Draghi ho na konferenci Evropské komise, která měla provést bilanci zavedení doporučení ve zprávě, zhodnotil jako rok slabšího ekonomického růstu, vzniku nových slabin a výrazně zdůraznil potřebu dalších investic, přičemž stroze dodal, že zatím není jasné, jak potřebný kapitál pro obrovské plánované investice zmobilizovat. Z projevu bylo cítit zklamání, že se nedaří výrazně zlepšit pozici EU v oblasti technologií a AI.
Problémem číslo dva je vysoká byrokracie v EU. Jedním z hlavních problémů je rozdílnost regulatorních rámců členských zemí EU. Obecně cítím jejich velkou neochotu vzdát se vlastní podoby regulace ve prospěch jednotné evropské. Zástupci zemí by si představovali, že sjednocení proběhne dle jejich národní legislativy. V takovém případě těžko vyhovět všem. Jako další zásadní problém zmínil Draghi vysoké ceny energií ve srovnání s USA a Čínou, což je další potíž pro evropskou konkurenceschopnost. Spotřeba energií má totiž s rozvojem technologií a využití datacenter růst. Jejich vysoká cena bude proto do budoucna ještě větším problémem. Podobně jako harmonizace regulatorního prostředí v EU jsou i změny v energetickém odvětví blokovány zájmy národních států a významných firem. Návrhy z Draghiho zprávy a plány Evropské komise mají jednu věc společnou: obrovskou nákladnost všech opatření. Navíc se EU musí vyrovnat s obranyschopností. Odkud však získat finanční prostředky na tyto obrovské investice? Na běžných a spořicích účtech domácností v EU leží celkem 14 tisíc miliard eur. Část z nich by měla být investována kvůli ochraně před inflací, přípravě na penzi, zhodnocení majetku a podobně. Určitě nikoli na politické sliby o potřebě investic do vybraných projektů.
Přílivu soukromých investic pomůže jedině deregulace, snížení daní a sjednocení pravidel na evropském kapitálovém trhu. Pomoci by mohlo i posílení finanční gramotnosti, protože její růst povede k vyššímu zájmu o investice. Navzdory tomu lze předpokládat, že velká část investovaných peněz poputuje na kapitálový trh v USA, který lépe funguje a nabízí zajímavější příležitosti. Soukromý kapitál totiž hledá dobrý deal, a nikoliv rady politiků, kam je potřeba investovat.
Finanční prostředky na investice proto veřejná sféra pravděpodobně začne financovat novým dluhem a růstem daní, což je recept nejen na ekonomické problémy. Časem navíc zjistíme, že všechny priority nebude možné plně a dlouhodobě financovat najednou, a to ani s pomocí dluhu. Je proto potřeba tyto plány racionalizovat a upřednostnit nejdůležitější oblasti. Mezi ně patří moderní technologie, obranyschopnost a vzdělání. Než hledat, kde utratit, pak spíše vyřešit bariéry vnitřního trhu, které odpovídají celní zátěži u zboží 44 a u služeb 105 procent. Několikrát víc než cla uvalená Trumpem na EU. Deregulace EU pomůže víc než stovky miliard eur v investicích na dluh, který budeme mít problém splatit.
Pavel Peterka, hlavní ekonom společnosti XTB
•
