V síti už je podle dostupných dat distributorů na 170 tisíc připojených OZE. A téměř polovina těch, které jsou vidět v síti na rodinných domech, byla připojena v minulém roce. Počty připojených nebo zasmluvněných zdrojů logicky vyčerpávají kapacity sítě a přibývá míst, kde už není možné připojit elektrárny s přetokem do sítě. V takových oblastech může být řešením fotovoltaická elektrárna bez přetoků. Fakt, že například E.ON Energie aktuálně každou svou šestou instalaci provádí jako bezpřetokovou, potvrzuje, že i tohle je řešení. Systém ale musí být profesionálně navržen přesně na míru.
„Nárůst žádostí o připojení obnovitelných zdrojů byl opravdu extrémní. Situace se postupně stabilizovala, ale i tak stále sledujeme zvýšený zájem o připojování obnovitelných zdrojů do naší sítě. Co se týká počtu žádostí o připojení obnovitelného zdroje do sítě, tak jsme na podobném objemu jako vloni a očekávání pro letošní rok jsou podobná,“ potvrzuje informace jen za EG.D Libor Kolář, vedoucí rozvoje a koncepce sítě distribuční společnosti EG.D. Vzhledem k zájmu o fotovoltaiky považuje za klíčové, aby zákazníci, kteří plánují pořízení řešení, dostali včas informaci o tom, s jakou variantou mohou počítat a jak mít systém postavený. Klíčová je tak transparentnost a to nejlépe už od počátku plánování řešení. Zájemcům o fotovoltaiku může pomoci se zorientovat online mapa připojitelnosti dostupná na webu pripojitelnost.egd.cz.
Jedná se o ojedinělý nástroj, který EG.D nabídlo klientům už v loňském roce. Lidé si tak mohli ověřit, jestli lokalita, kde plánují investovat do energetické nezávislosti, je otevřená, nebo uzavřená pro instalace přetoků. Letos došlo k dalšímu významnému posunu a mapa už ukáže i to, o jaký výkon si může zákazník zažádat na konkrétním odběrném místě. „Jsme jediný distributor v České republice, který tuto službu nabízí. Nová mapa je napojena na výpočty v reálném čase, je intuitivnější a přehlednější. Od jejího spuštění ji využilo na 65 tisíc uživatelů,“ vysvětluje Pavel Čada, místopředseda představenstva společnosti EG.D.
„Ideální je samozřejmě předem vědět, jak chci vyrobenou elektřinu využít. Zájemce o fotovoltaiku motivujeme k tomu, aby si rezervovali skutečný výkon podle toho, kolik elektrické energie spotřebují, jinak může v některých lokalitách dojít, anebo už došlo, k naplnění kapacit sítě a my klienta prostě nemůžeme připojit s přetoky do sítě,“ dodává Libor Kolář. Pokud se podíváme na distribuční území EG.D, tak největší vyčerpání kapacit je aktuálně vidět na jižní Moravě, kde je ale také dlouhodobě největší a enormní zájem o instalace solárních řešení. Stejně tak je častější, že kapacita je vyčerpaná spíše na vesnici než ve městech, kde je distribuční síť robustnější.
Řešením může být bezpřetoková elektrárna
V takovém případě, kdy zákazník narazí na vyčerpané kapacity, je dobrým řešením správně navržená bezpřetoková fotovoltaická elektrárna. Třeba společnost E.ON v tuto dobu registruje, že zhruba každá šestá instalace solární elektrárny je právě taková.
„Tím, jak přibývá oblastí s uzavřenými přetoky do sítě, přibývají i realizace bezpřetokových systémů. Na trhu je rozšířený mýtus o tom, že fotovoltaika bez možnosti prodeje či virtuální baterie nedává smysl. Klíčový benefit systému – vlastní spotřeba vyrobené elektrické energie přímo v domácnosti je zde zachován a při současných cenách elektrické energie se i zde dostáváme na velmi zajímavou úsporu a návratnost, kterou systém může zákazníkům nabídnout. Zájemcům o fotovoltaiku, kteří vědí, že jim nebude umožněno prodávat přebytečnou energii či využít virtuální baterii, rozhodně doporučujeme nechat si fotovoltaiku na míru navrhnout od zkušeného dodavatele, který správně navrhne bezpřetokový systém s relativně krátkou návratností,“ přibližuje Ondřej Hájek, vedoucí zákaznických řešení pro domácnosti ve společnosti E.ON.
Pro úsporu a návratnost jakéhokoliv systému je klíčové, aby zákazník věděl, kolik dokáže spotřebovat energie ze solární elektrárny přímo v místě v době, když jeho zařízení vyrábí nebo využilo fyzické baterie. Případný přetok do distribuční sítě je tak pouze dodatečný benefit. „Fotovoltaika ale dává pro většinu zákazníků smysl i bez něj. Klíčem je správně zvolený výkon systému, který bude pro danou domácnost co nejefektivnější. V tomhle neexistuje univerzální řešení, ale každá taková realizace musí být individuálně posouzená a navržená,“ dodává Ondřej Hájek.
Jak nastavit bezpřetokovou elektrárnu?
U bezpřetokových elektráren je důležité na maximum využít vyrobenou elektřinu. Kromě spotřebičů by určitě měla napájet i bojler, pokud ho zákazník má. Zároveň bude potřebovat bateriové úložiště, ve kterém si nespotřebovanou energii uchová na později. I tady platí, že klíčové je nastavit si správný výkon, umístění panelů a jejich vhodný počet. Neplatí tedy, že čím více panelů na střeše bude klient mít, tím to pro něj bude výhodnější. „U bezpřetokové elektrárny musí být navržený vhodný systém tak, aby výkon zařízení a tím i možná výroba energií byla co nejefektivnější a nejvíce odpovídal dané domácnosti a jejím potřebám. Klíčové je také zvážit, v jaké části dne má domácnost největší spotřebu elektrické energie a podle toho správně nastavit i fotovoltaické panely,“ upozorňuje Ondřej Hájek.
Část nákladů může pokrýt i dotace
Pro pořízení bezpřetokové elektrárny hraje i fakt, že na ni lze čerpat dotaci. Zákazník může na svou fotovoltaiku získat až polovinu nákladů. Ty zahrnují jak cenu samotného zařízení, tak náklady na jeho instalaci a na další administrativu spojenou s připojením elektrárny do sítě nebo s vyřízením dotace. Důležité je zmínit i fakt, že z bezpřetokové elektrárny se v některých případech může stát i elektrárna s přetokem. Pokud distributor síť v dané lokalitě posílí nebo někdo v okolí nevyužije rezervovaný výkon, který u distributora má, je možné, že se zákazník dočká připojení včetně možnosti posílat přetoky do distribuční sítě nebo využívat virtuální baterie.
Jaká je návratnost investice u bezpřetokových elektráren?
9 let u systému s výkonem 9,9 kWp
Pro představu návratnosti investice fotovoltaické elektrárny bez přetoků uvádíme dva modely. V prvním případě má domácnost spotřebu 7 MWh elektřiny za rok. Spotřeba je rovnoměrně rozložena do celého roku. Pokud si zákazník pořídí fotovoltaiku s výkonem 9,90 kWp a bateriovým úložištěm s kapacitou 11,6 kWh, zvládne dle kvalifikovaného odhadu fotovoltaikou vykrýt přibližně 5,2 MWh, tedy zhruba 75 % své celkové roční spotřeby. Pokud by za 1 MWh elektřiny zákazník zaplatil 6 600 korun, ušetří za rok přibližně 34 320 korun. Fotovoltaická elektrárna o výkonu 9,90 kWp stojí po odečtení dotace kolem 300 korun. Její ekonomická návratnost tedy vychází na zhruba devět let.
Necelých 8 let u systému s výkonem 5,85 kWp
Pokud klient se spotřebou kolem 7 MWh ročně zvolí elektrárnu s nižším výkonem, může být návratnost investice až o rok rychlejší. Pokud ale zákazník zvolí nižší výkon 5,85 kWp v bezpřetokovém režimu, dokáže s bateriovým úložištěm 11,6 kWh ročně pokrýt asi 4,5 MWh, tedy zhruba 64 % své roční spotřeby. Taková elektrárna při stejné ceně za MWh jako v předchozím případě vyrobí ročně elektřinu za 29 700 korun. Je to sice méně, ale taková fotovoltaická elektrárna je mnohem levnější. Po odečtení dotace za ni zaplatíte přibližně 230 000 korun a její ekonomická návratnost tak vychází na 7,7 roku.
Pozn.: Návratnost je počítaná na modelové domácnosti s rovnoměrnou spotřebou během roku.
Společnost E.ON je partnerem speciálu TOP UDRŽITELNÝ BYZNYS
•
