Podzimní období bude pro řadu firem znamenat nejen návrat k plnému vytížení, ale také přípravu na chystané legislativní změny. Některé z nich už teď vzbuzují emoce, protože budou vyžadovat výrazné investice, proškolení zaměstnanců nebo překopání vnitřních systémů firem. Podle Terezy Rychtaříkové, šéfky právníků ve společnosti Vodafone, na podnikatele například již brzy dopadne nový zákon o kybernetické bezpečnosti, který do českého právního řádu překlápí evropskou směrnici NIS2. Týkat by se měl podle odhadů až deseti tisíc firem v odvětvích, jako jsou energetika, doprava nebo výrobní průmysl.
„Zákon podstatně rozšíří okruh adresátů, na které dopadá, a náklady na jeho zavedení budou vysoké. Firmy budou muset například zvýšit a auditovat bezpečnost svých systémů a školit zaměstnance, což může být pro malé a střední podniky náročné. Budou také muset zajistit plnění bezpečnostních standardů u dodavatelů a vyměnit ty, kteří požadavky nesplní, což je citlivé téma nejen v Česku,“ shrnuje Rychtaříková. Kromě toho zákon zavádí například také povinnost zvládat a hlásit bezpečnostní incidenty.
Regulace umělé inteligence
„Kromě nových pravidel kybernetické bezpečnosti přichází také regulace umělé inteligence, která bude klíčová při nastavení pravidel technologických inovací,“ přibližuje Tereza Rychtaříková další z chystaných zásadních norem, Akt o umělé inteligenci. Ten schválil jako nové evropské nařízení na konci května Evropský parlament, podle expertů jako první právní normu svého druhu na světě. Podle Lenky Michalcové, vedoucí praxe IT/IP ve společnosti PwC, Akt o umělé inteligenci stanoví pravidla pro vývoj, uvádění na trh a používání systémů AI. „K zajištění souladu bude podnikatel muset identifikovat své AI systémy, zařadit je do příslušné rizikové kategorie, posoudit své postavení a zavést předepsaná opatření v oblastech, jako jsou vzdělávání zaměstnanců, transparentnost a řízení rizik,“ uvádí. Podle Rychtaříkové to znamená, že firmy budou muset zajistit etické a zodpovědné používání AI. „To zásadně ovlivní odvětví, která budou na AI spoléhat při optimalizaci procesů a zlepšování služeb,“ dodává.
Flexi novela zákoníku práce
Novinkám se nevyhne ani pracovní právo, oblast, která se mění v pravidelných intervalech. Jejich nositelem bude finalizovaná novela zákoníku práce, která má podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky zajistit, aby Česko kvůli nepružnému trhu v Evropě „nehrálo druhé housle“. Takzvaná flexi novela má platit od ledna 2025 a podle expertů přináší pro zaměstnavatele několik zásadních změn. „Nově se například prodlouží maximální zkušební doba – u běžných zaměstnanců až na čtyři, u vedoucích dokonce na osm měsíců. Nově bude také možné, aby si zaměstnanci na pracovišti sami rozvrhovali pracovní dobu a dále budou mít možnost vykonávat stejnou práci u svého zaměstnavatele na dohodu o provedení práce nebo na dohodu o pracovní činnosti i během rodičovské dovolené,“ vyjmenovává advokátka Marie Gremillot z advokátní kanceláře Schoenherr.
Podle seniorní advokátky z advokátní kanceláře Accace Andrey Drhové podnikatele čeká významný posun v úpravě běhu výpovědní doby u pracovních poměrů, která platila více než 50 let. „Nově již nebude výpovědní doba běžet od prvního dne měsíce následujícího, nýbrž již od okamžiku doručení výpovědi. Pro trvání pracovního poměru se tak stane bezvýznamným, zda byla výpověď předána na konci, nebo na začátku měsíce.
Zaměstnavatelé nebudou nuceni narychlo vypovídat pracovní poměry koncem měsíce ve snaze ušetřit náklady spojené s pozdějším předáním výpovědi, obecně se srovná postavení zaměstnanců a budou eliminovány nepřítomnosti zaměstnanců účelově načasované na konec kalendářního měsíce,“ říká Drhová. Navíc se výpovědní doba v případě pochybení zaměstnance zkrátí na pouhý měsíc.
Výpověď bez udání důvodů
Advokátka Lucie Kalašová z advokátní kanceláře bpv Braun Partners pak připomíná, že v souvislosti s flexi novelou zákoníku práce se také hojně mluví o výpovědi z pracovního poměru ze strany zaměstnavatele bez udání důvodu podmíněné povinným vysokým finančním plněním pro zaměstnance. „Z návrhu sice nyní vypadla, přesto se možnost jejího vrácení stále diskutuje. Pokud by se to stalo a změna prošla, byla by to svým způsobem revoluce v pracovním právu na poli teorie. V praxi by se dle mého názoru žádná revoluce nekonala, protože ta si své cesty v tomto duchu už našla. Zaměstnavatelé by tuto možnost ale určitě uvítali,“ myslí si Kalašová.
Vedle flexibilní novely je pak podle oslovených expertů další významnou novinkou zrušení zaručené mzdy v soukromé sféře a dopady bude ještě mít vládní konsolidační balíček. Právě změny z něho vyplývající podle Ireny Valíčkové z advokátní kanceláře Valíček & Valíčková dopadnou na jednu z nejčastějších forem spolupráce, tedy dohodu o provedení práce. „V příštím roce již nebude v takové míře finančně výhodné zaměstnávat takzvané dohodáře. V případě, že mají více dohod současně, se zcela mění koncepce odvodů u těchto zaměstnanců, což podstatným způsobem ovlivní trh práce. Již nyní se často setkáváme s tím, že v důsledku proběhlých i chystaných rozsáhlých změn u dohodářů budou zaměstnavatelé volit jiné formy spolupráce, často hraničící se švarcsystémem,“ popisuje Valíčková.
ESG a změny v DPH
Z dalších dlouhodobě debatovaných norem bude mít zásadní dopad na podnikatelské prostředí unijní legislativa, která se týká kontroly dodavatelského řetězce. „Jde o několik norem, jejichž implementace se v Česku chystá nebo je již částečně v legislativním procesu. Konkrétně o směrnici o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (CSRD), směrnici o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (CSDDD), nařízení o zákazu produktů pocházejících z nucené práce na trhu Unie, směrnici o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v Unii (NIS 2) a směrnici o odolnosti kritických subjektů (CER),“ vyjmenovává ředitelka útvaru public affairs Skupiny ČEZ Zuzana Krejčiříková s tím, že všechny tyto předpisy počítají se zmapováním a kontrolou všech operací v dodavatelském řetězci. „A to vždy z různých důvodů, ať již ESG, environmentálních, bezpečnostních, či finančních, a následně s reportingem výstupů těchto kontrol,“ dodává Krejčiříková.
Ne každou změnu ale přináší evropská legislativa. Do finálního projednávání se v průběhu léta dostala také rozsáhlá novela zákona o dani z přidané hodnoty (DPH), která obsahuje pět stovek novelizačních bodů a účinná by měla být od příštího roku. Podle nových pravidel by malé firmy se sídlem v jiném členském státu Evropské unie, které za kalendářní rok nepřekročí obrat dvou milionů korun, nemusely spadat do režimu plátců DPH. „Návrh přináší také důležité změny pro oblast nemovitostí a stavebních prací. Plánuje se snížení limitu pro podstatnou změnu stavby z 50 na 30 procent, což ovlivní hodnocení projektů. Navíc se bude snížená sazba DPH u staveb pro sociální bydlení posuzovat podle zápisu v katastru nemovitostí. Tyto úpravy mají za cíl usnadnit a zpřehlednit daňové povinnosti v odvětví nemovitostí a stavebnictví,“ doplňuje Veronika Huml Valová z představenstva Trinity Bank.
Transparentní odměňování
Kromě novinek, které jsou již za rohem, by se podnikatelé měli postupně připravovat i na vzdálenější změny. Jednou z nejvíce debatovaných je oblast rovného odměňování. Nejpozději začátkem června 2026 má být v Česku uplatněna evropská směrnice o transparentnosti odměňování. Jejím cílem je snížit takzvaný gender pay gap neboli rozdíl v odměňování žen a mužů. Ten je v Česku podle organizace Business & Professional Women 17,7 procenta, což nás řadí na poslední příčky v EU. „Tento údaj říká, o kolik více času musejí ženy pracovat déle, aby dosáhly stejné roční odměny jako muži, tedy o zhruba 2,5 měsíce déle,“ uvádí organizace.
„Podle nových pravidel budou větší společnosti muset pravidelně poskytovat státu a zástupcům zaměstnanců informace o rozdílech v odměňování a současně být schopny tyto rozdíly odůvodnit objektivními kritérii. Dále má být například zavedena povinnost písemně informovat zaměstnance o průměrných úrovních mezd rozdělených podle pohlaví u zaměstnanců vykonávajících stejnou práci,“ přibližuje advokátka Tereza Erényi z advokátní kanceláře PRK Partners s tím, že bližší podrobnosti stanoví český transpoziční zákon.
„Existence transparentních systémů odměňování není v českém podnikatelském prostředí samozřejmostí a většina společností bude tedy nucena věnovat této problematice náležitou pozornost,“ uzavírá Erényi.
•
