Finanční svět by měl představovat jednu z nejsilnějších pák při prosazování udržitelné transformace. Pokud kapitál upřednostňuje zelená řešení, je jejich rozšiřování nevyhnutelné. V příštím roce by se tak mělo dít více než dosud. „Udržitelnost se v bankovním sektoru už delší dobu nebere jako volitelné téma. Naopak, budoucnost bankovnictví je výrazně propojena s regulacemi zaměřenými na ESG, odpovědným řízením rizik a transparentním reportingem. To je něco, co se nezmění,“ říká ESG expertka v Komerční bance Beáta Jirková.
Přibývat podle ní budou zelené úvěry a investice a dá se očekávat ještě silnější tlak na financování projektů zaměřených na dekarbonizaci, a to jak ze strany regulátorů, tak investorů. „Banky budou hrát zásadní roli v mobilizaci kapitálu pro tyto účely. Zároveň dojde k posílení jejich role jako poradce a strategického partnera pro klienty, kteří hledají komplexní řešení svých udržitelných aktivit,“ dodává Jirková.
Od teorií k praxi
Velkou roli sehrají přibývající data o různých stránkách ESG. „Finanční svět bude stále více ovlivňován nástupem datově řízené udržitelnosti, která celé téma posune z roviny závazků do roviny aktivního řízení,“ říká Blanka Beranová, výkonná ředitelka pro udržitelnost ve skupině ČSOB.
Banky a investoři se podle ní začínají rozhodovat na základě měřitelných a ověřitelných údajů. Praxe tak postupuje od pouhé prezentace ESG a zelených strategií ke skutečnému doložení dopadů a integraci udržitelnosti do strategií a řízení rizik, což zajišťuje vyšší odolnost. „Zvyšující se tlak na ověřování dat a vyhodnocování reálných, prokazatelných dopadů povede k větší automatizaci, zavádění nových softwarových řešení a využívání umělé inteligence,“ předpovídá Beranová.
Z evropského pohledu se podle ní trh přesouvá k takzvanému nature-positive financování – tedy k podpoře investic do projektů, které prokazatelně přispívají ke klimatické a přírodní stabilitě. Úspěšné tak budou ty instituce, které dokážou prokazatelně zařadit parametry udržitelnosti do svého řízení rizik, produktového portfolia a zároveň transparentně komunikovat reálné výsledky.
Klíčová role reportingu
Letošek vyvolal z mnoha důvodů dojem, že zelená transformace kolísá. Šéfka české pobočky Evropské investiční banky Gabriela Mates ovšem upozorňuje, že hlavní směr se nemění. „Bez ohledu na hluk, který se v některých kruzích ozývá ohledně hodnoty environmentálního, sociálního a správního neboli souhrnně ESG reportingu, EU zůstává odhodlaná plnit své ambiciózní závazky,“ říká. Nejvýznamnějším trendem, který v roce 2026 ovlivní finanční svět v oblasti udržitelnosti, bude podle ní rozšíření ESG reportingu podle směrnice CSRD. Zvětšování okruhu firem zveřejňujících nefinanční informace přinese bezprecedentní objem dat pro hodnocení udržitelnosti investic a úvěrů. ESG se tak v bankách stane klíčovým prvkem řízení rizik a produktového vývoje.
Významnou roli v tom bude podle Mates hrát i skupina EIB, která jako největší multilaterální finanční institute podporuje přechod na klimaticky neutrální ekonomiku. Banka bude nadále poskytovat zvýhodněné financování pro projekty splňující taxonomii EU, rozvíjet digitální nástroje pro ESG hodnocení a spolupracovat s komerčními bankami na mobilizaci soukromého kapitálu. „Iniciativy jako InvestEU, European Tech Champions nebo TechEU budou klíčové pro podporu inovací a udržitelného růstu v Evropě,“ říká Gabriela Mates.
Zároveň připomíná slova prezidentky EIB Nadii Calviño, že „udržitelnost není jen hodnotou – je to závazek, který musí být doložen výsledky.“ ESG reporting se tak stane nejen otázkou reputace, ale i konkurenceschopnosti. „V kombinaci s digitalizací ESG dat a tlakem na klimatickou odolnost bude CSRD klíčovým katalyzátorem změn ve finančním sektoru,“ soudí Mates.
•
