Společnost ČEPS je výhradním provozovatelem přenosové soustavy, k jejím úkolům ale patří také udržování rovnováhy mezi výrobou a spotřebou elektrické energie. Proč je to potřeba a jak tento proces probíhá?
Základním systémovým parametrem kvality elektřiny je frekvence. Její standardní hodnota, stejná v celém propojeném evropském systému, odpovídá 50 Hz. Pokud dojde k nerovnováze výroby a spotřeby, frekvence se od této hodnoty odchýlí, a kdybychom to neprodleně neřešili, mohlo by dojít ke kolapsu celé elektrizační sítě, takzvanému blackoutu. Úkolem ČEPS je proto dodávání elektřiny do systému, pokud v něm chybí, a naopak. Využíváme k tomu takzvaných služeb výkonové rovnováhy neboli SVR, respektive flexibilitu – jinými slovy schopnost smluvních subjektů měnit svůj výrobní výkon či odběr elektřiny.
Které subjekty k tomu ČEPS využívá?
V současné době jsou to převážně velcí výrobci elektřiny, tedy elektrárny nebo teplárny, které nám za úplatu rezervují část výkonu svých zařízení. Vzhledem k budoucímu vývoji energetiky ale budou tyto zdroje postupně ubývat, ČEPS proto usilovně pracuje na postupném přechodu k nahrazení těchto výkonů a umožnění zapojení do trhu SVR pro malé zdroje, agregátory a baterie. Zatím poslední úprava Pravidel provozování přenosové soustavy, takzvaného Kodexu PS, kterou jsme provedli s platností od začátku letošního roku, přináší mimo jiné zavedení integrovaného agregátora, využití samostatně stojících bateriových systémů akumulace energie a snížení kodexových minim pro poskytování SVR. Další změny Kodexu PS, týkající se zejména zapojení strany spotřeby a hlavně velmi malých zařízení, připravujeme průběžně.
Změny energetiky jsou spojené s decentralizací, kdy ČEPS v budoucnu místo několika velkých zdrojů bude pro řízení soustavy využívat spíše velké množství malých zdrojů a spotřebitelů. Bude reálné uřídit flexibilitu tolika jednotek?
Přímé řízení tak početné flexibility je sice technicky možné, ale velmi problematické a náročné. Její zapojení do trhu SVR je však velmi účinné prostřednictvím agregátorů. Jde o subjekty, které sdružují flexibilitu od většího počtu výrobců a/nebo spotřebitelů a přeměňují ji do standardních produktů, které pak nabízejí na různých trzích s elektřinou či SVR. Současně mají za tyto výrobce/spotřebitele odpovědnost za odchylku. Nejde jen o to, že agregátoři zprostředkovávají komunikaci s velkým množstvím zařízení, ale při řízení jsou schopni respektovat i jejich individuální spotřební a výrobní charakteristiky, případně z méně stabilních malých zdrojů složit stabilní regulační výkon.
Hovoří se také o možnosti vzniku energetických společenství, respektive o komunitním přístupu k výrobě, akumulaci či flexibilitě. Aktivní zákazníci, takzvaní prosumeři, budou vstupovat nejen na tuzemský trh, ale i na propojené evropské trhy. Jste připraveni na ohromný nárůst dat, která bude potřeba v této souvislosti sdílet a zpracovávat?
Potřeba sdílení dat a jednotného přístupu k nim je neoddělitelnou součástí transformace energetiky. Proto vznikají po celé Evropě datová centra, takzvaná Data huby. Umožňují mimo jiné sdílení dat mezi účastníky trhu pro rozvoj moderní decentrální energetiky, sdílení naměřených dat z inteligentního měření nebo jednotný přístup k datům. V prostředí českého trhu s elektřinou působí na centrální úrovni dvě společnosti: operátor trhu OTE a ČEPS, přičemž každá z nich spravuje svoje vlastní informační systémy se specifickým zaměřením. Dále tu jsou velké distribuční společnosti řídící svoje sítě a potřeby svých zákazníků. Pro nové prostředí a potřeby decentralizované energetiky tak právě ve spolupráci s OTE, distributory a dalšími účastníky trhu hledáme optimální řešení zajišťující budoucí mnohonásobně komplikovanější datové výměny. Nedílnou součástí toho je také vysoká ochrana dat a samotných informačních systémů.
V červnu jste oznámili dosažení dalšího milníku v propojování evropských denních trhů s elektřinou – zavedení denní implicitní alokace přeshraničních přenosových kapacit prostřednictvím tzv. Interim Couplingu. Můžete to blíže vysvětlit?
Do letošního června byl evropský denní trh s elektřinou rozdělen na dvě tržní oblasti a pro obchod mezi nimi bylo nutné obstarávání přeshraniční přenosové kapacity a elektřiny na dvou různých místech prostřednictvím explicitní aukce. Zavedením Interim Couplingu, na němž se za Českou republiku podílely společnosti ČEPS a OTE, došlo ke zrušení explicitních aukcí na šesti hranicích, v případě ČR s Německem, Rakouskem a Polskem, a jejich nahrazení implicitní alokací. Znamená to, že prodej nebo nákup elektřiny a získání potřebné přeshraniční přenosové kapacity nyní probíhá na jednom místě. Rozvoj denních trhů tím však rozhodně nekončí – již v roce 2022 plánujeme zavést výpočet přeshraničních přenosových kapacit metodou flow-based, který bude více odpovídat fyzikálním podmínkám v síti a nabídne více obchodních příležitostí pro účastníky trhu.
•