Loňská novela energetického zákona otevřela v Česku dveře energetickým komunitám. Majitel fotovoltaiky na střeše tak může své přebytky místo do sítě dodávat sousedům. Zájem zákazníků o tuto novinku se neustále zvyšuje. „V únoru bylo v celé republice přes 14 tisíc odběrných míst a téměř 5 200 výrobců zapojených do sdílení. S příchodem teplejších a slunečnějších měsíců a zároveň i rostoucími zkušenostmi našich zákazníků je patrný nárůst nejen ve sdílené energii, ale i v počtu vznikajících skupin,“ říká Šárka Fialová v rozhovoru, který vznikl ve spolupráci s projektem [ta]Udržitelnost. Hlavní bariérou na straně zájemců bývají technické požadavky na odběrné místo, kde nelze vždy namontovat nezbytné průběhové elektroměry. Větší rozvoj komunitní energetiky ovšem svazuje i řada mýtů. Pro energetiky je přitom překvapivé, jak moc jsou rozšířené, což ukázal průzkum, který si E.ON nechal zpracovat. „Některé nepravdivé představy, jako třeba možnost odkládat elektřinu na později či to, že sdílení znamená energii zdarma, si udržují svou sílu,“ podotýká Fialová.
Od poloviny loňského roku novela energetického zákona nazvaná LEX OZE II zakotvila možnost sdílení elektrické energie. Jak se od té doby vyvíjí zájem výrobců a odběratelů tvořit energetické komunity?
Zájem o sdílení energií se od té doby neustále zvyšuje. Podle dat Elektroenergetického datového centra jsme v únoru měli v celé republice přes 14 tisíc odběrných míst a téměř 5 200 výrobců zapojených do sdílení. S příchodem teplejších a slunečnějších měsíců a zároveň i rostoucími zkušenostmi našich zákazníků je patrný nárůst nejen ve sdílené energii, ale i v počtu vznikajících skupin.
Dá se říct, že zájem o sdílení naplnil očekávání, předčil je nebo spíše zklamal?
Zájem zákazníků o sdílení elektřiny předčil naše očekávání. Podmínkou je samozřejmě jednoduchost a dostupnost, kdy pro ně nebude příliš složité si skupinu sdílení založit. Na začátku jsme trochu váhali, jestli lidé opravdu pochopí výhody decentralizované energetiky. Snažíme se je v pochopení podporovat. Jedině tak mohou zákazníci využít každou kilowatthodinu své elektřiny co nejefektivněji.
Má veřejnost o možnosti sdílet energie dostatečné povědomí?
I když o sdílení energií už mnoho lidí slyšelo – více než 60 procent dotázaných to v našem průzkumu potvrdilo – kolem tématu stále kolují četné mýty. Některé nepravdivé představy, jako třeba možnost odkládat elektřinu na později či to, že sdílení znamená energii zdarma, si udržují svou sílu. Proto je osvěta a jasná komunikace klíčová, abychom veřejnosti přiblížili reálné benefity a možnosti, které sdílení přináší.
Zmínila jste unikátní průzkum, který jste na toto téma dělali. Které závěry vás nejvíce překvapily?
Nejvíce nás překvapilo, kolik lidí uvěří mylným představám – například až 36,5 % respondentů si myslí, že vyrobenou elektřinu lze později spotřebovat v jiném čase, což není možné, protože elektřina musí být spotřebována ve stejném 15minutovém okně, jako bylo vyrobena. Také nás zaujal fakt, že část veřejnosti si představuje sdílení jako automatickou finanční úsporu, což bohužel podstatně zjednodušuje realitu.
Zaspal v osvětě stát, mají svůj díly viny energetické firmy nebo informace byly k dispozici, ale chyběla chuť veřejnosti se s nimi seznámit?
Myslím, že jde o kombinaci obou faktorů. My jsme v E.ONu udělali maximum – poskytli jsme kompletní informace, podporu a zavedli jsme i službu E.ON Partner sdílení, která je zákazníkům zcela zdarma. Na druhé straně je ale někdy problém, že lidé mají ustálené představy a je jim těžké změnit způsob, jakým tradičně přistupují k energii
Základní rámec pro energetické komunity tvoří zmíněná legislativa. Je nastavena tak, aby mohlo sdílení opravdu efektivně fungovat, nebo má některé slabé stránky?
Legislativa LEX OZE II je solidní základem, který umožňuje, aby sdílení energií mohlo fungovat – jasně stanovuje pravidla a podmínky. Samozřejmě se ale občas objeví technické a administrativní výzvy, například při správném nastavení odběrných míst pro průběhové elektroměry. Celkově ale věříme, že jde správným směrem.
Sdílení má dvě možné formy. Jako aktivní zákazník lze být v komunitě o maximálně jedenácti členech bez omezení vzdálenosti sdílení. Takzvaná energetická společenství mohou mít až tisíc členů, ale jsou regionálně omezena. První forma drtivě převládá, má ta druhá vůbec budoucnost?
Aktuálně je varianta aktivního zákazníka mnohem populárnější, což není žádné překvapení vzhledem k její jednoduchosti a menším administrativním požadavkům. Energetická společenství mají určitě potenciál, pokud jde o rozšířenou komunitu, ale vzhledem k regionálním omezením a nárokům na licenci to zatím představuje menší část trhu. Obě varianty však mají své místo a budoucnost bude záležet na tom, jak se technicky a legislativně posuneme.
Kde dnes v Česku vidíte pro sdílení energií ty nejlepší příležitosti?
Nejlepší příležitosti vidím především tam, kde už lidí investovali do fotovoltaických elektráren a mají nevyužité přetoky elektrické energie. K tomu mají vhodná odběrná místa – například v rodinných domech a menších komunitách. Odběrná místa pak souběžně s výrobou elektřinu spotřebovávají. Potenciál využití vyrobené elektřiny je pak veliký.
Na jakou bariéru či problém zájemci o sdílení energií nejčastěji narážejí?
Hlavní bariérou jsou nejčastěji technické požadavky u odběrných míst, kdy není vždy zajištěna správná technická připravenost pro montáž průběhových elektroměrů. Mám vlastní zkušenost s neprovedenou montáží průběhového elektroměru, protože mé odběrné místo neodpovídá podmínkám pro jeho montáž. Musím proto investovat do úpravy rozvaděče, aby instalace mohla proběhnout. Kromě toho je tu ještě nedostatek zkušeností se samotným procesem a, co je klíčové, nutnost překonat řadu nepravdivých představ, které lidi odrazují od zapojení.
V dosavadní podobě úspěšnost sdílení silně závisí na nastavení takzvaných alokačních klíčů, které určují, v jakém poměru se přebytek výrobce rozdělí členům komunity. Jde zejména o to, aby se v dané čtvrthodině výroba co nejvíce potkala se spotřebou. Jak se komunitám daří řešit tento rébus?
Nastavení alokačních klíčů je opravdu oříšek. Skupiny si často najdou správce, který aktivně sleduje spotřebu a průběžně alokační klíče upravuje tak, aby vyhovovaly aktuálním podmínkám. Je to dynamický proces, kde se postupně hledají optimální parametry, které umožní co nejefektivnější využití vyrobené elektřiny.
Pojďme přímo do praxe: soused má fotovoltaiku a je ochoten poskytovat mi své přebytky. Co musíme udělat, aby se sdílení rozjelo?
Nejdřív je potřeba zaregistrovat se do portálu Elektroenergetického datového centra (EDC), což zahrnuje správnou evidenci vašich odběrných míst. Pokud je to nutné, distributor zajistí montáž průběhového elektroměru. Samozřejmostí je, že zde rádi poradíme, krok po kroku, jak celý postup nastavit. Klíčové je také domluvit se s ostatními členy skupiny ohledně alokačních klíčů a vyúčtování. My v E.ON Partner sdílení jsme tu od toho, abychom vám s tím pomohli co nejjednodušším způsobem.
Když zmiňujete službu E.ON Partner sdílení, co vše umí zařídit?
E.ON Partner sdílení je komplexní služba, která zákazníkům zdarma poskytuje kompletní podporu – od poradenství a pomoci s administrativou, přes asistenci při technických úpravách odběrných míst, až po přehledné čtvrtletní reporty. Snažíme se zjednodušit vstup do světa sdílení energií, aby si každý mohl snadno užít výhod decentralizované energetiky.
Jaký je o ni zájem?
Zájem o službu roste s každým měsícem. Vidíme, že se pravidelně připojuje stovky nových odběrných míst a s teplejším počasím očekáváme ještě větší příliv zákazníků. Lidé začínají chápat, jak významné úspory a efektivitu jim sdílení může přinést.
Osobně bych řekl, že pro velkou energetiku je sdílení energií mezi decentrálními zdroji zejména ztracenou poptávkou. Zdá se, že v E.ONu to vnímáte jinak?
Naopak – já vidím velký potenciál v tom, jak decentralizovaná výroba může dodat flexibilitu celé energetické síti. Zatímco tradiční modely se drží centralizované výroby, my věříme, že propojení řady menších zdrojů a jejich vzájemné sdílení může přinést řadu výhod, jako jsou snížení poplatků, lepší využití vyrobené elektřiny a možnost větší energetické autonomie. V E.ONu se proto aktivně zapojujeme do vývoje řešení a nových produktů, které umožní tuto transformaci.
Jaký očekáváte v tuzemsku vývoj komunitní energetiky do budoucna?
Jsem přesvědčená, že komunitní energetika má před sebou velmi slibnou budoucnost. Jak technologie stále pokročují a nové produkty jako například E.ON Partner sdílení, Virtuální baterie PLUS či chystaný produkt ke flexibilitě se dostávají na trh, bude sdílení energií ještě přístupnější a výhodnější. Očekávám, že tento model pomůže nejen snížit náklady na energii, ale i podpořit udržitelný a ekologický přístup k výrobě a spotřebě elektřiny.
Šárka Fialová
Je vedoucí podpory a obslužných procesů ve společnosti E.ON Energie. V energetice se pohybuje už 19 let, během nichž získala bohaté zkušenosti s řízením týmů, optimalizací zákaznických procesů i zaváděním nových systémů. Vede 35 lidí a zaměřuje se na rozvoj produktů pro mikrozdroje, flexibilitu a sdílení energií. Vystudovala Mendelovu univerzitu v Brně, obor chemie a technologie potravin.
•
