Ti, kteří aktivně hlasovali proti návrhu, poukazovali především na fakt, že tak odborně náročná a mnohovrstevnatá problematika se zkrátka do referenda nehodí. Uspokojivě by ji měla naopak vyřešit vláda ve spolupráci s předními adiktology, kteří disponují potřebnými znalostmi i nástroji. Nová analýza Ministerstva financí ČR naznačuje, že si toto vláda začala uvědomovat.
Debata o hazardu je v českém prostředí už tradičně spjata s intenzivními emocemi a protichůdnými názorovými tábory. Odmítnutím mělnického referenda tamní zastupitelé upřednostnili odbornou expertizu před rozhodováním na základě pocitů. Do jisté míry tím ale poukázali na nečinnost české vlády.
„Nejsem zákonodárce ani odborník přes závislosti. Nechal bych to primárně na nich. Důležité je k těmto věcem přistupovat racionálně, a ne na základě pocitů. Zákazem kamenných provozů určitý problém nezmizí a jak vidíme, jen se přesune. Těžko zakážeme hrát lidem on-line. Já bych řešil problematiku rizikového hráčství prevencí. V rodině a ve školách především. To je nástroj, na který se ovšem v politickém boji proti čemukoli často zapomíná. Přitom je to funkční a relativně levné,“ komentoval po hlasování nezávislý zastupitel města Zbyněk Šnajdr.
Ministerstvo financí ČR nyní přichází s analýzou, která si v první řadě klade za cíl zhodnotit dopady zákona o hazardních hrách, který je účinný od roku 2016. Kromě toho si ale všímá i nových trendů v hazardním hraní, včetně těch, které nevídaně umocnila pandemie COVID-19. Tím nejvýznamnějším je nepochybně přesun hazardu do online prostředí. To považuje za nebezpečný fenomén i odborná adiktologická veřejnost. Analýza ministerstva přitom poukazuje, že zatímco v roce 2017 šlo jen o zhruba 10 % veškerých hazardních her, během loňska byl už jejich podíl několikanásobný – 45 %.
„Přestože stávající regulace hazardu funguje velmi dobře nejen v terénu, ale i v online prostředí, musíme reagovat na nové výzvy. Internetové hraní se stává stále rizikovějším zejména kvůli rychlosti provozované hry, anonymitě hráče a dostupnosti 24 hodin denně. To vše dělá online hazard atraktivnějším a podle naší analýzy i rizikovějším. A já jsem přesvědčena, že na vyšší rizikovost hazardní hry musí být do budoucna reagováno, klidně i proporčním vyvážením vyšší mírou zdanění,“ dodává k závěrům analýzy ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Z dokumentu dále vyplývá, že nejvýznamnější přesun se uskutečnil v oblasti kursových sázek (až 91 % se nyní odehrává online), ale opomenout nelze ani technické hry, z nichž až 40 % je nyní provozováno ve virtuálním prostředí.
Ministerstvo chce nadále uplatňovat princip adiktologických brzd a sebeomezujících opatření, což je něco, s čím přišel už zákon z roku 2017. Od té doby došlo k přijetí návazných pravidel – posílení pravomocí dozorových orgánů, zavedení povinných registrací, regulace reklamy na hazardní hry, zákaz podávání alkoholu a cigaret ke hře zdarma, a konečně, spuštění Rejstříku vyloučených osob. Všechna tato pravidla jsou poměrně dobře uplatnitelná v klasickém prostředí, leč na internetu poněkud pokulhávají. Ministerstvo v analýze potvrzuje, že se chce nadále věnovat hlavně podobě sebeomezujících opatření, regulaci reklamy a informační povinnosti provozovatele.
Otázka je, jestli to k zamezení boomu online hazardu bude stačit. Vláda správně přijímá zodpovědnost za uspokojivé řešení této komplexní problematiky, provozovatelé online hazardu před ní ale mají výrazný náskok. Jak správně poukazuje i analýza ministerstva, na současných trendech se podepsala hlavně pandemie COVID-19, ale také technologický pokrok a obecné trendy. Vláda tak bude svádět souboj na více frontách.
Česká města se čím dál ostřeji vymezují proti nulové toleranci hazardu v land-based prostředí. Jejich zastupitelé se během nadcházející ekonomické recese snaží hledat rozumná a vyvážená řešení. Některá z nich, mimo Mělníka i Český Krumlov nebo Kladno, radikálně mění svůj pohled na regulaci hazardu i její zamýšlené dopady. V Jablonci nad Nisou zastupitelstvo dokonce zvažuje významnou novelizaci svých regulačních vyhlášek. Tamější zastupitelstvo bude ve čtvrtek 17. června 2021 projednávat žádost Hospodářské komory o odklad účinnosti regulační vyhlášky zakazující technickou hru na území města z důvodu ekonomických dopadů pandemie COVID-19 na provozovny, tak s ohledem na změnu chování hráčů během pandemie . Odložení platnosti nulové tolerance se zdá být logické – přijetí samotné vyhlášky obyvatelé Jablonce před dvěma lety podpořili v závazném referendu, kdy chování hráčů i stav obecních rozpočtů vypadaly zcela jinak. A v tomto konkrétním případě jde o poslední čtyři herny na území města. Hospodářská komora také připomíná, že město v případě absolutního zákazu technických her přijde i o podíl na daňových výnosech z online technických her.
Příklad Mělníka, nebo probíhající debaty v Jablonci nad Nisou ukazují, že pandemie COVID-19 staví minulá rozhodnutí do nového světla. Důvod je jednoduchý – oslabování příjmu obcí v době propadu daňových výnosů. Adiktologický efekt je přitom nulový. Lidé se za uplynulé dva roky pandemie, a které uplynuly od konání referenda, přesunuli do on-line prostředí. V důsledku schválené nulové tolerance na jednu stranu hrozí, že obecní rozpočet přijde ročně o významné sumy, které v nastávající době ekonomického oživení budou bezpochyby chybět a přitom nikterak neovlivní nabídku hry na svém území. Analýza Ministerstva financí ukazuje, že se podíl výnosů z daně z hazardních her strmě překlopil taktéž do online prostředí – ze zhruba 20 % před pandemií na 40 % teď na jejím (pravděpodobném) konci. Alena Schillerová se minulý týden nechala slyšet, že se svým týmem zvažuje navýšení daňové sazby pro hazardní hry – měli by ovšem zvolit takové řešení, které nebude nikoho diskriminovat, a bude klást stejné nároky na provozovatele land-based i online her.
•
