Prašivé dluhopisy

Stovky drobných investorů zkrachovalé společnosti EMTC a projektu Lipa Learning zřejmě přijdou úplně o všechny peníze.

Na první pohled to vypadalo jako bohulibý záměr, který by navíc investorům mohl vydělat zajímavé peníze. Projekt Lipa Learning, který vymyslel podnikatel Tomáš Bárta, kombinoval tradiční Komenského koncept Škola hrou a moderní technologie v prostředí tabletů či chytrých telefonů. Ambicí bylo vybudovat edukativní aplikaci, která by hravou formou provedla děti základními oblastmi života, jako jsou hygiena, bezpečnost, péče o životní prostředí či aktivní životní styl. Sám Bárta svůj projekt označoval za unikátní v rámci celého světa, a zřejmě i proto na něj tolik slyšeli investoři.

Nalákal i vzdělané

Bártova skupina firem EMTC totiž začala s vydáváním dluhopisů, které si během let 2017 a 2018, dle informací z účetních uzávěrek, nakoupili investoři za 466 milio­nů korun. A zdaleka to nebyli jen naivní lidé, kteří by „skočili“ na lep v podobě vysokého úroku, jenž se pohyboval v rozmezí 6,3 až 8,6 procenta ročně. Podle novináře Davida Tramby, který kauzu sleduje dlouhodobě, mezi investory byla i spousta lékařů, právníků, architektů, vědců a také vysoce postavených profesorů a docentů z pražské VŠE, Fyzikálního ústavu Akademie věd či VŠCHT.

Jedním z drobných investorů byl i pán, kterému budeme říkat Zdeněk. S vidinou zhodnocení celoživotních úspor nakoupil dluhopisy v hodnotě několika stovek tisíc korun. „Dluhopis měl prospekt ČNB a vše vypadalo bezpečně,“ říká s odstupem pár let. Jenže chronicky ztrátová EMTC v létě 2019 investorům oznámila, že pozastavuje splácení jistiny i úroků, a vloni v březnu prohlásil soud úpadek jak na společnost EMTC – Czech, tak i další dceřiné firmy, z nichž nejvýznamnější je právě Lipa Learning. Naděje investorů se upnuly i k insolvenčnímu řízení, které dostal na starost správce Jaroslav Brož. Slíbil prodej aplikace a maximální možné umoření dluhů. „Věřil jsem, že když pohledávku přihlásím, tak alespoň část investovaných peněz získám zpět. Nyní je ale jasné, že se mi nevrátí už vůbec nic,“ připouští pan Zdeněk.

Pohledávky z nemorálních úroků

Skepse drobných investorů vyplývá z dosavadního průběhu insolvenčního řízení. To ovládly firmy, jejichž pohledávky pocházejí z neúměrně vysokých úroků a smluvních pokut, které skupině EMTC v minulosti naúčtoval jistý Petr Bujnoch. Podle dostupných informací Bujnoch napůjčoval Bártově EMTC víc než 140 milionů korun za extrémně nevýhodných podmínek, které dost možná hraničí s lichvářstvím. Analýza auditorské společnosti Deloitte, kterou si nechal vypracovat insolvenční správce, popisuje, že úroky a pokuty za nesplacené peníze dosahovaly i půl procenta denně, tedy více než 180 procent ročně.

Díky tomu se původní 140milionový dluh vyšplhal na více než 920 milionů
korun. Podle dostupných údajů pak Bujnoch pohledávky rozdělil na menší části a prodal různým společnostem, které je přihlásily do insolvenčního řízení. A zde nastává zásadní problém pro drobné investory: insolvenční správce Brož totiž všechny pohledávky, pocházející z přemrštěných úroků a vysokých smluvních pokut, uznal. Díky tomu držitelé velkých dluhů, mimo jiné společnosti Credit One, Mníšek pod Brdy 1519, B19 či Alkony, ovládli věřitelský výbor, což je orgán, jenž reprezentuje zájmy věřitelů a je partnerem insolvenčního správce při zpeněžování majetku. Podle uznaných dluhů a jejich prioritizace se také rozdělují peníze věřitelům.

Pan Zdeněk označuje insolvenční řízení za prapodivné. Mimo jiné připomíná, že analýza Deloitte zjistila, že Petr Bujnoch dostal půjčené peníze od EMTC zpět. Bárta prý vrátil 86 milionů na Bujnochovy účty a víc než sto milionů mu splatil v hotovosti. Ano, v hotovosti. „Pokud jsou v Česku zákony umožňující, aby insolvenční řízení ovládl věřitel, který dostal své peníze zpět, tak ztrácím důvěru v právní stát,“ říká jeden ze zhruba osmi stovek drobných věřitelů.

Přečtěte si také