Jak na vaši společnost dopadla pandemická krize?
Za rok 2020 jsme v AVANT IS založili 20 nových investičních fondů, což v segmentu FKI představuje 40procentní podíl a potvrzení pozice lídra. Fondy, které obhospodařujeme, vykazovaly ke konci roku hodnotu 36,9 miliardy korun a dalších 13,1 miliardy korun připadlo na další fondy, jež máme v administraci. Lze tedy jednoznačně říct, že vzdor krizi celý sektor rostl a my s ním. Doplním, že z rozhodnutí hlavního odvětvového regulátora, kterým je Česká národní banka, nebyla činnost investičních společnosti a fondů v době pandemie omezena.
Samozřejmě i na náš provoz dopadla všeobecná protipandemická opatření, takže jsme větší část kancelářských provozů přesunuli do režimů home office a provoz centrály zajišťoval střídající se tým v minimálním nezbytném složení. Tuto praxi jsme ponechali i přes léto, což se při nástupu druhé vlny ukázalo být prozíravé. Většina běžných setkání s investory fondů i obchodními protistranami se také přesunula do virtuálního prostoru.
Oproti jiným odvětvím, jako jsou gastronomie, ubytování, sport či kultura nebyl sektor investičních fondů jako takový pandemií přímo významně zasažen.
Jsou fondy kvalifikovaných investorů vhodným nástrojem pro zhodnocování prostředků v době krize, nebo i pro ně platí, že v krizi „cash is king“ a vyhrává ten, kdo z nich vystoupil včas?
Fondy kvalifikovaných investorů se od fondů kolektivního investování liší zejména částkou minimální investice, kterou musí investor vložit do fondů jednoho správce – jeden milion korun –, a tato částka se zhodnocuje či znehodnocuje dle vývoje podkladových aktiv, do nichž fond podle své strategie zainvestoval.
Většina námi spravovaných fondů je zaměřená na nemovitosti, kde oproti původním předpokladům dosud nedošlo k významným tržním výkyvům, takže ani naše fondy v drtivé většině nevykázaly negativní zhodnocení.
Navíc jsme v AVANT IS přišli s unikátním konceptem více druhů investičních akcií – cenným papírem s právem zpětného odkupu, kde je distribuce zisku a ztráty nerovnoměrná. Investor, který drží akcie s omezeným, ale přednostním právem na zhodnocení a sekundárním podílem na ztrátě, je proti poklesu podkladového aktiva chráněn redistribucí fondového kapitálů na úkor druhého druhu akcií. To jsou nejčastěji výkonnostní nebo výnosové akcie, které nesou primární riziko ztráty, ale nejsou shora omezeny příjmem zisku – ty drží obvykle zakladatelé fondů. Lze říct, že investice do takových prioritních akcií s ochranným mechanismem jsou i v době poklesů trhů investicí relativně bezpečnou.
Zaznamenali jste tedy výraznější příliv nových zájemců o fondové investování?
Ano, objem externího fundraisingu, na němž spolupracujeme s investičními zprostředkovateli, obchodníky s cennými papíry i bankami, u nás meziročně narostl oproti roku 2019 o celých 70 procent. Zvýšený zájem investorů o možnosti odkupů jejich cenných papírů jsme zaznamenali jen na počátku krize v průběhu loňského března. Stabilita výnosů však většinu investorů uklidnila a ve všech ostatních měsících již převažovaly úpisy nových investičních akcií. U žádného fondu jsme v průběhu pandemie nemuseli využít institut pozastavení odkupů, který je určen pro situaci, kdy by zájem investorů o exit dočasně přesáhl hodnotu likvidních aktiv v portfoliu.
Většinou z krize vzejdou i nějaké plusy. Platí to i v této oblasti?
Každá tržní krize generuje příležitosti. Na ně čekají zejména fondy typu Private Equity. Řadě perspektivních projektů může vlivem omezení provozu „dojít dech“, a pokud mají v zádech banku, jež trvá na přísných podmínkách, nebo držitele dluhopisu, který čeká výplatu kuponu, může být spolupráce s investičním fondem, který do projektu vstoupí majetkovou účastí či podřízeným úvěrem, nadějí na záchranu. Takové případy v nadcházejícím období, kdy budou končit státní podpůrné programy, určitě nastanou. Nejen díky následkům pandemie věřím, že přichází zlatá doba investičních fondů.
Liší se mezi sebou vámi spravované investiční fondy v mechanismu ochrany investorů, nebo platí, že každý z podílníků či akcionářů nese kromě stejné naděje na zisk také stejné riziko, že o vložené prostředky v případě nepříznivých výsledků fondu přijde?
Je třeba konstatovat, že investování v jakékoli podobě je vždy spojeno s určitým rizikem. U nás platí, že co fond, to originál, a to jak z hlediska investiční strategie, tak i z pohledu řízení afinity k riziku a ochranou investorů. Na začátku spolupráce se zakladatelem fondu si vždy rozebereme zamýšlenou investiční strategii a jeho ochotu ručit externím investorům hodnotou majetku, který sám do fondu vloží. Popsaný koncept prioritních akcií je velmi dobrým nástrojem, který v současné situaci na trhu získal na popularitě. Ale také platí, že ani ochrana proti riziku není zdarma a v tomto případě za ni investor „platí“ omezením maximálního výnosu.
Dále umožňujeme riziko poklesu investice v konkrétním fondu moderovat diverzifikací. Už první investovaný milion lze rozmístit mezi více fondů tak, aby vyšší riziko například Private Equity projektů či fondů se zahraničními úvěry vyvažovala investice do tuzemských nemovitostí.
Lze jednoduše srovnat, jak jsou investiční fondy ve světě regulovány a jak z takového porovnání vychází aktuálně Česká republika?
V Evropě se v oblasti investic pohybujeme na jednotném trhu, s volným pohybem kapitálu a formálně harmonizovanou základní regulací, když všechny členské státy EU musely implementovat směrnice upravující činnosti fondů kolektivního investování (UCITS) i fondů pro kvalifikované investory (AIFMD).
Petr Krátký
Má právní a ekonomické vzdělání (mimo jiné Právnická fakulta UK Praha, Institute of Technology Sligo, Irsko a další) a čtvrt století praxe ve finančních institucích. Od roku 2014 působí v AVANT IS, kde vedl právní oddělení a oddělení Compliance a následně správu majetku investičních fondů širokého zaměření aktiv. V roce 2020 se stal členem představenstva a investičním ředitelem.
Plně harmonizovaná však v EU není oblast daní, kde se státní podpora investování různí. Například investiční fondy na Maltě příjmy z transakcí mimo ni nedaní, naproti tomu fondy na Slovensku daňově zvýhodňovány nejsou. To se promítá do celého odvětví, Malta registruje stovky fondů, zatímco na Slovensku se s fondy nesetkáte. Není náhoda, že lídry v počtu investičních fondů v Evropě jsou Lucembursko následované Irskem, kde fondy podporu mají. Z toho, že u nás v době krize vzniklo 40 nových fondů a jen minimum činnost ukončilo, lze dovodit, že si nestojíme špatně.
Současná právní úprava v Česku tedy fondové investování zvýhodňuje sníženou sazbou daně z příjmu některých investičních fondů i jejich investorů po určité době držení investice – aktuálně tři roky. Neobáváte se, že politici se pokusí hrozící deficity státních rozpočtu „vylepšit“ mimo jiné zrušením těchto zvýhodnění?
Zasáhnout do rovnováhy, jež na trhu nastala po poslední velké úpravě v roce 2015, bych pokládal za nešťastné. V situaci nízkých úrokových sazeb a rekordních úspor domácností jsou to investiční fondy, které by mohly být nástrojem obnovy naší ekonomiky. Tam, kde banky z důvodu rizika končí, mohou dočasně nastoupit právě fondy, které mají rizikový apetit a řadu projektů v obtížích (distressed assets) zachránit. Věřím, že ať už bude příští rozpočet a daňovou legislativu sestavovat kdokoli, bude si vědom pozitivních multiplikačních efektů, které investiční fondy v ekonomice vytvářejí. Podpora fondového investování vychází z předpokladu, že pokud se více investorů spojí a investici řídí kvalifikovaný správce, vzniká hodnota, která je ve výsledku pro všechny prospěšnější než nahodilá investice jednotlivce či spotřeba. Děsit investory fondů „daňovým inženýrstvím“ je to poslední, co bychom aktuálně potřebovali.
Jsou i jiné obavy, respektive problémy, s nimiž se v současné době potýkáte?
Fondy nejsou odděleny od zbytku ekonomiky a společnosti, takže všichni doufáme, že se s následky pandemie vyrovnáme bez významných dlouhodobých dopadů na průmysl, trh práce, nemovitostí i dalších odvětví. Důležité nejen pro náš sektor je i to, aby platilo stabilní právní prostředí a stát řídila exekutiva opírající se o širší společenský konsenzus, s užitím předvídatelných, srozumitelných, a tudíž i akceptovatelných kroků. Především doufejme, že aktuálně odeznívající vlna epidemie byla poslední.
Jak vidíte budoucnost fondového investování?
Pokud se porovnáme s vyspělým světem na západ od našich hranic, vidíme, že je stále velká část úspor domácností uložena v konzervativních produktech, které neposkytují přiměřené zhodnocení. Většina podnikatelů je pak stále zvyklá své záměry financovat úvěry a ne zdroji z kapitálových trhů. Investiční fondy jsou ideálním nástrojem pro spojení investorů hledajících zhodnocení a těch, kdo pro podnikatelské záměry hledají kapitál. Shrnuto – v porovnání s jinými sektory finančního trhu má oblast investičních fondů rozhodně velký prostor pro růst.
•
