojením na internet. To souviselo s rozšířením definice TV a rozhlasových přijímačů o zařízení s přístupem na internet. Protože z pohledu operátorů tato povinnost zasahovala do oblasti ochrany osobních údajů zákazníků a vyvolala vlnu nesouhlasů, ministerstvo nakonec předávání informací o zákaznících, kteří mají uzavřenou smlouvu na službu přístupu k internetu, z návrhu zákona vyškrtlo. Další výhrady kromě zvýšení TV a rozhlasových poplatků směřovaly i k plošnému zpoplatnění zaměstnavatelů z řad podnikatelů, a to podle počtu zaměstnanců. Rozšířit se tedy má okruh povinných osob, na které poplatková povinnost dopadá. Podle navrhované novely budou TV a rozhlasové poplatky platit všichni zaměstnavatelé bez ohledu na předmět podnikání s více než 25 zaměstnanci, a to automaticky podle toho, kolik lidí u nich pracuje. Novela měla původně platit také od ledna 2025, její schválení se však nestihlo. Nyní sledujeme, v jaké podobě a kdy by nová úprava mohla vstoupit v účinnost.
Jaké další zajímavé nebo atypické případy musíte jako právníci operátora řešit?
V minulém roce jsme jako jeden z několika vybraných operátorů čelili i dalším žalobám a návrhům na vydání předběžných opatření ze strany držitelů autorských práv, kteří se na nás obraceli s požadavky na blokace konkrétních webových stránek s nelegálním obsahem. Na tomto místě je nutno říct, že v této situaci jsou operátoři v pozici takzvaných „nevinných zprostředkovatelů“, kteří nenesou odpovědnost za porušování autorských práv držitelů k těmto audiovizuálním dílům. Abych to vysvětlila, existují webové stránky, na kterých jsou sdíleny nebo nahrávány seriály a filmy bez souhlasů držitelů autorských práv. Takové webové stránky jsou pak přístupné veřejnosti a kdokoliv, kdo má přístup na internet, se může na film nebo seriál podívat či si ho stáhnout. Vhledem k tomu, že majitelé nebo provozovatelé těchto webových stránek jakožto primární porušovatelé autorských práv jsou častokrát nekontaktní nebo nedosažitelní, obrací se nositelé práv na operátory s žádostí o blokaci.
Můžete jako poskytovatel internetového připojení vyhovět výzvám držitelů autorských práv na blokace konkrétních webových stránek s nelegálním obsahem?
Nikoliv, pouhým výzvám nelze bez dalšího vyhovět.
Proč?
Jako poskytovatel přístupu k internetu neboli ISP musíme dodržovat zásadu síťové neutrality, kterou upravuje nařízení Evropského parlamentu a rady 2015/2120 z roku 2015. Tato zásada stanoví povinnost ISP zacházet s internetovým provozem rovným způsobem. Výjimky existují pouze v případech stanovených zmíněným nařízením. Pokud bychom vyhověli nárokům držitelů práv na blokaci konkrétních webových stránek bez dalšího, tedy na základě jejich pouhé výzvy, jednáme v rozporu s touto legislativně chráněnou hodnotou síťové neutrality a vystavujeme se riziku, kdy by nám za porušení této zásady mohla být uložena pokuta ve výši 15 milionů korun nebo 5 procent ročního obratu.
Vidíte pro tyto případy nějaké smysluplnější řešení?
Ano. Z dlouhodobého hlediska by dávalo smysl, kdyby uvedenou problematiku komplexně řešila náležitá právní úprava nového blokovacího řízení. V něm by v rámci zvláštního soudního řízení na základě žádosti držitele autorských práv příslušný soud rozhodoval o zablokování služeb internetu, to znamená konkrétní webové stránky, která je využívána k porušování autorských práv. Rozhodnutí „blokovacího soudu“ by pak bylo závazné pro všechny subjekty – ISP – na trhu bez rozdílu a nedocházelo by tak k nerovnosti v oblasti hospodářské soutěže. Takový návrh je již připraven a za sektor telekomunikací věříme, že se ho coby konstruktivní řešení v boji proti digitálnímu pirátství podaří přijmout.
Zároveň kvitujeme, že u dalších typů blokací, kde rozhodují správní úřady, například Ministerstvo financí nebo SÚKL, bude existovat společný seznam blokovaných stránek vedený Českým telekomunikačním úřadem. Doteď funguje několik separátních seznamů u každého jednoho správního orgánu, který má pravomoc rozhodnutí o blokaci vydat. Tuto pozitivní změnu přináší nedávno schválená novela zákona o elektronických komunikacích.
Tereza Rychtaříková vede právní tým Vodafonu od doby, kdy se v roce 2019 spojil s UPC. Kromě zajišťování komplexní právní podpory a managementu svého týmu se věnuje i rozvojovým aktivitám napříč firmou, jako je zlepšení mezitýmové spolupráce nebo projekt Women for Business. Aktivně se angažuje v profesních asociacích, působí jako viceprezidentka Výboru pro nezávislý ICT průmysl a od ledna 2020 stojí v čele sekce IT a telekomunikace Hospodářské komory ČR. V srpnu téhož roku byla zvolena členkou představenstva Hospodářské komory ČR.
•
