Fondy obchodované na veřejných trzích představovaly dlouhá léta jedinou alternativu pro investory, kteří nechtěli do svých investičních portfolií nakupovat indexy nebo investiční tituly. Tyto fondy zajišťovaly investorům zejména sektorovou diverzifikaci. Jejich základní charakteristika však zůstávala neměnná: při vysokém stupni likvidity podléhají vysoké volatilitě (kolísavosti ceny). Investor jejich nákupem sice získává vyšší diverzifikaci portfolia, nicméně kvůli poměrně silné korelaci s ostatními veřejně obchodovanými nástroji nejsou schopné snížit volatilitu portfolia, jehož výkonnost pak silně kopíruje sentiment veřejného trhu s jeho růsty i pády.
Kombinace výhod
Postupně proto rostla poptávka investorů po investičních nástrojích, které nebudou silně korelovat s nástroji veřejného trhu. A navíc budou „vyhlazovat“ křivku výkonosti portfolií, když na veřejných trzích převládá velká nejistota s tendencí jednotlivé tituly podhodnocovat nebo jsou ceny rozkolísané. Jako vhodná alternativa se začal rozrůstat segment fondů privátního trhu, které nejsou obchodované veřejně a přes nižší likviditu investičních nástrojů plní uvedené potřeby investorů. Navíc renomované investiční společnosti a správci aktiv prokázali, že tyto fondy dokáží dodávat slibované výnosy a zároveň snižují korelaci a volatilitu v individuálních investičních portfoliích. Jejich celosvětová obliba a důvěryhodnost začaly u investorů narůstat. Na příkladu evropských komerčních nemovitostí (viz grafy) si lze ukázat rozdíl mezi veřejným trhem (Index STOXX® Europe 600 Industry Real Estate) a trhem privátním (Inrev Asset Level Index).
Josef Vojta, ředitel pro kapitálové trhy investiční skupiny Arete. Jeho více než 20letá profesní dráha se pojí s investicemi v regionu střední Evropy. Získal doktorát na Vysoké škole ekonomické v Praze.
Ze srovnatelného období vyplývá, že trendově oba trhy reagují analogicky, ale rychlost a intenzita změn se výrazně liší. Fondy veřejně obchodované reagují velmi citlivě na změny komplexního referenčního prostředí, přičemž intenzita změny je mnohdy přehnaná a následovaná zpětnou korekcí. Nicméně cena investičního nástroje je známa většinou na denní bázi a za tuto cenu je možné investiční nástroj ihned koupit nebo prodat. Oproti tomu fondy privátního trhu reagují s větším zpožděním a s výrazně nižší intenzitou. Jejich ocenění neprobíhá na denní bázi, ale nejčastěji měsíčně nebo čtvrtletně. Navíc hodnota investičního nástroje je odvozena od ocenění aktiv fondu znalcem a investiční společností, respektive správcem aktiv. Investor tímto způsobem dostává informaci, jakou hodnotu mají investiční nástroje v jeho portfoliu. V tomto případě tedy nerozhoduje trh, respektive nabídka a poptávka, ale konkrétní ocenění.
Pokud by se však investor rozhodl uzavřít svou investiční pozici a investiční nástroje prodat, musí najít vhodného kupujícího, přičemž se obchodem realizovaná cena může lišit od hodnoty nástrojů. Za určitých podmínek může investor požádat investiční společnost, respektive správce aktiv, o zpětný odkup investičních nástrojů. Zde je pak cena odvozena od hodnoty stanovené oceněním. Vypořádání zpětného odkupu však může trvat v řádu vyšších týdnů či měsíců. Ocenění aktiv některých fondů může být problematické a mnohdy nadsazené, což nejen český a slovenský trh zažily několikrát.
V investičním světě proto existují fondy, které kombinují výhody veřejného i privátního trhu. Plní stabilizační roli v portfoliu investora díky nízké korelaci s ostatními investičními nástroji a pravidelně provádějí odprodeje významných částí (fondy s investiční strategií na dobu neurčitou) nebo celých portfolií aktiv na trhu (fondy s investiční strategií na pevný investiční horizont). Takto potvrzují svým investorům reportované hodnoty z ocenění a zároveň dodržují investiční horizonty aktiv v portfoliu fondu. Příkladem je fond Arete Industrial, který se orientuje na investice do kvalitních průmyslových nemovitostí.
•
