Polovinu obyvatel hlavního města hřeje už 30 let teplo vyrobené v místě u soutoku Labe s Vltavou. Provoz napaječe Mělník–Praha byl zahájen v roce 1995. Celá lokalita Mělník projde do roku 2030 zásadní proměnou. Stará zařízení nahrazují postupně nové, moderní nízkoemisní zdroje šetrné k životnímu prostředí. Skupina ČEZ tak pokračuje v dekarbonizaci českého teplárenství a zároveň v udržení spolehlivých dodávek tepla i do dalších let. Kromě pravé části Prahy zásobuje elektrárna Mělník teplem i město Mělník a Neratovice, celkem na 250 tisíc zákazníků. Stavba hlavního potrubí z elektrárny Mělník do teplárny Třeboradice začala v roce 1988. O sedm let později byl napaječ do Prahy zprovozněn. V praxi jde o dvojici trubek o průměru 1,2 metru v uzavřeném okruhu, z nichž jedna slouží pro přenos topné horké vody do Prahy a druhá pro návrat vody ochlazené z Prahy, to vše při tlaku až 2,5 megapascalu. Horkovod mezi Mělníkem a Třeboradicemi na okraji Prahy o délce 34 kilometrů pokračuje navazujícím potrubím až na jih Prahy, v současnosti jde o nejdelší horkovod v Česku.
Tepelná energie se přenáší pomocí horké stlačené vody, teploty se podle ročního období pohybují od 90 do 140 stupňů Celsia. Na straně odběratele se voda ochladí (předá teplo) a vrací se při teplotě v rozmezí 55 až 65 stupňů Celsia. Voda v potrubí tepelného napaječe urazí za vteřinu vzdálenost přes dva metry při plném průtoku. Horká voda putuje do Prahy průměrně osm hodin a za tuto dobu se ochladí o méně než jeden stupeň Celsia, ztráty při této dodávce obvykle nepřekračují čtyři procenta (záleží na ročním období).
Praha přestala spalovat uhlí
„Zprovoznění horkovodu z Mělníka do Prahy patří k nejdůležitějším energetickým krokům uplynulého půlstoletí. Zajistil další rozvoj města a umožnil Praze opustit spalování uhlí na svém území. Ještě předtím pocházela třetina tepla přímo z městských uhelných zdrojů. Jsem rád, že ČEZ pokračuje v přeměně mělnické lokality na nízkoemisní zdroje, a tím zajišťuje spolehlivější a čistší dodávky tepla pro metropoli do dalších let,“ uvedl Bohuslav Svoboda, primátor hlavního města Prahy. „Elektrárna Mělník je významný bod na energetické mapě Česka. Zajišťuje jak výrobu elektřiny, tak dodávku tepla. Je největším dodavatelem tepla v Česku a investujeme do jeho čisté budoucnosti, aby si toto své postavení udržel nadále,“ prohlásil Jan Kalina, člen představenstva ČEZ a ředitel divize obnovitelná a klasická energetika.
„Naším cílem je garantovat spolehlivé dodávky tepla na další desítky let. Vnímáme, že do budoucna je nezbytné snížit emisní zátěž a zároveň zachovat v největší možné míře to, co naši předchůdci vybudovali. Po kompletní transformaci budou v lokalitě Mělník sloužit jako náhrada uhlí paroplynové zdroje a zařízení na energetické využití odpadů, to vše doplněné o výkon v plynové kotelně a elektrokotlích,“ říká Miroslav Krpec, předseda představenstva společnosti Energotrans ze Skupiny ČEZ.
(Více informací v tiskové zprávě: V Mělníku vznikne největší paroplynový teplárenský zdroj v Česku/Skupina ČEZ)
Třeboradický „kotel poslední záchrany“
O tom, že s teplem pro Prahu se počítá i do dalších let, svědčí nedávno zahájená rekonstrukce horkovodního kotle v Areálu Třeboradice na severním okraji metropole. Záložní teplárenský zdroj pro případ výpadku hlavního zdroje z Horních Počapel se nově stane základním dodavatelem tepla během letních měsíců. Horkovod z Mělníka tak díky zprovoznění kotelny může být přes léto odstaven, díky čemuž bude více času na jeho údržbu než jen jeden týden v roce, kdy probíhá pravidelná odstávka. (Více informací v tiskové zprávě: Třeboradický „kotel poslední záchrany“ se po rekonstrukci stane plnohodnotným výrobcem teplé vody pro Prahu/Skupina ČEZ)
Lokalita Mělník do roku 2030 zcela skončí s výrobou elektřiny a tepla z uhlí. Celkové investice zde dosáhnou více než 50 miliard korun. Postupně budou postaveny a zprovozněny až tři paroplynové zdroje o celkovém elektrickém výkonu téměř 1 200 megawattů (MWe). Veškeré nové paroplynové zdroje budou připraveny i na budoucí využití vodíku. Na přelomu let 2027/2028 předpokládá ČEZ uvedení do zkušebního provozu zařízení na energetické využití odpadů (ZEVO). Loni byla zprovozněna fotovoltaická elektrárna o instalovaném výkonu 7,3 megawattů (MWp) umístěná na bývalé skládce uhlí „mělnické trojky“. Mezi další doplňkové technologie, s jejichž přípravou se v rámci transformace lokality počítá, patří například plynová kotelna, elektrokotle, akumulace tepla či bateriový systém na ukládání elektřiny. Ve spolupráci s Centrem výzkumu Řež, kterému poskytuje ČEZ místo a infrastrukturu, rozvíjí také unikátní technologie akumulace energie do roztavených solí. Lokalita Mělník se i díky těmto jedinečným projektům stane nejen v rámci Skupiny ČEZ, ale i Česka pomyslnou výkladní skříní energetiky.
Nezbytná modernizace, centrální zásobování pokračuje
Na konec uhlí v českém teplárenství se Skupina ČEZ chystá dlouhodobě. Připravuje a staví nové nízkoemisní teplárny v ceně desítek miliard korun, jejichž provoz zajistí především biomasa a zemní plyn. Současně ČEZ usiluje o zachování systému centrálního zásobování teplem všude tam, kde jsou k tomu podmínky a kde se dohodne s partnery na úrovni měst a krajů. Benefity modernizace teplárenství pro zákazníky jsou stabilní, ekologické a bezpečné dodávky tepla na další desítky let, pozitivní vliv na kvalitu ovzduší a minimální zátěž pro městské rozpočty. Už nyní staví ČEZ nové moderní teplárny v Ústeckém kraji v Prunéřově, Tušimicích a Ústí nad Labem a také v Moravskoslezském kraji v Dětmarovicích. Součástí řešení je i využití tepla z jaderných elektráren, jehož příkladem může být fungující spojení Jaderné elektrárny Temelín s Českými Budějovicemi.
•
