Pomáháme pacientům i zdravotnictví

Prevence a digitalizace mohou zachránit jak životy, tak zdravotnictví jako takové, říká šéf EUC Michal Bednář.

Moderní technologie jsou čím dál větší součástí našich životů. Nejinak je tomu i ve zdravotnictví, které se podle generálního ředitele skupiny EUC Michala Bednáře ale musí zaměřit na sledování efektivity. „Bez elektronizace a digitalizace se zdravotnictví v budoucnu neobejde. Důležité je sledovat efektivitu, a to primárně přes klinická data. My v EUC jdeme vývoji naproti, nečekáme, až nám někdo řekne, co máme dělat,“ říká Bednář.

Pane doktore, skupina EUC se neustále rozrůstá, co vše v ní vlastně dnes najdeme?

Máte pravdu, za 15 let na trhu jsme vyrostli z obratu 500 milionů na 5,4 miliardy korun ročně. Je za tím obrovský kus práce mnoha lidí. Jsme největším poskytovatelem komplexní ambulantní péče v Česku, včetně prémiové péče. Aktuálně provozujeme napříč republikou 17 ambulantních klinik s více než padesáti odbornostmi, kde proběhne zhruba 3,5 milionu vyšetření ročně. Tyto kliniky mají obrat zhruba 1,5 miliardy a jejich součástí je i jednodenní péče na lůžku, kde odoperujeme zhruba 7 tisíc pacientů ročně. V rámci značky Canadian Medical provozujeme navíc 8 prémiových klinik s obratem kolem miliardy.  Zde cítíme zvyšující se poptávku, a tak do tří let chceme vybudovat s investicí 2 miliardy další dvě kliniky v Praze a Brně. Dále poskytujeme lékárenské služby ve 26 lékárnách včetně vlastního e-shopu.  Jako komplement k tomu máme i síť 12 laboratoří.

Jakým způsobem je obchodně nastaveno vaše portfolio a jaké výhody to přináší pacientům?

Obchodně je naše portfolio nastaveno tak, abychom diverzifikovali riziko – kliniky tvoří zhruba 25 %, lékárny 30 %, prémiová péče 19 %, jednodenní péče 3 % a laboratorní služby 23 %. Výhodou je, že to, co je z naší strany diverzifikací, pacientům naopak nabízí koncentrované komplexní služby. V neposlední řadě máme i vlastní Nadační fond EUC Elucidate.  Jsme opravdu velká skupina.

To tedy. Jaká je pak vaše vize při řízení toho všeho?

Naše vize je jednoduchá – „každý chce do EUC“. Bez rozdílu, zda jste pacient, zaměstnanec, klient nebo obchodní partner. Vždy je klíčová důvěra a abyste si ji získali, musíte být kvalitní. Nejen na papíře, ale také v praxi, zejména prostřednictvím dat, která sbíráme a umíme využívat. Když máte data, může vám to pomoc i při vyjednávání s partnery, ať už jde o ministerstvo nebo o zdravotní pojišťovny. K důvěryhodnosti patří pochopitelně i kvalita a také efektivní a pohodlná komunikace mezi lékařem a pacientem. V neposlední řadě abyste byli důvěryhodní, musíte mít motivovaný a odborně zdatný personál, čemuž věnujeme velké úsilí.

Co nové akvizice, jak vybíráte, kterým směrem rozšíříte své portfolio?

Naší strategií je dynamicky reagovat na to, co se děje na trhu. Chceme se rozvíjet v oborech, které nám do našeho ekosystému zapadají, třeba té jednodenní péči, na niž navazuje péče domácí. V oblasti domácí péče vidíme velký prostor k růstu, proto jsme v poslední době realizovali několik akvizic, ať už jde o síť Včelka nebo nejnověji Advantis Medical. Díky tomu jsme nyní největším poskytovatelem domácí péče v Česku. Kromě toho otevíráme v regionech nové magnetické rezonance, centra hojení chronických ran a zaměřujeme se i na rozšiřování našich služeb o další odbornosti, po kterých je poptávka na trhu a které jsou pacientům jinak poměrně nedostupné. Primárně v mamologii a diabetologii pak implementujeme do péče umělou inteligenci. Dovolím si jen malou odbočku, která ale to vše dobře rámuje.

Jistě, prosím, sem s ní…

Obecně je známo, že průměrný věk dožití se zvyšuje, ale hranice dožití ve zdraví je stále nízká. V rámci EU nepatříme zrovna mezi premianty. V Česku průměrně téměř 20 let lidé dožívají v nemoci, což je špatně a systém to neufinancuje. Míra úmrtí na preventabilní onemocnění, tedy ta léčitelná při včasné diagnóze, je u nás výrazně vyšší, než je evropský průměr, což je tragické. A teď už se vrátím k vaší otázce na to, jak vybíráme, kam směřovat naše aktivity. Vzhledem k tomu, co jsem popsal, se hodně zaměřujeme na oblast prevence. Posilujeme primární péči u praktických lékařů jak pro dospělé, tak pro děti a dorost. V rámci sekundární prevence provozujeme například mamoscreeningová centra. Máme jich 13 a ročně vyšetříme kolem 300 tisíc žen. V čem jsme ale naprosto unikátní, je terciální prevence, tedy péče o chronicky nemocné pacienty, jako jsou diabetici nebo hypertonici. V současné době máme v tzv. Disease management programu 43 tisíc takovýchto pacientů, což je už velká skupina lidí, co nám dává obrovské množství dat, která můžeme sbírat, vyhodnocovat a nastavovat podle nich cílenou a efektivní péči.  

V čem konkrétně spočívá unikátnost tohoto Disease management programu?

V tom, že tento program je součástí našeho nemocničního informačního systému. Přes spoustu slepých uliček v minulosti se nám podařilo dosáhnout integrace, díky níž probíhá automatický záchyt pacientů s konkrétními chronickými problémy. Lékař data verifikuje, stratifikuje rizika a automaticky pacientovi vygeneruje léčebný plán. Celý program je škálovatelný i pro skutečnou masu sta tisíců pacientů. Plán kombinuje péči fyzickou v ambulanci s péčí distanční a tzv. telemedicínou. Důležitá je efektivita při fyzické návštěvě pacienta v ordinaci, kdy lékař potřebuje mít dostatek času vše pacientovi vysvětlit a edukovat ho. Dovyvíjíme i aplikaci Moje EUC, kde pacient bude mít svůj léčebný plán k dispozici, uvidí své cílové hodnoty, zapisuje si hodnoty ze selfmonitoringu. Tím je do procesu léčby více vtažen a je udržována jeho spolupráce a tím i motivace. To je pro úspěšnost léčby absolutně klíčové. Digitalizujeme takto pacientskou cestu v domácím prostředí, protože ta silně ovlivňuje úspěšnost léčby. Dříve jsme vůbec nevěděli, jak velký to je problém, nyní z dat tento problém nejen vidíme v globálním měřítku, ale i jej umíme řešit. To může být extrémně zajímavé i pro zdravotní pojišťovny.

Jak přesně?

Pojišťovny dnes proplácí vykázané výkony zdravotní péče, ale už nevědí, zda platí za léčbu úspěšnou, nebo neúspěšnou, za obě platí podle tabulek stejně. Aktuálně jsme s pojišťovnami v jednání o výměně dat, aby byla zajímavá, a především užitečná pro obě strany. Výsledkem by mělo být to, aby pojišťovny věděly, že je pro ně samotné lepší platit za úspěšnou léčbu. Kompenzovaný pacient s chronickým onemocněním je pro celý systém výrazně levnější. A k tomu potřebují klientská data, která my máme. Nůžky mezi příjmy a výdaji veřejného zdravotního pojištění se dramaticky rozevírají a situace je dlouhodobě neudržitelná.  Na celý rozhovor by pak vydalo téma, kolik procent celkových výdajů tvoří personální náklady. To si necháme na jindy.

Jaký je tedy podle vás recept na zlepšení ekonomiky tuzemského zdravotnictví?

Posílení prevence, digitalizace a změna přístupu pacientů ke svému zdraví. V neposlední řadě je to chuť hledat nové zdroje financování – např. spoluúčast pacienta. Pro takový krok ale aktuálně neexistuje společenská ani politická podpora. To je cesta, jak negativní trend zbrzdit. Právě digitalizace je absolutně klíčová. Lékařům usnadňuje práci, primárně s administrativou, pacientům pak komunikaci a pomáhá jim i zlepšovat jejich výsledky. Průzkumy ukazují, že drtivá většina lidí chce mít elektronický přistup ke své zdravotní dokumentaci. Podívejte se na bankovnictví – kolik z nás dnes chodí platit platby osobně do banky? V digitalizaci a elektronizaci vidíme velký smysl, protože nám umožňuje být více efektivní v péči a kladením důrazu na prevenci celému systému ušetříme spoustu peněz.

Zároveň to ale na spoustu peněz vyjde, potřebné technologie a know-how nejsou zadarmo…

To sice ano, ale právě tyto projekty jsou investicí do budoucna. Učí nás trpělivosti, protože sice nezmění situaci ze dne na den, ale začít je potřeba, protože jinak se věci nezlepší nikdy. My máme jako soukromý subjekt tu výhodu, že se jako dobrý hospodář musíme chovat jinak než veřejný sektor. Efektivita je u nás na prvním místě, nemůžeme si dovolit lít peníze do systému a čekat, co se stane. Nejsme český fotbal, do kterého se lejou nehorázné peníze a na letošním mistrovství Evropy jsme vypadli v základní skupině. Mistrem jsme byli naposledy v roce 1976. U nás je vše založené na datech, produktivita a efektivita musí být daty podložená, ale funguje to, ač investice do toho je obrovská, nejen finanční, ale i časová

Obzvláště pro mladé lékaře musí být tento moderní přístup atraktivní…

Určitě je. Dlouhodobě se profilujeme, že děláme věci trochu jinak, což přitahuje lékaře, sestry i odborníky z oblasti IT a digitalizace, kteří u nás chtějí pracovat. Dáváme příležitost mladým talentovaným lidem a je zajímavé pozorovat mezigenerační spolupráci. Tito lidé oceňují, že sbíráme data a máme know-how, jak s nimi pracovat. Technologie stavíme na péči, ne naopak. Na základě dat víme, co chceme a proč, a hledáme technologická řešení odpovídající potřebám našich pacientů. Nekupujeme technologie, na které bychom se snažili naroubovat péči. To nás odlišuje od ostatních.

Přečtěte si také