Jan Horník není v politice žádným nováčkem. V Senátu působí nepřetržitě od roku 2004 a vedle toho stíhá již od roku 1990 starostování v krušnohorském městě Boží Dar nebo sedět v zastupitelstvu Karlovarského kraje (od roku 2000). Za obvod Karlovy Vary letos do Senátu kandiduje počtvrté a způsob, jakým se dostal k nominaci, vyvolal pochyby o férovém prostředí panujícím uvnitř hnutí.
Do boje o senátorské křeslo nejprve krajská organizace Starostů a nezávislých (STAN) vyslala Petra Kulhánka, hejtmana Karlovarského kraje. Sám Horník uvedl, že se přesto hodlá o přízeň voličů do Senátu ucházet za jiné uskupení. Pak ale došlo k překvapivému zvratu.
Celostátní výbor STAN tajnou volbou zpochybnil demokratické rozhodnutí krajských členů a dal přednost Horníkovi. Proč výbor dospěl k takovému rozhodnutí, nikdo dosud řádně nevysvětlil. Kulhánek situaci odmítl komentovat a do senátních voleb nakonec půjde za Karlovarskou občanskou iniciativu, kterou sám před lety založil.
Jan Horník
Horník na otázky týdeníku Euro rovněž neodpověděl, a to ani na dotaz na své napojení na jednoho z obviněných v aktuální kauze Dozimetr, Zakaríu Nemraha, který v Horníkově domovském Karlovarském kraji podnikal a byl blízkým spolupracovníkem „personalisty“ hnutí STAN Michala Redla (stejně jako na Nemraha na něj byla uvalena vazba).
Utopený v dluzích
Není to však poprvé, kdy Horníkovo politické působení vyvolalo pochybnosti. Dodnes velmi silně rezonuje nesplacená půjčka od soukromého podnikatele a podezření ze střetu zájmu. O co šlo? Před více než deseti lety si Horník půjčil dva a půl milionu korun na rekonstrukci svého penzionu. Věřitelem se stal pražský podnikatel Aleš Málek. Horník se s Málkem seznámil krátce poté, co podnikatel začal na Božím Daru provozovat Hotel Praha, a dokonce nechyběl ani na Horníkově svatbě.
Jak se později ukázalo, Hotel Praha upadl do hlubokých ztrát. Radnice vedená Horníkem v roce 2005 od Málka podíl ve ztrátovém hotelu odkoupila za zhruba třicet milionů korun. Provoz byl však výrazně ztrátový i pro město. Ročně na něm prodělávalo přibližně dva a půl milionu korun a trvalo celých pět let, než se Božímu Daru podařilo hotelu konečně zbavit.
Starosta Božího Daru k sobě pozornost nepřitáhl jen kvůli naprosto nevýhodné investici. Na povrch vyplynulo, že Málkovi z půjčky na rekonstrukci svého penzionu za dlouhé roky nesplatil ani korunu. Podle vlastních slov mu ekonomické podmínky nedovolovaly splácet více než úrok.
Je přinejmenším zvláštní, že Horník, jehož příjmy se skládají z platu senátora, starosty, krajského zastupitele a z odměn za členství v dozorčí radě Vodovodů a kanalizací Karlovy Vary, patří dlouhodobě k nejzadluženějším zákonodárcům. Na dotaz týdeníku Euro, zda Málkovi půjčku již splatil, Horník neodpověděl.
Spravedlivá transformace?
Ekonomika Karlovarského kraje je výrazně závislá na těžbě uhlí. S útlumem těžby a zavíráním dolů má kraj šanci získat od Evropské unie finanční injekci 6,3 miliardy korun, která by měla pomoct s transformací a sanací následků těžby. Boží Dar jako malá obec (jde o třetí nejmenší město v Česku se zhruba 250 stálými obyvateli), která žije z turismu, těžbou nikdy zasažena nebyla. O to větším překvapením bylo zařazení rekonstrukce chátrajícího Hotelu Klínovec mezi strategické projekty financované z Operačního programu Spravedlivá transformace.
Vedení Božího Daru pod Horníkovou taktovkou dosud nebylo schopno ani opravit chátrající hotel na Klínovci.
K dezolátnímu stavu památkově chráněné budovy radnice Božího Daru v čele s Horníkem výrazně přispěla. Privatizací se hotel na začátku 90. let dostal do rukou soukromých majitelů, aby nakonec skončil ve vlastnictví města. Přes dvacet let nebylo vedení Božího Daru schopné sehnat finance na opravu, natož najít kupce. Objekt zůstává zavřený a pustne.
Nabízí se otázka, jak je možné, že právě Boží Dar může získat dotace na projekt, který s důlní těžbou nemá absolutně nic společného. Oprava budovy nemá pravděpodobně žádný jiný účel než zvýšit zájem investorů, následný prodej do soukromých rukou a zajistit Božímu Daru velmi štědrý příjem.
Projekt, jejž Horník jako krajský zastupitel neúnavně prosazuje, schytává kritiku ze všech stran a stal se předmětem sporů vládnoucí koalice a opozice v Karlovarském kraji, kdy místo debaty směřující k co nejefektivnějšímu využití evropských peněz jsou upřednostňovány vlastní zájmy, zájmy spřízněných osob a zájmy firem napojených na současné politiky ve vedení kraje.
Development na konci světa
Starosta Horník se nebojí postavit ani obyvatelům Božího Daru. Trnem v oku místních se před lety staly plány masivní výstavby uprostřed horské krajiny, kterou v roce 2019 jako součást hornické oblasti zařadilo UNESCO na seznam světového dědictví. Na území zaniklé osady Ryžovna nedaleko Božího Daru má vyrůst satelitní vesnice čítající 42 domů, sjezdovky, parkoviště, občanská vybavenost, dětská hřiště a potřebná infrastruktura. Cílem výstavby má být podle Horníka zvýšení počtu trvalých obyvatel.
Záměr se setkal s negativní odezvou místních, starousedlíků, pravidelných návštěvníků, ochránců přírody i památkářů. Právem namítají, že v dnešní době nikdo nedokáže zajistit nárůst trvalých obyvatel. Obávají se proto, že satelit bude sloužit pouze podnikatelům, kteří v zimní sezoně budou domy pronajímat, a mimo sezonu se z Ryžovny stane město duchů. Kromě toho poukazují na skutečnost, že vedení Božího Daru pod Horníkovou taktovkou dosud nebylo schopno ani opravit chátrající hotel na Klínovci, ale navzdory všem prosazuje development v Ryžovně. Navíc se podle nich dá stavět jinde než uprostřed nedotčené horské krajiny, na brownfieldech, na místech bývalých továren nebo opuštěných chalup, u nichž existuje zárodek infrastruktury.
Projekt mamutího developmentu na Ryžovně má i další rozměr. Aby byl vůbec realizovatelný, bude potřebovat připojení na vodovody a kanalizaci, která má však omezenou kapacitu. Kvůli tomu vede Boží Dar spory s provozovatelem skiareálu na Klínovci, jemuž město odmítlo připojit k vodě a kanalizaci několik staveb. A odmítá je připojit i přes pravomocnou pokutu krajského úřadu a několik soudních rozhodnutí. Na dotaz, zda bude město Boží Dar respektovat poslední soudní rozhodnutí z června 2022, které mu předběžným opatření zakazuje připojit k vodovodu další subjekty, Horník také neodpověděl.
•
