Průmyslová budova, která si maximum energie pro vlastní potřebu vyrobí sama z obnovitelných zdrojů. Jeden z ideálů udržitelnější ekonomiky se stále více stává realitou. Napomáhá tomu i technologický rozvoj. „Například flexibilní moduly, které se nezatěžují závažím jako klasické fotovoltaické panely, ale přímo se lepí na střechu, vyžadují nižší nosnost střešní konstrukce a můžeme tak jimi osazovat i starší haly. Ještě před jedním dvěma roky nebyly moc rozšířené, ale nyní vnímáme velký nárůst popularity v jejich užívání,“ říká Jan Pavlík v rozhovoru, který vznikl ve spolupráci s projektem [ta]Udržitelnost. Fotovoltaika podle něj pro firmu jako Accolade představuje jednoznačně atraktivní investici, i když její ekonomická návratnost už nemusí být tak vysoká jako dříve. Kromě ekonomického hlediska však jde také o strategické rozhodnutí, které pomáhá uživatelům průmyslových staveb plnit požadavky evropské taxonomie a Green Dealu.
V rámci usilování o udržitelnost je čelným předmětem zájmu energetika. Jedním ze zdrojů budoucnosti je podle dnešních měřítek fotovoltaika. Průmyslové a logistické areály se pro její instalaci přímo nabízí. Je dnes ve vašich projektech standardem?
Ano, v tuto chvíli jde o naprostý standard u všech nových projektů. Navíc je díky novým technologiím nyní jednodušší instalovat fotovoltaiku i v rámci stávající výstavby, takže i tam to pro nás začíná být stále běžnější záležitost.
Nakolik se pomocí fotovoltaiky daří dosahovat energetické soběstačnosti průmyslových nemovitostí?
Aktuálně ladíme fotovoltaiku přesně dle potřeby jednotlivých klientů. Pokud bych to měl ilustrovat na konkrétním příkladu – pokud klient spotřebuje 200 kilowatt, nainstalujeme mu systém, který tento výkon optimálně pokryje. V letních měsících tak dosáhne téměř 100 procent soběstačnosti, v zimě se pak toto procento přirozeně snižuje. Celkově fotovoltaika běžně pokryje přibližně 25 procent roční spotřeby energie. V minulosti se často instalovaly systémy s výrazně vyšším výkonem, než byla reálná spotřeba, ale dnes je efektivnější přizpůsobit kapacitu tak, aby nedocházelo k nevyužitelným přebytkům v letním období a investice byla ekonomicky smysluplná.
Firmy z průmyslového developmentu si nejednou stěžovaly na problémy s připojováním fotovoltaik do sítě. Lepší se to nebo spíše naopak?
Pokud se bavíme o projektech zaměřených čistě na pokrytí vlastní spotřeby, zapojení fotovoltaiky je dnes jednodušší než kdy dříve, a to i díky nové legislativě Lex OZE II přijaté letos v červenci. Složitější je situace v případě, kdy požadujeme po distributorovi garanci přetoků do sítě, protože distribuční soustava je v současnosti výrazně saturovaná.
Vaše firma působí v řadě zemí, máte zkušenost z Polska, Španělska… Jak se liší tamní regulační prostředí a podmínky pro rozvoj fotovoltaiky oproti Česku?
V Polsku dříve existovaly legislativní i procesní překážky při zapojování fotovoltaiky, ale naštěstí se tam regulační prostředí postupně stabilizuje a situace se přibližuje podmínkám v Česku. Ve Španělsku je fotovoltaika vzhledem k tamním klimatickým podmínkám dokonce povinná – zákonem je stanoveno, že všechny projekty musí určité množství instalované kapacity obsahovat. Německo a Nizozemsko jsou zase tradičně velmi nakloněné obnovitelným zdrojům a legislativní překážky jsou zde minimální. Výzvou v Nizozemsku je však například přeplněná distribuční síť, která může bránit dalšímu rozvoji.
Můžete zahraniční zkušenost přiblížit na konkrétních projektech, ať už realizovaných, nebo plánovaných?
Ve Španělsku je instalace fotovoltaiky zákonnou nutností, a proto ji máme na všech našich projektech, kde dohromady dosahuje výkonu 420 kWp. To je přibližně třikrát více než vyžaduje státem stanovené minimum. Nižší cena elektřiny však znamená i nižší ekonomickou návratnost. V Německu nyní pracujeme na dvou projektech, z nichž jeden zahrnuje výrobní firmu s vysokou energetickou spotřebou. Kvůli nižším cenám za obnovitelnou energii zde pečlivě zvažujeme návratnost investice. V Polsku nás naopak těší rostoucí zájem ze strany klientů, díky čemuž máme v současnosti rozpracováno přibližně 25 projektů.
Co jsou pro vás jako energy directora v té které zemi největší výzvy?
Mimo jiné se intenzivně zabýváme nastavením efektivních řešení pro elektromobilitu v našich průmyslových parcích, a to napříč všemi trhy, na kterých působíme. S rostoucím rozšířením elektromobility přirozeně poroste i poptávka po obnovitelné energii. To by nám umožnilo smysluplně uplatnit případné přebytky z fotovoltaiky, které bychom jinak nevyužili. Aktuálně například připravujeme řešení pro jednoho z našich klientů v Polsku, který provozuje flotilu desítek elektromobilů. Projekt však přináší celou řadu výzev – například je potřeba zajistit noční nabíjení, zatímco elektrárna vyrábí energii přes den, což nás vede k úvahám o integraci bateriových úložišť.
Často se mluví o tom, že technologie se i ve fotovoltaice progresivně vyvíjejí. Lze zmínit konkrétní příklady inovací, které využíváte nebo jejich využití plánujete?
Ano, jde například o „flexibilní“ moduly, které se nezatěžují závažím jako klasické fotovoltaické panely, ale přímo se lepí na střechu. Jejich velkou výhodou je, že vyžadují nižší nosnost střechy a můžeme tak jimi osazovat i starší haly. Ještě před jedním dvěma roky nebyly moc rozšířené, ale nyní vnímáme velký nárůst popularity v jejich užívání. Dále hojně využíváme takzvané optimizéry, což jsou součástky, které po připojení k solárnímu panelu optimalizují jeho výkon. Eliminují například vliv zastínění, nečistot nebo rozdílů ve výkonu mezi jednotlivými panely. Díky tomu zajišťují efektivnější využití celé solární soustavy a vyšší celkovou produkci energie. Dále umožňují podrobný sběr dat o výkonu solárních panelů. A jejich obrovskou výhodou je, že mají funkci „rapid shutdown“, což je klíčové pro bezpečnost a splnění požadavků pojišťoven. Pokud dojde třeba k požáru, lze okamžitě snížit napětí solárních panelů na bezpečnou úroveň při kontaktu s vodou, čímž se ochrání zasahující hasiči.
Rozšiřuje se díky technologickému vývoji i okruh lokalit, kde lze fotovoltaiku osadit?
Ano, dobrým příkladem jsou právě flexibilní moduly, které umožňují instalaci fotovoltaiky i na starších střechách s nižší statickou nosností, kde se původně se solárními panely nepočítalo.
Už jste to sám zmínil – energie ze slunce má tu nevýhodu, že není k dispozici, pokud nesvítí. Jak v Accolade pohlížíte na možnosti akumulace?
Akumulace energie je pro nás důležité téma a u každého projektu zvažujeme instalaci bateriových úložišť tam, kde to ekonomicky dává smysl. Aktuálně nás sice stále brzdí návratnost investice, ale i na tomto poli vnímáme, že se situace postupně otáčí příznivějším směrem.
Máte v plánu nějaké širší zapojení do komunitní energetiky v tom smyslu, že by vaše fotovoltaiky zásobovaly elektřinou třeba i okolní bytové a rodinné domy a další budovy?
O zapojení do komunitní energetiky se aktivně zajímáme. Aktuálně máme podepsané memorandum o budoucí spolupráci s Ostrovem nad Ohří, kde by naše fotovoltaiky mohly v budoucnu zásobovat městské subjekty, jako jsou například školy. Abychom se však do těchto projektů mohli konkrétně zapojit, je klíčové, aby byly nastaveny ekonomicky udržitelné podmínky – podobně i pro firmy, které by chtěly přebytečnou energii z jedné haly využít pro jinou vlastní lokalitu. Momentálně sledujeme vývoj legislativy a připravujeme se na rozšíření, jakmile to bude komerčně smysluplné.
Vy investujete do nemovitostí, které si následně pronajímají firmy, které do nich umístí své výroby či sklady. Patří dnes fotovoltaika k tomu, co vaši klienti běžně požadují?
Zatím není poptávka po fotovoltaice tak častá, jak bychom očekávali, i když samozřejmě stále stoupá. Jedním z důvodů je, že nájemci často reagují, až když je k tomu tlačí legislativa. Od roku 2026 se však směrnice EU spojené s udržitelností (SFRD a CSRD) dramaticky rozšíří na více firem, a proto v příštím roce očekáváme ještě výraznější nárůst poptávky ze strany klientů.
Jaké typy nájemců mají největší zájem o fotovoltaiku a proč?
Zvýšený zájem pozorujeme například u firem z automotive sektoru, kterých se právě obě směrnice EU týkají už nyní. Příkladem jsou naše nejnovější projekty ve Stříbře a Kladně, kde fotovoltaiku připravujeme v našich halách právě pro klienty, kteří operují v automobilovém průmyslu.
Nakolik je dnes pro vás fotovoltaika ekonomicky výhodná investice a nakolik je to důsledek regulací tlačících na udržitelnost, jako je ve vašem případě SFDR?
Fotovoltaika pro nás zůstává atraktivní investicí, i když její ekonomická návratnost už není tak vysoká jako dříve. Kromě ekonomického hlediska se však jedná i o strategické rozhodnutí, protože díky splnění požadavků taxonomie a Green Dealu přispíváme k udržitelnosti, pomáháme našim nájemcům plnit jejich vlastní cíle na tomto poli a připravujeme se na budoucí standardy trhu.
Mění legislativa vaši energetickou politiku někdy i směrem, kterým byste se jinak nevydali?
Legislativa nás někdy směřuje k řešením, která bychom za jiných okolností zvažovali méně. Například přechod od plynu na elektrické zdroje je logickým krokem zejména kvůli geopolitické situaci, ale jeho efektivita se liší podle lokálních podmínek. V zemích jako Polsko, kde je elektřina vyráběná převážně z uhlí, dává plyn i z hlediska emisí stále smysl, zatímco v jiných zemích je jeho využití méně výhodné. To se však netýká fotovoltaiky, která je smysluplná sama o sobě a dlouhodobě přináší výhody napříč trhy bez ohledu na lokální energetický mix.
Jan Pavlík
Od roku 2022 působí v Accolade na pozici Energy Director. Se svým týmem se zaměřuje na zavádění inovativních energetických řešení a prvků ESG napříč portfoliem skupiny, jež aktuálně čítá 62 průmyslových parků v sedmi evropských zemích s celkovou plochou zhruba 3,4 milionu metrů čtverečních. Před nástupem do Accolade strávil více než 14 let ve společnosti Enviros jako její obchodní ředitel. Zde vedl klíčové tuzemské i mezinárodní projekty, díky čemuž získal hluboký přehled o energetických strategiích a specifikách různých trhů.
•
