Wachau, které je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO, je považováno za nejpůvabnější říční krajinu Rakouska. Jakkoli je výlet lodí po modrém Dunaji sám o sobě zážitkem, ty nejkrásnější perly najdete po obou stranách řeky. Jedna taková se vyplavila na levém břehu Dunaje nedaleko města Kremže. Je renesanční a nachází se jen pár metrů od řeky ve vesnici Weissenkirchen, kde v boutique hotelu Raffelsberger Hof majitelka Claudia Antonová Kruppová společně s manželem vítá hosty z celého světa. A doufá, že jednou tento skvost bude moct i ona předat další generaci.
Budova byla postavena v 16. století panem Raffelsbergem, podle něhož byl taky později hotel pojmenován. Ve své době šlo o velmi zámožného muže, jenž vlastnil lodě, a v podnikání se mu velmi dařilo. Z tohoto důvodu si mohl dovolit najmout italského architekta, který dal podobu renesančnímu domu v malebné vesničce Weissenkirchen. Bývalý lodní dům se stal perfektním zázemím pro Raffelsbergovy obchody jen pár metrů od Dunaje. „Po jeho smrti dům vlastnilo několik rodin, které zde nehrály žádnou významnou roli,“ dodává nynější majitelka hotelu.
Hoteliérkou už od mládí
Dnes je to více než dvacet let, co energetická Claudia Antonová Kruppová vede tento renesanční klenot a s hrdostí popisuje celou rodinnou historii hotelu. „Můj tatínek se živil jako kominík,“ vypráví Claudia. „Díky svému povolání měl přístup nejen do podkroví domů, ale také pod střechy klášterů a kostelů, které uchovávaly jedinečné kousky, jež by jinak skončily v zapomnění. Ať už se jednalo o jednotlivé kusy nábytku, obrazy, nebo předměty z různých uměleckých řemesel.“ Díky tomu objevil svou novou vášeň, začal tyto cennosti za levný peníz odkupovat a stal se obchodníkem se starožitnostmi. Později byl schopen si prodejem vydělat i peníze navíc. „Starožitnostmi se zabýval už v době, kdy to nikoho jiného nezajímalo,“ usmívá se Claudia.
Z vydělaných peněz v roce 1964 koupila její rodina starou historickou budovu ve stavu, kdy se pomalu, ale jistě rozpadala pod rukama. Uvnitř se nacházelo jen několik bytů a vše bylo ve velmi zchátralém stavu. Jejímu otci trvalo deset let, než společně se ženou objekt zrekonstruovali k obrazu svému, ale vždy kladli důraz na to, aby styl domu zůstal zachován. Její rodiče z této budovy udělali penzion. Nikdy se tomu nevěnovali profesionálně jako dnes sama Claudia. „Pro ně to byla srdcová záležitost a jejich koníček, kterému se oddávali pouze přes léto, kdy penzion otevírali hostům,“ dodává. Její maminka penzion vedla a tatínek ho zásoboval unikátními starožitnými kousky.
Claudia Antonová Kruppová má ještě dva sourozence, bratra a sestru. Ti ale neprojevili žádný zájem podílet se na vedení penzionu. Kdo ho převezme, bylo zřejmé od samého začátku. Proto se Claudia ve čtrnácti rozhodla pro studium na hotelové škole. Jak sama říká: „Odjakživa jsem měla ráda společnost a byla jsem ve svém živlu, když jsem mohla komunikovat s lidmi, proto se tato cesta pro mě ukázala jako jasná volba.“
Po studiu hotelovky se vydala do Ameriky, a to do významného přístavního města na východním pobřeží, do Bostonu, kde získala další cenné zkušenosti pro budoucí vedení hotelu. V Bostonu prošla ročním manažerským programem pro síť hotelů Marriott. Když její otec zemřel, bylo jí pouhých 21 let. Od té doby se ujala vedení penzionu a postupem času ho rozšířila na hotel, jak ho známe dnes – Raffelsberger Hof. Už je to přes dvacet let, co se o něj stará.
Samozřejmě že v průběhu let ne vše šlapalo jako po másle a Claudia se musela vypořádat s různými zádrhely, které jí nedávaly v noci spát. Během deseti let hotel postihly sedmkrát povodně a dvakrát dosahovala voda až do prvního patra. Není divu, že pokaždé, když začalo pršet, měla Claudia před očima katastrofické scénáře. Dnes hotel před povodněmi chrání protipovodňové zábrany, a tak má jeho majitelka alespoň o jednu starost méně.
Rodinná tradice musí pokračovat
Raffelsberger Hof, který má jako jediný v celém údolí Wachau impozantní vnější arkády, své brány otevírá od Velikonoc do konce října. Přes zimu, kdy se turismus v údolí Wachau ukládá ke spánku, využívá Claudia s personálem čas k rekonstrukci a úpravám hotelu. „Tady se vždy najde něco, co je potřeba opravit nebo zvelebit,“ vysvětluje a dodává, že za poslední roky tu udělali hromadu práce. Jedním z mnoha projektů bylo vybudování přírodního koupacího jezírka s relaxační zónou, kde si hosté mohou po náročném dni odpočinout a dobít baterky na další výlety podél Dunaje nebo v kopcích zelených vinic.
Dalšími velkými úkoly byly stavba sauny, zabudování klimatizace do pokojů i jejich samotné rekonstrukce. Je tady ale jedna místnost, která zůstala tak, jak ji Claudiin otec zanechal. Tou místností je velký barokní prostor, v němž si hosté mohou vychutnat vydatnou snídani ve formě bufetu a těšit se na domácí koláče, různé druhy pečiva, domácí meruňkovou marmeládu a další lahůdky. „Vždy, když do tohohle sálu vstoupím, vzpomenu si na svého tatínka,“ říká nostalgicky Claudia. Letos v zimě má na programu přestavbu dvou koupelen a příští rok je čeká větší sousto, a to oprava střechy. „Mým záměrem je, aby hotel byl neustále v té nejlepší kondici,“ doplňuje Claudia s tím, že cítí velkou zodpovědnost za to, aby hotel prosperoval a byl připraven pro další generaci.
O tom, že dědictví je dar, majitelka hotelu Raffelsberger Hof nepochybuje a nesmírně si cení toho, že mohla dále pokračovat v rodinné tradici, kterou jí otec odkázal. A věřte tomu nebo ne, vřelou pohostinnost majitelky přijel na vlastní kůži vyzkoušet dokonce sám belgický král. Tak nezůstaňte pozadu a vydejte se prozkoumat krásy Podunají třeba už letos v létě.
•
