Průzkum však rovněž poukazuje na problematiku nedostatku rovných příležitostí ve vědních oborech jak pro ženy, tak pro příslušníky znevýhodněných společenských skupin.
Od výroby osobních ochranných pomůcek po vývoj vakcíny jakožto reakce na globální pandemii covidu-19 – věda podle výsledků průzkumu zvyšuje celosvětová očekávání o tom, jaké jsou vlastně hranice jejích možností. „S posunem ke společné misi o vytvoření bezpečnější, zelenější, silnější a spravedlivější budoucnosti se z vědy stává více než jenom sjednocující faktor,“ říká Mike Roman – předseda správní rady a CEO společnosti 3M. „Důvěra celého světa ve vědu se potvrzuje každý den, kdy kolem sebe vidíme stále více příkladů jejího pozitivního působení. Od postupného zotavování se z krize způsobené covidem-19, po pokroky v udržitelnosti, tím vším věda vytváří smysluplné rozdíly.“
Bez ohledu na to, zda doufáme, že nás věda vysvobodí z pandemie (souhlasilo 85 % respondentů), nebo zda věříme, že právě věda se stane tím důvodem, proč bude rok 2021 lepší než rok 2020 (souhlasilo 87 % respondentů), stále více lidí oceňuje možnosti vědních oborů jako takových. Průzkum mapující každoročně postoje veřejnosti k vědě si společnost 3M nechala vypracovat již počtvrté v řadě. Ten letošní probíhal od února do března a na otázky odpovídali účastníci ze 17 zemí – což ze studie činí největší datovou základnu k dnešnímu dni. Celkově jde již o druhý průzkum realizovaný v době pandemie.
Více důvěry. Méně pochybností
Veřejný obraz vědy doznal dalšího zlepšení. Za poslední 4 roky, co jej průzkum monitoruje, je zatím na nejvyšší úrovni. Globálně vědě věří 91 % respondentů a 85 % souhlasí, že nedostatečné docenění vědy má za následek negativní společenské důsledky. Výrazná většina (75 %) vědecké pokroky obhajuje a staví se proti skeptikům, kteří přínosy vědy zpochybňují. Předpojatost vůči vědeckému pokroku je stále výrazněji upozaďována – od průzkumu realizovaného před propuknutím pandemie došlo k 7bodovému poklesu v procentech dotázaných, kteří věří pouze ve vědu shodující se s jejich osobním přesvědčením, přičemž skepticismus je na svém minimu (27 %). Dvě třetiny respondentů (67 %) říkají, že věda spojuje lidi s rozdílnými pohledy, zatímco třetina (33 %) věří, že je naopak věda rozděluje.
Více důvěry, větší shoda?
Data z průzkumu potvrdila hypotézu, že čím více vědě důvěřujeme, tím ochotněji budeme následovat vědecká doporučení týkající se bezpečnosti v době pandemie. Převážná většina dotázaných (91 %) souhlasí s tvrzením, že by se lidé měli řídit radami expertů ohledně zamezení šíření covidu-19, přičemž 82 % uvedlo, že většina lidí z jejich okolí se bezpečnostními radami odborníků řídí. Navíc 88 % dotázaných souhlasí, že vakcíny jsou nezbytnou součástí způsobu, jak věda reaguje na potřeby veřejného zdraví.
Uznání pro vědu i v dalších letech a Spojené státy, které udávají směr?
Data ukazují na některé varovné signály – většina (59 %) lidí věří, že vědecké pokroky budou ceněny i po pandemii, nicméně plných 41 % o tom není přesvědčeno. Trendy napříč věkovým spektrem respondentů ukazují, že např. generace Z a mileniálové jsou optimističtější než starší generace (63 %). Nejpesimističtěji v tomto ohledu potom odpovídali zástupci generace tzv. baby boomers (lidé narození během ekonomické prosperity v USA po 2. světové válce), která byla současně nejstarší generací v průzkumu (53 %). V otázce uznání vědy v následujících letech z průměru poněkud vybočuje Amerika. O něco více než polovina Američanů v průzkumu (53 %) věří, že věda bude oceňována i po pandemii, nicméně podíl Američanů k vědě skeptických se za posledních šest měsíců zvýšil. Potenciálně tak USA mohou stát v čele příchodu určitého názorového posunu.
Pandemie rovněž podnítila zájem o kariéru a profesní pozice ve vědě, matematice, technologiích a inženýrství. Především pro mladší generaci jsou vědci a zdravotníci inspirací k zahájení kariéry v technických oborech. Více než polovina dotázaných (60 %) je kvůli pandemii výrazněji motivována k pokračování v profesní dráze v technických oborech, u generace Z se podíl vyšplhal dokonce na 65 %. A zatímco 90 % respondentů souhlasí s tím, že svět potřebuje více lidí, kteří svou kariéru zasvětí vědeckým či technologickým oborům, bariéry pro vstup do těchto oborů přetrvávají. „Události posledního roku zaměřily pozornost na rozdíly ve vzdělávání v komunitách se sníženou úrovní přístupu ke službám a ke zdravotní péči,“ říká doktorka Jayshree Seth, vědecká pracovnice a hlavní poradkyně pro výzkum a vědu ve společnosti 3M. „Genderová nerovnost a nerovný přístup ke kvalitě technického vzdělání pro studenty z prostředí s nižšími příjmy nadále ovlivňují ekonomické výsledky po celém světě. Na vytváření lepších příležitostí se musíme podílet všichni – zvýšením investic do oblasti vědy a techniky, posílením zastoupení znevýhodněných společenských skupin v technických oborech a překlenutím mezery mezi jednotlivými talenty vědecko-technologických oborů tak, aby bylo možné realizovat vizi o diverznější, spravedlivější a inkluzivnější společnosti.“
Avšak i na pozadí aktuálních problémů společenské nerovnosti v technických oborech je svět připravený nerovné zastoupení určitých společenských skupin změnit. 88 % respondentů považuje zvýšení diverzity v tomto odvětví za nezbytné, protože je cestou k rozšíření globální spolupráce, k inovativním myšlenkám a novým, vylepšeným přístupům k již existujícím výzkumným metodám. Více než dvě třetiny (73 %) odpovědí připustilo, že rovný postoj k vědecko-technologickému vzdělávání často není přístupný pro nedostatečně zastoupené menšiny.
V otázkách rovnosti v technických oborech rovněž zůstává problematická genderová disproporce. 70 % respondentů uvedlo, že pokud se k technickým oborům nepodaří přilákat více žen a dívek, dostaví se negativní společenské důsledky. 87 % dotázaných si myslí, že je pro zapojení žen a dívek do vzdělávání v technických oborech třeba dělat více a 59 % respondentů uvedlo, že ženy jsou odrazovány od technických oborů častěji než muži.
Společnost 3M nedávno oznámila záměr přispět k větší rovnosti mezi jednotlivými komunitami, obchodními praktikami a pracovišti stanovením nového globálního cíle orientovaného na vzdělávání. Do konce roku 2025 tak firma podpoří zvýšení ekonomické rovnosti vytvořením 5 milionů výukových příležitostí v technických oborech pro zástupce nedostatečně zastoupených komunit. V červnu 3M rovněž uvedla dokumentární sérii s názvem Not the Science Type. Dokument představí příběhy čtyř vědkyň s různou profesní dráhou, které vystupují ze společenských stereotypů a současně společnost konfrontují s aktuální problematikou oboru a překonávají diskriminaci na základě pohlaví, rasy a věku.
Data z průzkumu jednoznačně potvrdila shodu v úvaze, že za technickou část vzdělávání studentů nesou na prvním místě odpovědnost pedagogové, následování vládou, korporacemi a dále rodinným prostředím či neziskovými organizacemi. V tomto světle velké korporace dostávají jednoznačný mandát pro to, aby mohly v problému nerovnosti vzdělávání v technických oborech sehrát svou roli.
•
