Náměstkyně primátora pro sociální věci Alexandra Udženija (ODS) nedávno představila ambiciózní plán na vytvoření metropolitní sítě podpory duševního zdraví a magistrát v tomto směru již podniká první kroky. 14. května například proběhl seminář pro pedagogické pracovníky, zaměřený na nové trendy pozitivní psychologie. Magistrát tak reaguje na statistická data naznačující, že skoro polovina žáků pražských škol se potýká s vážnými psychickými problémy.
Znepokojivý trend zhoršujícího se duševního zdraví dětí a mládeže se samozřejmě nevyhýbá ani českému hlavnímu městu. Podle mnoha odborníků za tím stojí realita několika posledních let, kdy se svět de facto plynule přesouvá z jedné krize do druhé. Česká republika se tak musí potýkat se stavem, kdy počty psychiatrických a psychologických pacientů atakují historická maxima a kapacity specialistů se naopak tenčí. V případě pedopsychiatrie a pedopsychologie to platí extrémně. Praha proto před časem oznámila vytvoření komplexní sítě podpory duševního zdraví, která bude stát na mezirezortní spolupráci a systému kvalitního vzdělávání a prevence.
Foto: Shutterstock
„Dětí, které trápí bolavá duše, přibývá a je nutné na to reagovat. Prevence a vzdělávání v této oblasti je opravdu důležité. A pokud budeme mít empatické a vzdělané pedagogy, můžeme tím předejít mnoha situacím, které by děti dovedly až do ambulancí psychologů nebo psychiatrů. Vždyť například u mladých ve věku 15-19 let je třetí hlavní příčinou úmrtí sebevražda. V téhle situaci je opravdu nutné zatáhnout za záchrannou brzdu a rychle s tím něco dělat,“ podotýká iniciátorka projektu a náměstkyně primátora pro oblast sociálních věcí a zdravotnictví Alexandra Udženija (ODS).
29 % žáků druhého stupně a středních škol v Praze příznaky vysoké nebo střední míry úzkosti. Přibližně 11 % žáků vykazuje příznaky těžké deprese a dalších 11 % středně těžké deprese. Všichni tito žáci přesahují hodnoty, při kterých je doporučeno vyhledat konzultaci odborníka a další případnou podporu. Praha se rozhodla už nespoléhat na stát a neutěšenou situaci chce vyřešit po svém a vytvořit vlastní ucelenou síť péče o Pražany.
Varovná znamení se objevují už delší dobu po celé republice. Národní ústav duševního zdraví (NÚDZ) v Klecanech loni v říjnu zveřejnil závěry svého monitoringu duševního zdraví dětí, ze kterých vyplývá, že až 40 % českých dětí se potýká s projevy deprese buď ve středně těžké, nebo těžké fázi. Příznaky úzkosti vykazuje na 30 %. Zjednodušeně řečeno to znamená, že se celá polovina nejmladší generace vypořádává s psychickými problémy. Na zvýšený počet volajících klientů před časem upozornily i Národní linka pro odvykání 800 350 000 a Linka bezpečí.
Vedoucí odborných služeb Linky bezpečí Kateřina Lišková v prosinci uvedla, že mladiství nejčastěji volají kvůli sebevraždám, sebepoškozování, různé psychickým potížím a poruchám, depresím a úzkostem. V roce 2023 podle ní počty takto orientovaných telefonátů narostly o více než 4 %. Podle Zuzany Hrzalové, ředitelky Národní linky pro odvykání 800 350 000, je alarmující i to, že Česká republika se umístila na prvním místě Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách. Tuzemské děti a mladiství tak mají daleko častěji zkušenosti s návykovými látkami než jejich vrstevníci v jiných zemích, což také přispívá ke zhoršenému wellbeingu.
Pražská iniciativa náměstkyně Udženije proto po všech ohledech přichází ve velmi žádoucí době. Základem nové sítě bude transformace Metropolitního zdravotnického servisu a Domu tří přání. Ještě před tím, než k tomu dojde, už ale pražský magistrát pořádá speciální akce pro pedagogické pracovníky a další zaměstnance škol na území metropole. První seminář proběhl v úterý 14. května 2024 a tematicky byl zaměřen na Nové trendy pozitivní psychologie – zvyšování psychické odolnosti u dětí a adolescentů.
„Náš vzdělávací program je reakcí na to, že doposud u nás neexistoval komplexní vzdělávací program, ale pouze semináře na jednotlivá témata, která nenabízí komplexní přístup a plošné řešení problému. Z dlouhodobého hlediska potřebujeme zastavit nárůst rozvoje duševního onemocnění a podpořit děti v tom, aby dnešní dobu a její tempo zvládly. Dnešní doba klade nároky se naučit se sebou jinak zacházet, je potřeba investovat do rozvoje emoční inteligence a posilování psychické odolnosti,“ popisuje smysl projektu ředitelka Metropolitního zdravotnického servisu Markéta Školoudová, která na semináři představila vizi uceleného systému krizové pomoci pro hlavní město.
Na její vystoupení navázal Jan Žufníček, který hovořil o programu na podporu duševního zdraví v Pražském centru primární prevence O systému vzdělávání a prevenci v oblasti duševního zdraví, psychické odolnosti dětí, návaznosti služeb, propojenosti jednotlivých resortů, spolupráci s meziresortními odborníky hovořila dětská psychiatrička Lucia Vašková, odborná garantka oddělení vzdělávání v Metropolitním zdravotnickém servisu. Tématem, které propojovalo všechny příspěvky semináře, byla spolupráce příspěvkových organizací pražského magistrátu se školami v oblasti duševního zdraví. Účastníci semináře se shodli, že vytvoření fungující sítě napříč resorty je naprostou prioritou všech.
•
