Vítězství ve finále prestižní soutěže IDC Digital Future Awards Czech Republic, jejíž porota vybírá mimořádné počiny v oblasti digitalizace, si připsal projekt datového propojení Vojenské zdravotní pojišťovny (VoZP) s Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ). „Naše řešení může konečně rozhýbat digitalizaci státní správy,“ říká jeho hlavní strůjce, ekonomický ředitel Vojenské zdravotní pojišťovny Pavel Kolář.
► Před několika dny jste se vrátil z týdenní návštěvy Singapuru, která byla součástí soutěže IDC Digital Future Awards. Jaké jsou vaše dojmy?
To by bylo na další rozhovor, ale mohu potvrdit, že v digitalizaci jsou jinde než my. Řadu našich digitalizačních řešení berou jako samozřejmost, myšlenkově je řada řešení stejná, ale jsou ucelenější, podporovaná státem, jednoduše dostupná v mobilní aplikaci… Stručně řečeno, bylo inspirací vidět jejich přístup, řešení ve zdravotnictví a dalších služeb. Jak říkám, to je na další rozhovor.
![](https://www.tydenikeuro.cz/wp-content/uploads/2024/12/RUCE-KOLAR-220503_VoZP_2842-e1733754122116.jpg)
Foto: Jan Schejbal
► Pojďme k nám. Co vás vede k závěru, že by se digitalizace veřejné sféry mohla konečně rozhýbat?
Vojenská zdravotní pojišťovna vsadila na rozvoj komunikace přes ISSS (DIA) a na spolupráci s Českou správou sociálního zabezpečení. Stojíme na prahu průlomového projektu, který by mohl být jednou z vlajkových lodí všech snah o digitalizaci procesů mezi občany a orgány státní správy. Ve veřejné sféře to totiž bývá tak, že když někdo konečně zavede do praxe nějaké úspěšné technologické řešení, takzvaně to „prokopne“ a brzy se začnou přidávat další instituce. A jsem přesvědčen, že naše řešení datového propojení se „sociálkou“ může tuto digitální revoluci spustit. Opravdu je načase to konečně prokopnout.
► Digitalizace není pro běžného občana přitažlivé slovo. Co si má pojištěnec pod vaším projektem konkrétně představit?
Občan, pojištěnec nebo plátce pojistného má ve svém vztahu ke zdravotní pojišťovně mnoho oznamovacích povinností, což vytváří značné nároky na správnost a přenos dat. Vidíme to každý den. Například uchazeč o zaměstnání nově zapsaný na Úřadu práce musí tuto skutečnost do osmi dnů ohlásit a doložit zdravotní pojišťovně. Totéž má povinnost učinit nový poživatel důchodu, žena na mateřské, student, kterého zapsali na střední či vysokou školu. Zásadní představou, kterou sledujeme, je, aby občan sděloval své údaje státu jednou a dále si je již stát přebíral od jednotlivých státních institucí na základě B2B komunikace a neobtěžoval občana.
► Co s tím má společného zdravotní pojišťovna?
Zdravotní pojišťovna potřebuje tato „hlášení“, aby věděla, kdo bude za tohoto pojištěnce hradit pojistné. Jinak klientovi začne automaticky naskakovat dluh na pojistném. To se stává velmi často, protože klienti třeba o této oznamovací povinnosti nevědí nebo na ni zapomenou, případně ji ignorují. Mnohá z těchto dat však má k dispozici právě „sociálka“. A projekt, který jsme ve spolupráci s ČSSZ připravili, nám umožňuje čerpat vybraná data o našich pojištěncích z jejích databází. Můžeme ověřit jejich správnost a porovnat je s údaji, které evidujeme v našem informačním systému. Konečným cílem je, aby kterýkoli údaj o občanovi, který má státní správa k dispozici, nemusel tento občan opakovaně sdělovat na jednotlivých úřadech.
► Jde tedy o výměnu dat?
Přesně tak. S velkým benefitem pro občana. Pokud mezi sebou takovým způsobem komunikují orgány veřejné správy, lze sejmout část povinností z pojištěnců. Novopečený důchodce nebude muset nic dokládat, nezačne mu vznikat dluh a pojišťovna nepřijde o peníze. Totéž maminka, která začala pobírat peněžitou pomoc v mateřství. Obdobně používá VoZP službu i pro ověření zaměstnání a pracovní neschopnosti, a to nejen u hlavního pracovního poměru, ale i u „dohodářů“. Navíc celý proces lze zautomatizovat, naprogramovat tak, že získáme a ověříme data o všech našich pojištěncích, jichž je sedm set tisíc, a poté už budeme evidovat pouze změny. Například skutečnost, že se z nějakého zaměstnance stal od určitého data starobní důchodce, se již nedozvíme od něj, ale přímo od „sociálky“, automaticky mu přiřadíme příslušnou platební kategorii a začneme pojistné za něj požadovat od státu.
► Dá se této výměny dat ještě někde využít?
Použitá technologie komunikace mezi zdravotní pojišťovnou a ČSSZ je správná, využitelná a stabilní. V současnosti je to navíc jediný způsob komunikace mezi orgány veřejné správy a veřejné moci v souladu se zákonem. Dá se využít v celé veřejné správě a toto naše know-how lze zavést u všech zdravotních pojišťoven, tedy v rámci obsluhy 10,8 milionu lidí, kteří tu žijí. Ostatně některé zdravotní pojišťovny již toto řešení převzaly, jedna z nich už má tuto službu v provozu a další jsou ve stadiu zavádění. Vojenská zdravotní pojišťovna byla první a věřím, že se přidají všechny ostatní, případně další orgány veřejné správy a veřejné moci.
► Kdy se můžeme dočkat praktického uskutečnění?
Efektivita opatření se dá očekávat v roce 2025, kdy bude zaveden ČSSZ takzvaný AIS vyrozumívací – tedy automatický informační systém, který po vyžádání komplexních informací o pojištěnci zajistí, že napříště již budeme dostávat informace pouze o změnách, které se jej týkají. Eliminace opakovaného vyžadování dat od klientů však otvírá dveře k rozvoji spolupráce s dalšími institucemi státní správy.
► Například?
Generální finanční ředitelství nebo ministerstvo práce a sociálních věcí jsou podle mne na řadě. Jsem přesvědčen, že není daleko doba, kdy zbavíme všechny osoby samostatně výdělečné činné, tedy živnostníky, povinnosti podávat každoročně přehledy o daňovém základu a zálohových platbách na zdravotní pojištění. Pojišťovna zjistí potřebná data z daňového přiznání konkrétního plátce a sama vyúčtuje pojistné. Teprve v případě nejasností jej vyzve k doložení určitých skutečností. Bude to mít dopad na více než milion občanů a povede k významnému snížení byrokratické zátěže. A mohl bych pokračovat. Méně byrokracie v důsledku takto pojatého způsobu sdílení dat přinese radikální změnu vnitřních procesů nejen ve zdravotních pojišťovnách, ale i ve státní a veřejné správě obecně. K tomu je nutná i změna příslušných zákonů. Náš příběh nicméně ukazuje, že zdigitalizovat a zefektivnit služby státu a jeho institucí pro občany určitě lze.
► Hovoříme-li o státní správě, nabízí Vojenská zdravotní pojišťovna svým klientům nějaké nástroje online komunikace?
Drtivou většinu úkonů, které s VoZP pojištěnec potřebuje vyřešit, lze učinit online. Většina klientů k nám fyzicky v podstatě nikdy nemusí přijít. Přes Klientský portál nebo mobilní aplikaci Zdraví na klik, kde je při registraci bezpečně identifikován, může klient velmi rychle požádat o příspěvky z preventivních programů, vyřídit změnu osobních dat, požádat o potvrzení bezdlužnosti či o novou kartičku pojištěnce nebo podat přehled OSVČ. Velmi užitečná – a často i poučná – je možnost zobrazit si kdykoli veškerou péči, kterou na mě zdravotní pojišťovně vykázala zdravotnická zařízení, a to včetně cen, které pojišťovna za jednotlivé výkony zaplatila. Mnozí klienti jsou pak překvapeni, kolik peněz zdravotní péče skutečně stojí.
•