Ve vyspělých metropolích se tato oblast nazývá „business/city development“. Samozřejmě, to neznamená městské podnikání, ale zejména podporu obyvatel a firem v podnikavosti a inovativnosti a snahu přilákat zahraniční inovativní společnosti a vysoce kvalifikované pracovníky. To krátkodobou optikou nemusí přinášet výsledky, ale v delším horizontu je to investice s velkým potenciálem. Podobně jako v podnikání přichází výsledky až za několik let po realizaci daných kroků, ve veřejné sféře to platí dvojnásob.
Dlouhou dobu v Praze nikdo nevěděl, jak téma podpory podnikání uchopit a ve výsledku došlo k různým střetům mezi Institutem plánování a rozvoje a magistrátem. Do toho všeho přišly evropské dotace a touha vyrovnat se Brnu v infrastruktuře podpory podnikání a inovací. Nebyl to špatný nápad, Brno podnikatelsky vzkvétá a Praha už více než deset let upadá, a to včetně své akademické základny. Spásnou myšlenkou, zaplacenou z evropských peněz, měl být Pražský inovační institut. Nápad byl dobrý, provedení horší a aktuální vývoj příšerný. Nejdříve se jeho vedení ujaly osoby navázané na Pirátskou stranu se všemi cíli, které Piráti útočící na bohatou kořist mohou mít. Po jejich neúspěchu a ukázce nekompetence v podobě dosazení poradce pirátského radního na pozici statutárního zástupce nezávislé organizace (placené z pražských peněz), přišla Praha Sobě s Bohumilem Kartousem. Jde o zkušeného člověka v oblasti PR, avšak bez zkušeností s řízením veřejné organizace, který posunul Pražský inovační institut do oblasti vzdělávání a aktivismu, což je směr, který rozhodně nezapadl a ani nemohl zapadnout do metropolitní kultury. Pan Kartous nakonec způsobil významné problémy zejména sobě, ale i budoucímu rozvoji Prahy v oblasti podnikání a inovací.
Základní problém není v samotném obsazení Institutu, ale politická prioritizace podpory podnikání a inovací. Za neúspěchem nestojí statutární zástupci, ale správní a dozorčí rada a hlavně radní pro podporu podnikání a inovací (doufejme, že jen do října za Piráty). Tato gesce spojená se školstvím vytváří obrovský potenciál pro budoucnost Prahy, proto doufejme, že opět nebude na 4 roky zmařena v prázdných sděleních. Absurditou je, že politika dnešní rady dokázala zrušit velký podnikatelský inkubátor s napojením na Evropskou vesmírnou agenturu a nahradit ho kancelářemi magistrátu. Pokud mají úředníci přednost před startupy a inovacemi, tak se nikdo nemůže divit, že Praha ztrácí vůči své středoevropské konkurenci.
Záchranou budoucnosti Prahy není zrušení Pražského inovačního institutu, ze kterého se spíš nyní stal symbol netransparentnosti a klientelismu, ale poctivá politická práce a zodpovědnost za svěřenou agendu. Ač si o formě zapsaného ústavu můžeme myslet cokoliv, tak je přímo i nepřímo financován z pražského rozpočtu, a proto musí fungovat v symbióze nejen s magistrátem, ale i dalšími městskými institucemi. Toto propojení vždy zajišťuje politická reprezentace a gesční radní. Zodpovědný radní musí stanovit konkrétní cíle a zároveň nastavit jasná práva a povinnosti k uskutečnění těchto cílů (nemyslím tím ani právní rámec, ten musí být samozřejmostí, i když do teď v této organizaci asi nebyl). Úspěšné vedení jakékoliv pražské organizace má dvě zásadní podmínky. První podmínkou je jasná politická podpora a politická vize vést agendu podpory podnikání a inovací. Druhá je silný tým vedený kompetentním ředitelem, který nejen zvládá odborně spletitou agendu a management organizace, ale má zejména znalost zákonů a pravidel veřejné sféry tak, aby mohl projekty realizovat ve specifickém pražském prostředí.
Tyto podmínky dosud žádný ředitel nesplňoval, nicméně pevně věřím, že se tato situace po volbách změní nejen personálně, ale především dojde k mnohem většímu zaměření na dlouhodobé cíle, které sice ihned nezajistí hlasy voličů, ale vytvoří dlouhodobou prosperitu pro hlavní město.
Tomáš Kalivoda, ředitel Institutu pro efektivní veřejnou správu, podnikatel a zastupitel na MČ Praha 3.
•