Umělá inteligence bývá přirovnávána k internetu, který se stal předělem ve vývoji společnosti. Nezadržitelně proniká i do světa práva a vyvolává otázku, jak jej změní. „Pro mě je AI stejně jako třeba počítač dobrý sluha, ale špatný pán,“ shrnul svůj názor Jan Klouda, ředitel právního oddělení pro střední Evropu ve společnosti Tesco. Nová velmi vzývaná technologie nabízí řadu způsobů, jak práci usnadnit a urychlit, sám ale zatím ve svém oboru neviděl aplikaci, která by dokázala úkol vyřešit. Ani sběr a výběr informací k tématu ještě nemají potřebnou kvalitu.
Důvodem této nedokonalosti jsou ovšem podle partnera pražské kanceláře firmy White & Case Víta Stehlíka i problematické vstupní informace stvořené lidmi. Je totiž celkem běžné, že třeba odůvodnění různých rozhodnutí jsou vnitřně rozporná, s čímž AI bojuje. V důsledku toho může docházet k nepřesnostem nebo nelogickým závěrům ve výstupech AI. „Umělou inteligenci lze v zásadě efektivně využívat při rešerších či v rámci due diligence, pokud je zajištěna ochrana klientských dat,“ řekl Stehlík. Dobře si podle něj poradí s tvorbou prvních návrhů smluv
Přestože umělá inteligence už dnes dokáže v advokacii dobře posloužit, předestřel expert White & Case i některé stinné stránky. Například tu, že zastane-li nová technologie zmíněné jednodušší agendy, připraví tím o možnost zaučení v řemeslu mladou generaci. Na jedné straně tak umožní větší efektivitu, na druhé straně ovšem možná bude nutné v cenotvorbě právních služeb nově zohlednit náklady na vzdělávání začínajících právníků.
Nezavírejte oči před budoucností
Umělá inteligence zatím určitě není dokonalá, ale zavrhovat ji je ošemetné. Řídící partnerka společností SingleCase a SingleDraft Lucie Tvarůžková to ilustrovala na vlastní profesní zkušenosti s internetem. V době jeho začínajícího rozmachu pracovala v médiích. „Strávili jsme asi tak dva roky tím, že jsme si namlouvali, že lidé vždycky budou číst papírové noviny, protože v metru není signál a čtenář si chce otevřít stránku a přehledně vidět, kde zpráva je,“ uvedla. Současný přístup mnohých právníků jí to trochu připomíná. Slyšívá od nich, že AI halucinuje, právu nerozumí a nemá přístup k datům. Internet byla ale zpočátku také pomalý a zdaleka nebyl všude.
Nezastupitelnou roli nové technologie vidí ve zpracování informací a informačních souhrnů. „Pak ale hodně záleží na osobnosti právníka, jeho zkušenosti, jeho znalosti klienta, mentálním nastavení. Je tam nějaký x-faktor, který AI nemůže zastoupit,“ řekla Tvarůžková. Na druhé straně si myslí, že nová technologie může čím dál víc hrál roli partnera a argumentačního vyzyvatele při tvorbě právní pozice v konkrétních případech. Do budoucna bude podle Tvarůžkové pro právníky zásadní mentálně se otevřít velké změně, která s AI přichází.
Umění stručnosti v éře sílící regulace
Nejde přitom o jediný fenomén, s nimiž se budou muset muži a ženy práva vypořádat. Specificky firemní právníci si musí poradit s dynamikou doby a klesajícím objemem informací, které jsou jejich interní klienti ochotni přijímat. Velkou výzvou tak je dát komplexní právní odpověď ve světě, kde jste zvyklí dostat odpověď do dvou vteřin, uvedla s nadsázkou ředitelka pro korporátní záležitosti v developerské společnosti Crestyl Magda Pokorná. Z konkrétních agend podle ní bude sílit význam ESG a zejména její sociální části.
Udržitelnost je ale jen jednou z mnoha oblastí, které budou vyžadovat větší pozornost. „Objem regulace roste, a to z řady důvodů, lepších i horších,“ zmínil Klouda z Tesco. Je přitom podle něj obtížně predikovatelné, jak bude regulace vypadat, ale ještě horší je, že se mění její výklad v čase. „Toto bude velmi důležitá oblast – vážit tato rizika z hlediska obchodního úspěchu,“ předpověděl Klouda.
Jasně se ptát i odpovídat
Firemní právník zejména na nejvyšší úrovni, kdy je součástí představenstva společnosti, přitom ve své úloze nevystačí jen s právní expertizou. Zásadní je znalost samotného byznysu, schopnost klást správné otázky a jasnost vyjadřování. „Mluvím v odstavcích s řadou vnitřních závorek, nebo mluvím v jasných bodech?“ nastínila Pokorná z Crestylu.
Důležité je ale také udržet si odstup a nadhled, protože to pomáhá zvážit a řídit riziko. Chybět nesmí ani kuráž. „V boardech bývají nebo by měli být právníci, kteří jsou zkušení a mají odvahu jít s kůží na trh a říct: ano, tady můj tým správně varuje před rizikem, a já si myslím, že se to riziko dá uřídit, a jsem ok s tím, když do toho půjdeme,“ osvětlil svůj náhled na věc Klouda z Tesco. Nezbytná je podle něj schopnost rizika správně popsat a určit, co je únosné a co již ne, a v tomto směru si rozumět se zbytkem managementu.
Jsou ovšem situace, kdy interní právní týmy se svou expertízou nevystačí a obracejí se s žádostí o radu na externí advokátní kanceláře. „Od nás se očekává, že budeme radu formulovat tak, aby se podle ní někdo mohl rozhodnout. To bývá v praxi náročné, zejména v době, kdy se právní prostředí často mění a obecně se stává komplexnějším. Ale právě v tom spočívá přidaná hodnota naší práce – umět srozumitelně formulovat řešení i v těch nejsložitějších situacích,“ řekl Stehlík z White & Case. Druhým požadavkem je již zmiňovaná stručnost, protože firemní představenstvo nebude číst memoranda o padesáti stránkách. Na druhé straně musí být dodané právní stanovisko dostatečně bytelné, aby se vedení firmy v případě problémů mohlo opřít o to, že se rozhodovalo na základě všech potřebných informací.
Promění se menšina ve většinu?
Právní týmy jsou obvykle v roli poradců, kteří dávají managementu svá doporučení. Méně častá je podle Stehlíka varianta, kdy se přímo v představenstvu podílejí na rozhodování. Důležitou roli tady hraje firemní kultura. „Právě na ní strašně záleží, jestli vás firma nechá do rozhodovacího procesu vstupovat. Já mám to štěstí, že Tesco je zrovna korporace, která odshora dolů právníkům prostor dává. Záleží na mě, jak odvážný chci být a kolik toho potřebuji do obchodních rozhodnutí posadit,“ přiblížil Klouda.
Jeho názor přitom je, že právník by se rozhodování na nejvyšší úrovni účastnit měl, protože případů ideálních rozhodnutí, která jsou super pro byznys a nenesou rizika, je dnes poskrovnu. Stejně tak se staví za účast právníků ve strategickém řízení společností Pokorná z Crestylu. „Pokud má board udělat to nejlepší rozhodnutí, tak právní faktor je podle mě rozhodně zásadní,“ uvedla.
Jiný ale může být pohled zvenčí. Tvarůžková ze SingleCase se zabývá inovacemi, a ty právníci nemají moc v oblibě, protože jde o novinky, často na hraně, které ještě nejsou nijak regulovány. „Myslím, že odpověď na otázku, zda je dobrý právník představenstvu, zní, že záleží na tom, jaký. Protože jsou právníci, který svým přístupem mají tendenci každou inovaci zabít, a pak máte právníky, kteří jsou kreativní, a když jsou v boardu, naopak věci hrozně urychlí,“ zhodnotila. Jelikož firmy budou podle ní muset inovovat čím dál víc, bude pro ně kreativní, a navíc vytrvalý právník v představenstvu nejlepším řešením.
•
