Zrušení svěřenského fondu není pouze administrativním krokem – jde o komplexní proces, který může zakladatel dopředu naplánovat a nastavit. Není příliš překvapivé, že tomuto tématu nebyla věnována příliš rozsáhlá pozornost, když se tento institut nachází v našem právním řádu pouze něco přes deset let. Toto téma získalo v posledním měsíci velkou pozornost v důsledku prohlášení Andreje Babiše, který uvedl, že se rozhodl své svěřenské fondy „rozpustit“. Co to tedy v praxi znamená?
Níže představíme, co zrušení svěřenského fondu obnáší a jaké mohou být důvody, pro které může být fond zrušen, resp. pro které může dojít k ukončení jeho správy.
Skončení správy a zánik svěřenského fondu
Svěřenský fond je entitou, která umožňuje oddělit vybraný majetek od osoby zakladatele (resp. vkladatele) a předat jeho správu do rukou svěřenského správce, který majetek po dobu trvání fondu spravuje podle pravidel stanovených zakladatelem ve statutu fondu.
Samotnému zániku svěřenského fondu předchází ukončení, resp. zánik správy svěřenského fondu. Po zániku správy svěřenského fondu svěřenský správce nadále nepokračuje ve správě svěřenského fondu, ale má za úkol majetek vydat oprávněné osobě. Touto osobou zákon určuje obmyšleného, pokud ten není, tak zakladatele, a není-li obmyšleného ani zakladatele, tak připadá majetek do vlastnictví státu. Zakladatel je oprávněn toto pravidlo ve statutu svěřenského fondu dle svého uvážení modifikovat. Majetek bude následně vydán osobám či entitám jím určeným, popř. samotnému zakladateli.
Ukončení správy lze označit za poslední etapu života svěřenského fondu. Funkčně je mu nejbližší likvidace právnické osoby, avšak v porovnání s ní zde chybí formalizovanost celého procesu. Samotným zánikem správy tedy fond nezaniká. Zánik svěřenského fondu nastává až okamžikem převodu veškerého majetku dle výše uvedeného postupu. Oproti právnickým osobám dochází k zániku svěřenského fondu před výmazem z veřejné evidence, tj. evidence svěřenských fondů. Výmaz svěřenského fondu je tedy na rozdíl od výmazu právnické osoby pouze deklaratorní. Svěřenský správce je povinen podat návrh na výmaz z evidence do třiceti dnů od zániku svěřenského fondu.
Důvody pro skončení správy fondu
Správa svěřenského fondu může být ukončena, resp. zaniknout zejména z důvodů uvedených v občanském zákoníku. Zákon výslovně uvádí čtyři důvody, pro které správa končí. Správa fondu končí (i) v případě, že uplyne doba, na kterou je fond zřízen, (ii) dosažením účelu svěřenského fondu, (iii) rozhodnutím soudu či (iv) v případě soukromého svěřenského fondu za předpokladu, že se všichni obmyšlení vzdají svého práva na plnění z tohoto fondu.
Ustanovení zákona týkající se zániku správy jsou dispozitivní a dle našeho názoru obsahují pouze výčet hlavních důvodů pro skončení správy fondu. Zákon totiž např. opomíjí i poměrně racionální důvod pro zánik správy fondu, a to situaci, kdy fond již nemá majetek, tedy vyčerpání majetku fondu.
Odborníci diskutují, zda je přípustné, aby zakladatel vyhradil právo rozhodovat o ukončení správy fondu sobě, či jiným osobám. Zakladatel toto právo obvykle přizná spíše svěřenskému správci, popř. jiné osobě než sobě samému. Jednou z klíčových funkcí, kterou plní svěřenský fond pro soukromé účely, je i ochrana majetku (asset protection). V případě, že si zakladatel při zakládání fondu přizná, resp. ponechá většinu práv, které by k majetku měl jako jeho vlastník, nemusí fond tento účel řádně plnit. Je tedy vhodnější vložit uvedené oprávnění do rukou svěřenského správce nebo obmyšlených, kteří by se na zániku správy měli ideálně dohodnout.
Významná část odborníků se shoduje, že existují i jiné důvody, které vedou k zániku správy svěřenského fondu a jednou z nejčastějších bude splnění konkrétní podmínky zakotvené ve statutu, je-li v souladu se základními zásadami soukromého práva. Uvedené je vhodným řešením pro situace, které nelze předvídat, např. změnu právního nebo daňového prostředí či politický převrat. Nikoliv neobvyklým řešením bývá také kombinace zániku správy a zrušení svěřenského fondu s povinností správce či obmyšlených, kterým je majetek vydán, vložit majetek do jiného fondu či entity sloužící k obdobnému účelu, a to např. v jiném státě.
V současné době je v Poslanecké sněmovně návrh nového ustanovení daňovému řádu věnující se právě daňovým povinnostem souvisejícím se zánikem svěřenského fondu. Současná úprava daňového řádu nestanoví konkrétní postup svěřenského správce vůči správci daně, lhůtu pro podání mimořádného daňového tvrzení či pravidla pro správu daňové povinnosti zaniklého svěřenského fondu. Přijetím úpravy může dojít k posílení právní jistoty týkající se zániku svěřenského fondu.
Závěr
Doba trvání celého procesu od ukončení správy fondu po zánik svěřenského fondu a výmaz z evidence se liší zejména podle množství majetku ve fondu a pravidel stanovených pro naložení s majetkem. Majetek po zániku správy svěřenského fondu opět nabývá vlastníka, kterého svým vyčleněním do fondu ztratil. Novým vlastníkem může být původní vkladatel majetku, ale i jakákoli jiná osoba či entita, určená statutem svěřenského fondu.
JUDr. Jakub Hollmann, Ph.D.
Společník advokátní kanceláře PORTOS a CCS PREMIUM TRUST
Mgr. Lucie Krotilová
Advokátka v advokátní kanceláři PORTOS a senior konzultantka CCS PREMIUM TRUST
•
