Vláda Petra Fialy (ODS) má právě za sebou vysoce citlivé jednání o výstavbě nových jaderných bloků v Dukovanech. Krátce před Vánoci, ve středu 18. prosince, kabinet v utajovaném režimu projednal materiál o financování jaderné dostavby, o čemž vláda informovala pouze v obecné rovině. Týdeník Euro však od důvěryhodných zdrojů blízkých vládě zjistil podrobnosti, jakým směrem se má financování nákladné stavby ubírat.
Dosavadní plány hovořily o tom, že výstavbu nových bloků – jejichž cena přesáhne 400 miliard korun – bude mít na starost společnost Elektrárna Dukovany II plně ve vlastnictví polostátního koncernu ČEZ. Jeho vedení v uplynulých měsících usilovalo o to, aby firma Dukovany II přešla do vlastnictví státu. A to s odůvodněním, aby dluh způsobený obřími náklady na stavbu reaktorů nesnížil ratingové hodnocení společnosti ČEZ, jejíž akcie se obchodují na pražské burze. Zejména ministerstvu financí se krok dlouho nezdál (o čemž jsme psali); podle informací týdeníku Euro však právě v tom nastal na jednání posun. V podniku Dukovany II, jenž bude mít výstavbu na starosti, stát získá významný podíl.
Dukovany. Foto: Hynek Glos
Co by krok přinesl
To by znamenalo, že Evropská komise (EK) by musela znovu notifikovat státní podporu pro výstavbu nových jaderných bloků. Česko letos na jaře získalo povolení pro jeden blok, po vyhlášení výsledků výběrového řízení na dodavatele nových bloků tak plánovalo učinit i pro druhý reaktor. V nově nastalé situaci by však Česká republika mohla EK žádat o notifikaci pro oba reaktory – s vírou, že se celý proces urychlí a nebude vléct. Proces notifikace totiž obvykle běží osmnáct měsíců od zahájení.
S dotazy jsme se obrátili na tiskové oddělení vlády, které informace nepopřelo. V odpovědích však s odkazem na utajovaný režim vládního jednání zůstalo spíše u obecných odpovědí: „Vzhledem k výše uvedenému a k tomu, že stále ještě probíhají jednání o kontraktu společnosti Elektrárna Dukovany II ze Skupiny ČEZ s preferovaným dodavatelem, korejskou společností KHNP, nebudeme nyní zveřejňovat žádné bližší podrobnosti. Stane se tak až před podpisem kontraktu s dodavatelem, který by se měl uskutečnit do konce března 2025,“ sdělila týdeníku Euro mluvčí kabinetu Lucie Ješátková. Uvedla, že resort financí a ministerstvo průmyslu a obchodu odeslalo vládě materiál navrhující financování jaderné výstavby v Dukovanech. „Dokument, který zpracovala pracovní skupina ze zástupců MF, MPO a ČEZ, byl předložen v utajovaném režimu, jelikož obsahuje citlivé a kurzotvorné informace. Vláda jej ve středu vzala na vědomí a schválila kroky, které z něj vyplývají,“ doplnila mluvčí.
Korejské otřesy
Cena za jeden reaktor činí zhruba 220 miliard korun, jde však o hodnotu (takzvanou overnight cenu), jako kdyby se dílo postavilo během jediné noci. Výsledná suma tedy bude v čase výrazně vyšší; za dva bloky přesáhne patrně půl bilionu, což z tendru činí nejdražší českou zakázku. Tím se vracíme k oné kruciální otázce: kdo přesně tuto výstavbu zaplatí.
Fialova vláda má čas na podpis smlouvy s preferovaným dodavatelem bloků pro Dukovany a Temelín, jihokorejskou skupinou KHNP, zhruba do příštího jara; na cestě ji však ještě čeká několik překážek. Francouzská firma EDF, neúspěšný zájemce o tendr, podal proti rozhodnutí české vlády žalobu k Evropské komisi. Proti postupu ČEZ, který má prostřednictvím své dceřiné firmy Elektrárna Dukovany II výběrové řízení na starost, se EDF i další neúspěšný uchazeč, severoamerická společnost Westinghouse, obrátily k antimonopolnímu úřadu.
Jižní Korea se v posledních týdnech politicky otřásla, když její prezident – mimo jiné zastánce KHNP, jenž za tendr osobně lobboval i u českých politiků – se pokusil v zemi zavést stanné právo. Jihokorejský parlament prezidenta Jun Sok-jola následně odvolal, podle českého MPO by však divoký politický vývoj neměl mít na průběh dukovanského tendru vliv.
K tomu je třeba vzít v potaz právní spor o licence mezi KHNP a Westinghousem. Na začátku listopadu však nastal posun – alespoň co se týče budoucí spolupráce těchto dvou výrobců, kteří mohou usilovat o společné projekty třeba v Saúdské Arábii, kde by byli konkurencí pro čínské firmy. Spojené státy a Jižní Korea podepsaly memorandum o porozumění. Pokud by k českému podpisu s Korejci z některých důvodů nedošlo, stát může jednat s dalším zájemcem v pořadí: s francouzskou EDF. Hrozilo by však, že by se kontrakt nepodařilo dojednat před volbami do sněmovny na podzim 2025. Do všeho už by vstoupila ostrá předvolební kampaň.
•
