Radikální reformy sliboval kandidát a pak i vítěz prezidentských voleb Javier Milei. Když je hned po nástupu energicky spustil, čelil ostré kritice doma i v zahraničí. Vloni na jaře přijal pozvání do Prahy, aby převzal výroční cenu Liberálního institutu, a ačkoli sklidil v nabitém Žofíně aplaus, o úspěších jeho prvních kroků v hospodářství se ještě dost pochybovalo.
Reformy se okamžitě zaměřily na hyperinflaci a snižování veřejných výdajů. Podle velvyslance Argentiny v Česku Claudio Rozenzweiga bylo jedním z prvních zásadních výsledků dramatické snížení měsíční míry inflace z 25 % na 2,5 %. „Dosažení rozpočtového přebytku ve výši 0,3 % se může zdát skromné, ale pro Argentinu je to monumentální,“ prohlásil Rozenzweig nedávno na setkání s ekonomy na půdě pražské Anglo-American University (AAU).
Foto: Shutterstock
„Je to velký úspěch. Očekávání jsou nyní pozitivní a projekce ukazují další snížení inflace v příštích šesti měsících,“ souhlasil s názorem i rektor AAU Jiří Schwarz a dále vysvětlil: „Řízená devalvace měnového kurzu přiblížila tržní kurz oficiálnímu kurzu a výrazně snížila rozdíl. To je rozhodující krok ke stabilizaci měny.“ Schwarz rovněž vyzdvihl oživení průmyslové výroby, která měla před nástupem Mileie do funkce klesající tendenci: „Index průmyslové výroby se opět zvýšil, což odráží obnovení hospodářské aktivity navzdory počátečním problémům.“
Rozenzweig upozornil také na snahy o diverzifikaci prostřednictvím investic do znalostního průmyslu a obrany: „Nejsme jen zemědělskou zemí. Například v Córdobě se realizují české investice zaměřené na služby znalostní ekonomiky.“
Inflace stále velkým rizikem
Odborníci se zabývali přetrvávajícími problémy a výzvami, kterým Argentina musí dále čelit. Ekonom Pavel Kohout upozornil na otazníky měnové politiky: „I přes zlepšení vzrostl peněžní agregát M1 meziročně o 95 % a M2 o 82 %. Trueflace, alternativní měřítko, stále vykazuje meziroční míru inflace 55 %. Proč je měnový růst stále tak rychlý? Nešlo by ho ještě více zpomalit, aby se snížila inflace?“
Schwarz doplnil tato čísla o kontext a poukázal na to, že centrální banka úspěšně přešla od záporných ke kladným úrokovým sazbám. „Tento posun je klíčový pro stabilizaci měny a podporu úspor,“ poznamenal. Vyzdvihl také snížení monetizace veřejného dluhu centrální bankou, která se za Mileiovy vlády snížila o 70 %.
Transformace ve vyspělou ekonomiku s otazníkem
Dušan Tříska, jeden z autorů privatizace v Československu, ocenil v diskusi Mileiovo zaměření na institucionální změny, včetně snížení počtu ministerstev z 18 na 8 a zavedení v průměru dvou deregulací denně.
Schwarz doplnil údaje o zaměstnanosti ve veřejném sektoru: „Snížení počtu pracovních míst ve státní správě činilo 37 000 zaměstnanců – skromný, ale symbolický úspěch. Důležité je, že veřejný sektor se již nerozšiřuje.“
Jan Mládek, mimo jiné bývalý ministr zemědělství ČR, kritizoval přetrvávající závislost Argentiny na vývozu zemědělských produktů, které tvoří 50 % jejího obchodu. „Země, které jsou závislé na komoditách, jsou v globálním obchodě znevýhodněny. K dosažení udržitelného růstu Argentina potřebuje výrobu a služby s vysokou přidanou hodnotou.“
Mládek vyjádřil obavy z velké závislosti Argentiny na mezinárodním dluhu, zejména od MMF a Světové banky. „Argentina je největším dlužníkem MMF s 32 miliardami dolarů z celkových 111 miliard půjček. Tato závislost výrazně omezuje nezávislost hospodářské politiky.“ Na základě českých zkušeností argumentoval: „Česká republika se dluhu u MMF zcela vyhnula, čímž si zachovala větší ekonomickou suverenitu.“
Základem úspěchu je politický mandát
Velvyslanec Rozenzweig poukázal na nutnost udržení silné podpory prezidenta. Strana Mileie v Kongresu má totiž pouze 42 z 257 křesel v Poslanecké sněmovně a jen 6 ze 72 křesel v Senátu. Přesto se prezidentovi podařilo zajistit většinový souhlas pro své klíčové reformy, což ukazuje jak jeho schopnost orientovat se v roztříštěné politické krajině, tak míru frustrace obyvatelstva, která spojila různé proudy dohromady.
Schwarz v této souvislosti poukázal na prezidentovu podporu mezi kohortami voličů s nižšími příjmy, která dosáhla 60 %. „Čím vyšší příjmy, tím nižší podpora pro Mileiho,“ poznamenal. Tato široká základna veřejné podpory byla klíčová při překonávání odporu ze strany zakořeněných zájmů.
•
