První, na koho jsem si nad rozpočtem Babišovy vlády na příští rok vzpomněla, nebyl žádný ekonom ani politik, nýbrž feldkurát Katz. „To se nám to hoduje, když nám lidi půjčujou,“ pochvalovala si tahle legendární postava z Osudů dobrého vojáka Švejka. Problém je, že lidi Babišovi a spol. nepůjčujou, vláda si peníze na svoji populistickou politiku prostě bere, aniž by se občanů ptala. Někdo ale jednou bude muset její dluhy splácet. Je to naprosto nezodpovědná politika.
Návrh rozpočtu pro rok 2022 je asi tak špatný, jak se to naposledy „dařilo“ za Špidlovy vlády. Tehdy česká ekonomika byla ve vzestupné fázi hospodářského cyklu, rostla ročním tempem HDP v roce 2003 o 3,6 procenta a v roce 2004 o 4,9 procenta, a přesto návrh deficitu činil v roce 2003 111,5 miliardy korun a v roce 2004 115 miliard.
Navržený deficit pro rok 2022 ve výši 390 miliard korun je vrcholně nezodpovědný, populistický, alibistický, až by se dalo říct nehorázný. Navržený rozpočet postrádá jakoukoli ambici začít aspoň částečně konsolidovat státní finance a s tím související výsledky veřejných rozpočtů. Výše navrhovaného deficitu je absurdní a přesahuje skutečný deficit roku 2020, kdy došlo několikrát k úplnému uzavření ekonomiky, a to téměř o 30 miliard. Návrh státního rozpočtu by měl působit stabilizačně a motivačně. Místo toho působí opět rozhazovačně.
Vzhledem k tomu, že žijeme v covidové, a zcela jistě budeme žít v postcovidové době, mělo by se šetření odrazit i ve výdajích určitých kapitol rozpočtu. Myslím si, že není doba na to, aby se z roku na rok zvyšoval rozpočet ministerstva obrany ze 75 na 90 miliard, což je o 20 procent. Je kupříkladu absurdní, aby se realizovaly zakázky nákupu 12 vrtulníků za cenu téměř 17 miliard a další nákupy děl a raket (cca 15 miliard korun), zvláště pak v období, kdy naše mise v Afghánistánu končí. A platí to i přesto, že ne všechny platby se uskuteční v příštím roce. Armáda by se měla přezbrojovat v dobách ekonomicky daleko příznivějších, a ne v čase ekonomicky a rozpočtově tak napjatém, jako je tomu v současnosti.
Teď něco z mého oboru. Další úspory lze učinit například zrušením inkluze ve školách, ušetřené peníze pak dát na zvyšování platů učitelů. Nedůvodné je rovněž zvýšení rozpočtu na ministerstvu životního prostředí o více než 50 procent. Nota bene, když část těchto peněz jde do nesmyslných, rádoby ekologických programů.
Vláda by si měla udělat revizi také ve financování vědy, kde 6,5 miliardy poteče do Akademie věd ČR, další desítky miliard jdou prostřednictvím vysokých škol a dále prostřednictvím jednotlivých resortů. Ukazuje se, že způsob financování postavený na Metodice 17+ pomáhá odvádět peníze českých daňových poplatníků do různých teritorií v zahraničí, kde vycházejí v řadě případů pseudovědecké výstupy v časopisech, za něž český občan zaplatí vydavatelům. A vězte, že v některých případech je u jednoho několikastránkového článku i několik desítek autorů. Světlou výjimkou v návrhu rozpočtu je Úřad Národní rozpočtové rady, kde dochází ke snížení výdajů téměř o šest procent. Tento úřad jde příkladem a šetří na svých provozních výdajích. Tak by se měly chovat všechny rozpočtové kapitoly, kterých máme téměř pět desítek.
V dalším případě nejde pouze o peníze, ale jaksi navíc ještě o škodlivost jejich vynaložení. V navrhovaném rozpočtu by měly být pozastaveny všechny platby neziskovkám kromě těch, jež působí v oblasti sociální péče, péče o děti, sportovní, kulturní a vzdělávací oblasti. To znamená, že ani korunu by neměly dostávat různé politické neziskovky či neziskovky, které se chovají nepřátelsky vůči státu a blokují účelově a vyděračsky například liniové stavby. Měly by se pozastavit všechny nesmyslné navrhované projekty nadiktované z Evropské unie, u nichž se vyžaduje spolufinancování z našich veřejných rozpočtů.
Není doba na navyšování rozpočtu. Výjimku tvoří rozpočet ministerstva práce a sociálních věcí, kterým prochází téměř všechny sociální výdaje. A ty se navyšují na základě již schválených zákonů. Není doba na zvyšování daní. Je daleko lepší, když peníze zůstanou občanům, než kdyby je pochybným způsobem utrácel stát.
Návrhy, jež prezentuje například kolega Jan Skopeček z ODS, mají své racionální jádro. Nevěřím však, že pokud by se, ať už koalice Spolu, nedej bože s Piráty, dostala k výkonné moci, že bude schopna realizovat cokoli ze svých návrhů. Nutno si také uvědomit, že návrh rozpočtu bude předkládán poslancům s největší pravděpodobností ještě v září, kde může být taktéž za jistých okolností schválen, a nová sněmovna, potažmo vláda, s ním pak budou muset celý příští rok pracovat, i když s ním třeba noví poslanci nebudou souhlasit. Ale uvidíme, jestli se schvalovací mechanismus nezadrhne a rozpočet se bude muset předělávat ještě v posledním čtvrtletí tohoto roku.
Suma sumárum, nic dobrého nás nečeká. Můžeme si pouze přát, aby voliči měli v říjnových volbách tolik rozumu, aby do příští Poslanecké sněmovny navolili takové politické subjekty a takové poslance, kteří vzorem své rozpočtové politiky neučiní opileckou postavu z Haškova světoznámého románu.
Zuzana Majerová Zahradníková,
poslankyně, předsedkyně Trikolora Svobodní Soukromníci
•
