Pokrok ano, ale ne za každou cenu

Zdravotnická skupina EUC si za prioritu stanovila péči o chronické pacienty. Proto pro ně zavádí takzvané Disease management programy. „Upravili jsme náš informační systém tak, že automaticky dokážeme identifikovat chronicky nemocné a následně jim poskytnout individuální léčebný plán,“ vysvětluje Michal Bednář, který se oficiálně stane ředitelem celé skupiny od 1. prosince.

Ministr zdravotnictví chce podpořit takzvanou jednodenní medicínu, respektive chirurgii. Tato tendence je již zahrnuta i v úhradové vyhlášce na příští rok. Jak se k ní staví skupina EUC?

Je to krok správným směrem, přiblížíme se tak světu a Evropě, kde tvoří podíl této operativy 50 až 70 procent, kdežto v Česku jen okolo pěti až deseti procent. Díky vyššímu podílu jednodenní chirurgie vznikají podle srovnávacích analýz úspory ve zdravotním systému, a tedy prostor provádět více nákladných operací v nemocnicích. Týká se to tedy úspory a navýšení kapacity.

Co všechno dnes jednodenní chirurgie umí?

Dnes jsou výkony v takzvané jednodenní medicíně prováděné v oborech chirurgie, ortopedie, urologie, ORL, gynekologie a v očním. Skupina EUC na svých třech pracovištích v Praze, Zlíně a Ústí nad Labem provádí operace v celém uvedeném spektru.

Úspory z jednodenní chirurgie jsou jasné pro zdravotní systém. Může z ní ale profitovat i poskytovatel péče, nebo dokonce pacienti?

Pozitivní efekt zavedení jednodenní chirurgie se prokázal na hodnocení ve všech zemích Evropy. Profituje z ní celý systém jako celek. Pacient, který nemusí být hospitalizován v nemocnici, má nižší riziko nosokomiálních (nemocničních – pozn. red.) nákaz, doléčení probíhá kompletně v domácím prostředí a zkracuje se i pracovní neschopnost.

V dnešní době nedostatku zdravotnického personálu, lékařů i sester je výhodou i pro poskytovatele. Nemusí se sloužit 24hodinové služby sedm dní v týdnu, takže lze tuto službu lépe zajistit. Pro zdravotní pojišťovny je za tyto operace nižší úhrada než v nemocnicích, protože nevznikají náklady na vícedenní hospitalizace a další služby. Udává se, že ušetří zhruba 21 procent.

Dokážete si představit, že u nás bude jednodenní péče standardem? Co se pro to musí stát? A jaké má limity?

Určitě bude standardem i v Česku stejně jako v celém světě. Je jen potřeba, aby odborné společnosti rozšiřovaly operační výkony vhodné pro jednodenní chirurgii a zařadily se sem i výkony v dalších odbornostech, například intervenční kardiologie a rentgenologie. Limity jsou pouze medicínské. Například se nemohou provádět byť i jednoduché výkony v anestezii u pacientů se závažnými zdravotními komplikacemi. Ty se budou vždy provádět v nemocnicích s delší dobou hospitalizace.

Zdravotnické systémy na celém světě čelí stále rostoucím a už dnes obrovským nákladům na péči o chronické pacienty. EUC si jako prioritu vytyčuje právě tento segment. Čeho chcete dosáhnout?

V uplynulých pěti letech jsme transformovali všechny naše kliniky, posílili komunikaci s pacienty, vybudovali recepce, klientské linky, klienti nově začali mít možnost se objednat na přesný čas. Výrazně jsme posílili primární péči tím, že jsme se zaměřili na prevenci a jiné screeningové programy. A s těmito rozšířeními bylo důležité vymyslet programy pro chronicky nemocné.

Upravili jsme náš zdravotní informační systém tak, že automaticky dokážeme identifikovat chronicky nemocné a následně jim poskytnout individuál­ní léčebný plán. Moderní technologie poskytují spoustu dat, a abychom je dokázali využívat, přišel první krůček k tomu, že jsme se o ně začali více zajímat.

Výsledkem je rok stará platforma mojeEUC, která sdružuje všechny vertikály ekosystému EUC, ať už to jsou lékaři, lékárny, či laboratoře. V aplikaci je i záložka Moje zdraví, v níž pacient může vidět svou zdravotní dokumentaci, své recepty. V současnosti aplikaci používá více než sto tisíc klientů.

Je péče o chroniky v systému zanedbávaná?

Ve specializované nemocniční péči je české zdravotnictví tradičně na vysoké úrovni a její procesy jsou založeny na datech a evidence based postupech. V ambulantní sféře vidím trochu dluh. Stručně se dá říct, že někdy se alokují prostředky do akutní nemocniční péče a následná dispenzarizace v ambulantním sektoru může váznout. Právě tady vidím největší smysl propojování fyzické péče a digitálních nástrojů umožňujících sdílení dat, efektivní komunikaci mezi pacientem a zdravotníkem a mezi zdravotníky navzájem.

V péči o chroniky zavádíte Disease management programy. Jakých skupin chronických pacientů se týkají a jak fungují?

Jsou to především diabetici, prediabetici, hypertonici a pacienti s poruchou metabolismu lipidů. Většinou se tyto nemoci kombinují a navíc se s těmito diagnózami často prolíná obezita. V současnosti máme identifikovaných více než 50 tisíc chronicky nemocných pacien­tů. Z nich se programu Disease management účastní zatím zhruba polovina. Těmto pacientům se snažíme nastavovat zmíněné léčebné plány.

S tímto programem asi souvisí koncept digi-physical care, k němuž se skupina EUC hlásí. O co jde?

Leckdo si pod pojmem digitalizace a telemedicína představuje sofistikovaná monitorovací zařízení, wearables devices, a jak přes wifi padají data online přímo do ordinace. Ale tak to není. Nikdo nemá kapacitu zpracovávat takové množství dat, jen bychom přiživovali pro dnešní dobu typický hyperprotektivismus.

Digi-physical koncept se snaží péči rozdělit na fyzickou, tedy například návštěva u lékaře, odběr krve v laboratoři či ultrazvukové vyšetření. Ale nevíme, co se s pacientem děje, dokud nepřijde na další kontrolu, a zde nastupuje část digi care. Takže digitální prostředí nám přináší možnost komunikovat, sdílet data, edukovat, připomínat. Tato platforma nám prodlužuje ruce a jsme schopní se o pacienta starat i v mezidobí.

Pacient v Disease management programu má svůj léčebný plán a ví, že když je daná hodnota mimo stanovené rozmezí, má to začít řešit. Třeba že by měl přijít na kontrolu.

Tento model můžeme nabídnout širokému spektru klientů. Základní premisa úspěchu je, aby tyto modely byly škálovatelné.

Chcete Disease management programy rozvíjet? A jak?

Plánujeme, že do naší aplikace mojeEUC v příštím roce zařadíme modul Disease management, který bude pacienta provázet v jeho léčebném plánu, sledovat cílové hodnoty, hlídat termíny, motivovat, zkrátka bude naší prodlouženou rukou.

Ve své strategii uvádíte přístup „patient first“. Co znamená a jak se promítne v péči o pacienty ve vašich zařízeních?

Přístup patient first znamená, že pečujeme o zdraví našich klientů ve všech oblastech. Jde především o propojování – napříč odbornostmi, ale i dalšími strukturami, například mezi lékaři a lékárníky. Platforma mojeEUC to vše propojuje a umožňuje využívat celý ekosystém EUC na jednom místě. Ve zkratce řeší: chci k lékaři, chci léky a Moje zdraví, kde mám zdravotní dokumentaci, výsledky, plán preventivních prohlídek, kalendář a připravujeme zmíněné léčebné plány pro chronicky nemocné v rámci modulu Disease management.

O digitalizaci ve zdravotnictví se stále více hovoří. EUC s ní souzní?

Definice Evropské unie říká: „Digitální zdraví a péče se týká nástrojů a služeb, které využívají informační a komunikační technologie ke zlepšení prevence, diagnostiky, léčby, monitorování a řízení problémů souvisejících se zdravím a ke sledování návyků životního stylu, které ovlivňují zdraví.“ A to děláme a chceme v tom být nejlepší. Takovým malým potvrzením je první místo v prestižním žebříčku Web Top 100 v kategorii Digitální transformace, který jsme s aplikací mojeEUC získali v polovině listopadu.

Samozřejmě to není jednoduché. Kulturní přijetí digitalizace je jednou z největších překážek, kterým ve zdravotnictví čelíme. Mezi příčiny této nedůvěry k digitalizaci patří nedostatek klíčových ukazatelů výkonnosti, takzvaných KPI’s, a především absence jasné koncepce na celostátní úrovni, podle které by se mohli poskytovatelé zdravotní péče a odborné společnosti řídit.

Jak jste se s tím v EUC vypořádali?

Základem je schopnost udržet myšlenku a být schopen ji eventuálně zavčas opustit. A další poznání je: pokrok ano, ale ne za každou cenu. Čím jednodušší se digitální nástroje udělají, tím jsou pro širší masu lidí. Musejí být dostupné.

Rok 2022 se chýlí ke konci. Dokážete už nyní říci, jaký byl pro EUC?

Rok 2022 skončí dobře, byť na nás dopadají nárůsty vstupů – energie, inflace, mzdy.

A pro čtenáře mám vzkaz: stihněte se ještě do konce roku naočkovat proti chřipce. Její vlna se blíží a už nechci zažít, co jsme tady prožívali v uplynulých letech s covidem.

Do čela EUC nastupujete od 1. prosince. S jakou vizí? Co je pro vás prioritou?

Budeme pokračovat v současné strategii a dále posilovat naši pozici v ambulantním sektoru, poskytovat zdravotní služby na špičkové úrovni, pečovat o pohodlí pacientů a zvyšovat efektivní komunikaci s nimi inovativními digitálními postupy. Budeme se zaměřovat na nové odbornosti, které zapadají do ambulantní péče, příkladem je domácí péče nebo na klinikách otevíráme centra hojení chronických ran. Snažíme se doplňovat i diagnostický komplement, jako je magnetická rezonance.

V laboratorním komplementu chceme být nejvýraznějším hráčem na trhu. Rozšiřujeme portfolio vyšetření dle poptávky lékařů. Zaměřujeme se i na samoplátcovské aktivity, otvíráme odběrové centrum na Senovážném náměstí v Praze pro anglicky mluvící pacienty. Uvádíme na trh balíčky, které obsahují biochemická, PCR, imunologická i genetická vyšetření pro klienty všech věkových kategorií.

Jak vaši práci v čele skupiny ovlivní, že v ní působíte již několik let?

V EUC jsem více než sedm let, prošel jsem si pozicemi ředitel EUC Kliniky Kladno, zdravotní ředitel celé skupinya naposledy jsem působil v pozici výkonný ředitel EUC klinik. Předtím jsem řídil zdravotnickou skupinu zaměřující se také na ambulantní provozy a pracovně lékařské služby. Takže více než 12 let jsem v manažerských pozicích ve zdravotnických zařízeních.

Je to trochu paradox, protože profesně jsem intenzivista a anesteziolog a 15 let jsem dělal akutní a nemocniční péči. Takže první polovina profesního života nemocniční péče, druhá ambulantní. Přidaná hodnota anesteziologů je, že jsou srdcaři a mají ve zdravotnictví široký rozhled. Dokážou vycítit, co je dobře a co ne, a musejí se umět rychle rozhodovat.

Skupina EUC patří k největším ambulantním poskytovatelům. Co vše se pod ní skrývá?

Zdravotnická skupina EUC tvoří největší síť ambulantních klinik v Česku. Máme 25 zdravotnických zařízení, 13 mamocenter, 24 lékáren a 11 labo­ratoří. Zaměstnáváme 2 300 zdravotníků, kteří provedou 3,3 milionu vyšetření ročně.

Čím, respektive kým by se chtělo EUC v budoucnu stát?

Chtěl bych, aby EUC bylo IKEM v ambulantním sektoru. Na operaci srdce všichni chtějí do IKEM. A naším přáním je, aby pacienti stejně vyhledávali ambulance EUC.

Získá ambulantní sektor v českém zdravotnictví větší váhu na úkor nemocničního, který stále převažuje?

Jsem přesvědčen, že ano. A nasvědčuje tomu demografický vývoj. Populace stárne, tito lidé zaplní nemocnice, takže péče se bude muset koncentrovat, racionalizovat a digitalizovat a postupně se přesune do ambulantního sektoru. V Česku jsme dokázali prodloužit průměrný věk dožití, ale kvalita podzimu života tomu neodpovídá. Roky života prožité ve zdraví v Česku končí v průměru v 62 letech! Naším hlavním cílem je zaangažovat pacienty do péče o vlastní zdraví, abychom tuto hranici posunuli a podzim života dokázali užít v lepší kondici.

Co je důležité a co je třeba akutně v českém zdravotnictví řešit?

Budoucnost zdravotnictví se dá přirovnat k hodnotám EUC – radost, smysluplnost, odpovědnost a péče. Pokud se jich budou všichni držet, nemůže to dopadnout špatně.

•