Výrazně rostoucí zájem o solární panely mezi domácnostmi, firmami i obcemi znamená, že fotovoltaický segment významně roste. Velké problémy jsou ale u připojování nových instalací do sítě, bariér při povolování nebo nedostatku akumulace, které se v posledních letech ignorovaly. „Máme v Česku co dohánět, abychom dostali fotovoltaiku ke všem, kteří z ní mohou těžit. Aby byla přístupná lidem, firmám, průmyslu i veřejné správě, musíme překonat nespočet překážek,“ uvedl Jan Krčmář, výkonný ředitel
Solární asociace.
Po letech stagnace fotovoltaika posiluje své postavení v rámci národního energetického mixu. Velký zájem o obnovitelné zdroje a celkový rozvoj solárního sektoru vytváří pro Česko možnost definitivně se odpoutat od energetické závislosti na Rusku a zároveň přinést levnější energie.
Nová pravidla
„Ruská agrese vůči Ukrajině změnila pravidla hry – čelili jsme prudkému růstu cen energetických komodit, nestabilitě, strategické konkurenci a bezpečnostním hrozbám,“ uvedl místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič s tím, že je fotovoltaika s adekvátní akumulací cestou ke strategické autonomii Evropy. Brusel v této souvislosti představil návrhy v podobě Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi a Evropského zákona o kritických surovinách. „Součástí širšího balíku opatření je i první solární strategie EU. Zavázali jsme se, že do roku 2025 bude v provozu více než 320 GW solárních instalací a v roce 2030 téměř 600 GW,“ dodal Šefčovič.
„Je důležité si uvědomit, že celá problematika obnovitelných zdrojů není hrozbou, ale příležitostí. Lidé musí vědět, že se jim obnovitelné zdroje včetně fotovoltaiky vyplatí. Je proto dobře, že se v tomto směru mění v poslední době společenské vnímání,“ říká ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. „Bez zvýšeného objemu vyrobené obnovitelné elektřiny nebude Česko dostatečně konkurenceschopné. Nárůst v řádu několika terawattů, který do roku 2030 potřebujeme, dosáhneme i díky nárůstu výkonu solárních elektráren,“ doplnil ministr životního prostředí Petr Hladík.
„Rozvoj OZE bude výrazně přispívat k posílení odolnosti a solární energetika bude v tomto případě klíčová. Pro solární energii tak nastává období velkého rozvoje. Výhled na letošní rok předpokládá, že čísla budou opět rekordní,“ dodal Petr Třešňák, náměstek na ministerstvu průmyslu a obchodu.
Otazník s připojováním
Problematika připojování nových zdrojů do sítě a možná řešení problematické situace jsou jedním z hlavních témat současné energetiky. Stabilizaci přenosové soustavy a zajištění bezpečnosti dodávek by výrazně napomohla také akumulace a agregace flexibility. Již více než dva roky ale schází příslušná transpoziční novela, která by akumulaci a agregaci energie legislativně ukotvila. Zároveň se protahuje přijetí novely energetického zákona Lex OZE II, která by mimo jiné zavedla energetické komunity či Energetické datové centrum (EDC).
Foto: Shutterstock
„Česko začíná obrovským tempem dohánět více než desetiletí nečinnosti v rozvoji fotovoltaiky. To je sice skvělá zpráva, ale aby byl tento bleskový rozvoj bezpečný z pohledu dodávek a stability soustavy, je zcela nezbytné, aby spolu s ním docházelo k rozvoji i dalších souvisejících oblastí – akumulace energie všech typů, agregace a poskytování flexibility či posilování distribučních sítí a přenosové soustavy,“ říká Jan Fousek, předseda představenstva Solární asociace a ředitel Asociace pro akumulaci energie
AKU-BAT CZ. V současné době se v Česku podle Fouska připravují projekty velkokapacitních bateriových systémů pro obchodování a regulaci elektrizační soustavy.
Domácnosti dramaticky rostou
Jedním z nejrychleji rostoucích sektorů je domácí fotovoltaika. Ta loni doslova zlomila všechny rekordy, když bylo za rok 2022 instalováno více než 33 tisíc fotovoltaických elektráren. Co do počtu střešních elektráren na rodinných domech byl loňský rok jednoznačně rekordní. Výkon zprovozněných elektráren dosahuje 289 megawattů, což představuje nárůst o 366 procent. Navíc zájem dál strmě roste.
Lidé vidí v domácí fotovoltaice jeden z nejefektivnějších způsobů, jak bojovat s neúnosnými cenami za energie a jak si zajistit soběstačnost. Domácnost v Česku však například oproti domácnosti v Polsku pomocí fotovoltaiky šetří výrazně méně. V Česku se totiž elektřina dodaná a odebraná z distribuční soustavy fakturuje zvlášť pro jednotlivé fáze třífázové soustavy. Vyúčtování dodávky a spotřeby elektřiny v třífázové soustavě po jednotlivých fázích je přitom systém, který je v Evropské unii ojedinělý. Senát již před časem podpořil iniciativu, jež chce Česko „vrátit do Evropy“, tedy snížit náklady pro domácnosti a zároveň i snížit závislost na technologiích z Číny.
Senátní výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu již před časem podpořil iniciativu několika senátorů s podporou oborových asociací na návrat k součtové fakturaci. Ta v Česku existovala do roku 2011. Návrat k součtové fakturaci dlouhodobě podporují Svaz moderní energetiky, Solární asociace a Aliance pro energetickou soběstačnost.
„Fakturace po fázích způsobuje českým domácnostem vícenáklady v miliardách korun ročně a s dalším nárůstem fotovoltaiky tato suma bude ještě stoupat,“ říká šéf Solární asociace Krčmář. „Při současném systému je nutné instalovat buď speciální – dražší – technologii, nebo solární střídače provozovat v režimu, který způsobuje výrazně kratší životnost,“ dodává Krčmář. Průměrné vícenáklady odhaduje Solární asociace na 30 až 40 tisíc korun.
V roce 2023 by při očekávaném nárůstu solárních elektráren mohly zbytečné vícenáklady pro české domácnosti dosáhnout dvou miliard korun. Kromě toho na současném systému vydělávají obchodníci s elektřinou, kteří ve stejný okamžik od domácností levně elektřinu vykupují a na jiné fázi draze prodávají.
Znevýhodnění investice
Pokud fotovoltaický systém neobsahuje asymetrický střídač a nebylo vhodně nakonfigurováno složení spotřebičů, může dojít k situaci, že výrobna sice vyrábí elektřinu, tu však dodává do distribuční sítě. Naopak pro chod elektrospotřebičů zákazník elektřinu nakupuje z vnějších dodávek. Důvodem pro tento rozpor je fakt, že v daný čas není na fázi, na kterou je dodávána vlastní vyrobená elektřina, odběr. „V případě, že je ekonomika solárního projektu postavena na snížení množství energie, kterou je nutné nakupovat ze sítě, může taková situace podstatně celou investici znevýhodnit,“ uvádí programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.
„Vyúčtování po fázích nahrává určitým technologiím (především asymetrickým střídačům), které se dnes vyrábějí výhradně v Číně,“ dodává Sedlák. „Válka na Ukrajině nám ukázala, jak nebezpečná může být závislost na jedné jediné zemi coby dodavatele jak surovin, tak paliva či technologie,“ připomíná Krčmář ze Solární asociace. Přitom v Česku se nachází výroba klíčových komponent pro evropské střídače, která zaměstnává stovky lidí. Paradoxně pak tato technologie má v zemi, kde se vyrábí, oproti čínské konkurenci nevýhodu. „Pevně doufáme, že ministerstvo průmyslu a obchodu bude brát obavy senátorů vážně a urychleně připraví návrh novely vyhlášky o měření elektřiny tak, aby se český unikát fakturace po fázích zrušil,“ dodává Sedlák.
•
