Na znalecké posudky a odborná hodnocení bylo přitom vynaloženo bezmála pět milionů korun jak informoval server iDNES.cz. Přičemž poslední rozsáhlá série vrtů z roku 2024 nakonec ani žádným testování neprošla. Nyní podnik plánuje další hloubkové vrty za přibližně půl milionu korun.
„60 hloubkových vrtů na 200 metrech je zásadní zásah“
Podle RNDr. Lukáše Ženatého, Ph.D., seniorního konzultanta v oblasti ochrany životního prostředí a bývalého významného zástupce Ministerstva životního prostředí, jde o postup, který popírá samotnou podstatu zvoleného technického řešení.
„Oddělovací vzdušná stěna byla navržena tak, aby zamezila endogennímu hoření tělesa haldy. Aby takové technické dílo, jako je OVS, plnilo svou funkci, musí samozřejmě zůstat zachováno v původní zamýšlené a vybudované podobě,“ zdůrazňuje Ženatý a upozorňuje, že realita je jiná: „Do OVS A (doposud vybudovaná část, pozn. redakce) se podle veřejně dostupných zdrojů postupně vyrobilo více než 60 děr – vzorkovacích a kontrolních jádrových vrtů a kopaných sond. Při zhruba 200metrové délce stěny jde o zásadní zásah,“ uvedl Ženatý.
Heřmanická halda přitom patří k nejrizikovějším lokalitám v regionu. Leží v těsné blízkosti obydlených částí Ostravy, sousedí s Heřmanickým rybníkem v chráněném území Natura 2000 a v krajním případě může negativně ovlivnit i tok řeky Odry na hraničním profilu do Polska. Navíc zde existuje mimořádné riziko v podobě zapouzdřené skládky chemických odpadů.
S tvrzení Ženatého souhlasí i odborný konzultant v oblasti sanační geologie Ing. Radim Ptáček, Ph.D.: „Funkcí oddělovací stěny je vyloučit riziko přestupu termické aktivity z hořícího odvalu do jeho chladné části s uloženými nebezpečnými odpady. Právě oddělovací stěna má tvořit bariéru mezi úložištěm odpadů a hořícím odvalem. Pokud do této bariéry provedete vrtnými pracemi množství zásahů, narušíte tím kompatibilitu postupně hutněných vrstev vybudované stěny a můžete do prostředí přivést vzduch. To pak může vyvolat komínový efekt, který podpoří hoření odvalu. Dalším aspektem vrtných zásahů do oddělovací stěny a jejich likvidace je možnost zavlečení nežádoucího znečištění do vrtného stvolu a jeho okolí, ať už nevědomého nebo neúmyslného. Při prohořívání uhelné hlušiny na odvalu totiž vznikají látky dehtovitého charakteru (polycyklické aromatické uhlovodíky, zkráceně PAU), které se šíří nejpropustnějšími zónami horninového prostředí. Právě vrtné práce takové zóny vytvářejí, zejména po jejich technicky nedokonalé likvidaci.“ Na přímý dotaz, zda mohou opakované vrtné práce stěnu poškodit, Ing. Ptáček, Ph.D. konstatuje: „ano, vrtné práce mohou funkčnost stěny narušit.“
Význam stavby na zajištění bezpečnosti haldy Heřmanice konstatoval v roce 2023 také Obvodní báňský úřad, když považoval za „vysoce rizikové a proto nepřístupné“ úvahy o vymístění materiálu z oddělovací vzdušné stěny.
Ridera varuje před systematickým ničením díla
Kriticky se vyjadřuje i zhotovitel oddělovací vzdušné stěny, společnost Ridera Bohemia. Podle jejího zástupce Romana Rohela vznikala stěna striktně podle požadavků DIAMA, ale její původní smysl technického řešení se postupně vytrácí. „Stěna byla budována a od roku 2014 postupně DIAMU předávána jako souvislá, zhutněná bariéra. Každý další vrt znamená tvorbu komínového efektu. Ve chvíli, kdy se z kontrol stal rutinní a opakovaný zásah do konstrukce, nelze mluvit o ochraně a jako zhotovitel musíme varovat před systematickým ničením díla,“ říká Rohel.
Podle něj je přístup DIAMA naprosto nepochopitelný. „DIAMO má již posudky, které prokazatelně potvrzují funkčnost stěny, navíc nepřetržitě monitoruje teplotními sondami teplotu v OVS. Vše potvrzuje, že námi předaná stěna již 12 let bezproblémově funguje, přesto státní podnik poslední tři roky do stěny vytváří nekonečné množství děr,“ dodává.
Monitoring z termosond a teplotní stabilitu potvrzuje na svém webu i samo DIAMO.
O funkčnosti oddělovací vzdušné stěny dokonce v minulosti informoval i současný ředitel státního podniku DIAMO Ing. Ludvík Kašpar ve své zprávě pro dozorčí radu v lednu 2022, ve které uvádí: „Na doporučení expertní komise byl proveden podrobný geotechnický průzkum výplně vzdušné stěny a ověřena míra zhutnění ukládaného materiálu. Výsledky nepotvrdily obavy z nedodržení technologické kázně při budování vzdušné stěny,“ uvádí se ve zprávě. Přesto státní podnik ve vrtech a testování protipožární stěny opakovaně pokračuje.
„Vzhledem k velikosti masy materiálu ve stěně se jedná o zanedbatelné zásahy. Nehledě na to, že všechny vrty byly řádně zatamponovány těsnicí směsí, takže zlikvidované vrty paradoxně vykazují lepší izolační vlastnosti než samotný materiál ve stěně,“ uvedlo již dříve DIAMO pro iRozhlas.cz
•
