Firemní právničina se už dávno netýká jen kontroly pracovních smluv či přípravy povinných školení. Interní právní experti jsou stále častěji topmanažeři, bez kterých se neobejde žádné zásadní byznysové rozhodnutí. Jejich týmy dlouhodobě rostou, stejně jako odpovědnost a šíře agendy. Právě v jejich odděleních se tudíž efektivně potkávají právo a byznys. I proto největší byznysoví hráči kladou stále větší důraz na to, aby ve svých řadách měli esa. Loňský rok se tak nesl ve znamení zajímavých personálních proměn. A to nejen přechodů mezi byznysovými týmy, ale i přesunů z předních pozic v elitních advokátních kancelářích.
Čas, prostředky, vliv
Například česká tradingová platforma FTMO, za níž stojí podnikatelské duo Otakar Šuffner a Marek Vašíček, přilákala dvě zkušené osobnosti „mezinárodní advokacie“. Eva Svobodová do firmy přešla z postu lokální partnerky advokátní kanceláře White & Case a pod sebou má právní stránku akvizic a regulatoriku. Radek Dyntar, který od roku 2017 působil jako finanční ředitel advokátní kanceláře Dentons Europe, pak začal vést finanční oddělení FTMO. „Rozdílů mezi mým předchozím a současným působištěm je hodně, ale nejzásadnější mi přijde pestrost, dlouhodobost, tedy přesah za konec jedné transakce, a také možnost pozorovat přímý vliv našeho právního snažení na byznys a být jeho součástí,“ popisuje Eva Svobodová s tím, že u důležitých obchodních případů interní právní tým nemusí řešit počet hodin a může se dané věci důkladně věnovat. „To je velký luxus, kterého si vážím,“ říká.

Foto: Shutterstock
Silnou advokátní posilu loni získala také strojírenská společnost Wikov, kam zamířila vést právní tým Aneta Disman. Do té doby působila jako counsel advokátní kanceláře Clifford Chance. Změnu nevyhledávala, navzdory tomu ji nabídka od majitele skupiny Martina Wichterleho přesvědčila. „Nejvíce mě zaujala náplň práce – skupina se dynamicky rozvíjí a bylo potřeba především transakčního právníka, nikoliv někoho, kdo by řešil veškerou agendu, což by pro mě nebylo uspokojující. Mou hlavní náplní jsou akvizice a kromě toho se věnuji důležitějším právním otázkám, kde je potřeba moje expertiza,“ říká Aneta Disman s tím, že největším rozdílem oproti běžné „advokátní
práci“ je zapojení do transakčních úvah mnohem dříve, než byla zvyklá. „Obvykle jsme dostávali zadání a další podklady až ve fázi, kdy byl obchod po byznysové stránce dohodnutý. Stejně šla mimo mě fáze po podpisu dokumentace. Teď jsem u transakce od začátku až do konce – a i po něm,“ přibližuje.
Od telekomunikací po maloobchod
Zásadní přesuny se loni nevyhnuly ani firmám. Jeden z nejviditelnějších provedl Jan Klouda, který po 20 letech v telekomunikacích jako viceprezident pro právní záležitosti a korporátní bezpečnost ve společnosti Vodafone přešel na konci roku do Tesca, a to na mezinárodní pozici legal, compliance & corporate security director. Dnes vede týmy v Česku, na Slovensku, v Maďarsku a Polsku a je členem vedení Tesco Central Europe a právního týmu skupiny Tesco Group. „Díky tomu, že jsem zaměnil telekomunikace za maloobchod teprve nedávno, je pro mě aktuálně největší výzvou získat důvěru a navázat vztahy v expertních týmech, regionu i ve Velké Británii,“ říká necelé dva měsíce po nástupu Klouda. O svých dalších prioritách má ale už nyní jasno. „Chci se zaměřit na odolnost a bezpečnost našeho podnikání a na společné využití znalostí a zkušeností, které máme v jednotlivých zemích,“ zmiňuje.
Podobný úkol, tedy zefektivnit spolupráci s vedením jednotlivých zemí při klíčových transakcích, má nově také Květa Vojtová, která letos rozšířila management realitní skupiny CPI Property Group a stala se group head of M&A and transaction legal. Oceňovaná právnička přešla z CTP Invest s jasnou vizí: „Firemní právníci by měli být začleněni do širšího obchodního týmu a mít možnost přímo ovlivňovat rozhodování firmy, a tím se podílet na strategických obchodních rozhodnutích,“ říká.
Podpora byznysu především
Všichni oslovení právní experti se shodují, že zásadní úlohou firemních právníků je podpora byznysu. „Ať už jde o strategii, právní témata relevantní pro zamýšlené obchodní cíle, nebo o jejich následné provedení. S tím souvisí znalost relevantní regulace a její neustálý monitoring i znalost transakčního poradenství a trhu právních služeb,“ přibližuje Eva Svobodová. Podle Jana Kloudy mají interní právní týmy nezastupitelnou roli v napojení na expertní týmy, porozumění prioritám a vyhodnocování obchodních rizik.
„Zkušenost mi ukázala, že od určité velikosti korporace není pouze externí podpora, tedy zadávání práce advokátním kancelářím, efektivní. Jednak jsou advokáti několikanásobně dražší než interní právník, jednak neprávní interní klient zadává k posouzení věci, které jsou jednoduché a dají se vyřešit jedním e-mailem. Také fluktuace je v interních právních týmech obvykle malá,“ říká Klouda s tím, že „historická paměť“ ve firmách brání opakování chyb a urychluje rozhodování v provozních i strategických otázkách.
Lucia Regecová, ředitelka právního oddělení Cetin Group, která je největším provozovatelem telekomunikační sítě u nás, ale upozorňuje, že představy právních expertů a byznysu se mohou rozcházet. „Stále se na trhu setkáváme s tím, že představa interního klienta může narazit na možnosti, které daný právní řád poskytuje, a na to, do jak velkého rizika se dá, respektive nedá, jít. Právník je podpora, a proto by se vždy měl snažit najít řešení a pomoci internímu klientovi, a pokud to nejde, jasně říct důvody,“ říká právnička s tím, že včasná a jasná komunikace je zásadní. „Aby právník byl schopen správně posoudit situaci a poskytnout svůj vstup řádně a včas, musí pochopit, o co jde a co přesně se chce. Bez toho to nejde,“ dodává Regecová.
Objem práce roste
Jak se rozšiřuje význam firemních právních týmů, roste i šíře témat, která zastřešují. „V tuto chvíli u nás převažují dvě velká témata. Jednak regulace, kdy není tajemství, že se díváme na oblast brokerage (případy, kdy je fyzická nebo právnická osoba oprávněná pro své zákazníky provádět obchody na finančních trzích, pozn. red.), jednak transakční poradenství. Obě oblasti se potkávají a věřím, že o nás brzy uslyšíte,“ zmiňuje dva ze svých aktuálních zásadních úkolů Eva Svobodová. „Pokud se na to podívám napříč zeměmi, zásadní je pro nás nová úprava EU v podobě směrnice NIS 2, tedy kyberbezpečnost, Gigabit Infrastructure Act, AI Act, a jejich začlenění do lokálních právních systémů,“ dodává své priority Lucia Regecová.
Pro Jana Kloudu jsou prioritními oblastmi hospodářská soutěž a vztahy v dodavatelském řetězci. „Další oblastí je regulace produktových kategorií. Byť to na první pohled nevypadá jako právní téma, zásadní jsou také otázky bezpečnosti a odolnosti. Jsou totiž součástí péče řádného hospodáře a nezbytné k zajištění dlouhodobého podnikatelského úspěchu. Důležité budou také s tím, jak se distribuce potravin stává v souladu s evropským právem součástí kritické infrastruktury státu,“ přibližuje s tím, že objem práce roste interním právníkům s množstvím právních předpisů zejména v technologické oblasti i s rostoucí komplexitou podnikání. „Navíc přístup k regulaci není ve všech zemích stejný. Výsledkem je, že obchodní partneři mívají odlišné výklady regulačních pravidel nebo o nich neví. Na právní podporu to klade vyšší nároky, ale interní klient očekává stále stejné: rychlost, efektivitu a relevanci,“ dodává Klouda.
Jsme partneři, nejen vykonavatelé
Jak už oslovení experti a expertky zmínili, zásadní pro úspěšnou spolupráci byznysu s právníky je komunikace. Ale nejen ta. Jak by tedy zněla jejich rada byznysovým lídrům, kteří firemní právníky zvou ke stolu? „Buďte pro ně příkladem, vnímejte své právníky jako skutečné partnery, a nikoliv jen jako vykonavatele úkolů. Poskytněte jim dostatek kontextu, buďte otevření jejich doporučením, podporujte kulturu proaktivního právního myšlení a jejich růst ve firmě. Postupně jim umožněte transakce vést, zúčastňovat se jednání s externími partnery a vychovávejte si tak své nástupce,“ doporučuje Květa Vojtová.
„Zapojte je i do jiných než právních témat – budete překvapeni, jaké cenné know-how a kontakty mohou přinést, ať už do byznysu, HR, nebo jiných oblastí,“ dodává Aneta Disman. Podle Jana Kloudy je ideální rada „důvěřuj, ale prověřuj“. „Důvěra znamená pochopení potřeb právních týmů a schopnost přijmout doporučení, které se mi třeba nelíbí. Prověřování znamená umět se doptávat, a tím testovat sílu a relevanci poskytnuté rady. Kombinací těchto dvou přístupů se pak dají dělat odvážná byznysová rozhodnutí,“ uzavírá.
•