Uvolnění fiskálních pravidel na úrovni Evropské unie je pouze prvním krokem, který umožní státům více investovat do odvětví obrany. Rozhodující slovo mají v této situaci národní vlády, které mohou zhmotnit zatím jen očekávaný růst výdajů státních rozpočtů nejen akciových investorů, ale také investorů na dluhopisovém trhu.
Vidina vyššího zadlužování totiž tlačí výnosy nahoru, což přidělává problémy státům s vyšším zadlužením, které budou muset investovat do obrany. Nicméně investice do zbraní a munice nejsou jedinými investicemi, které se budou muset uskutečnit. Akcie zbrojařského gigantu Rheinmetall narostly od začátku roku o více než 80 procent. Táhly je především vyhlídky na vyšší poptávku vlád. Klíčový hráč na trhu s dělostřeleckou municí a obrněnými vozidly nicméně řeší i problémy s výrobní kapacitou. Tu se snaží dodatečně získat přetvořením výrobních kapacit své automotive divize na výrobu materiálů k obranným účelům.
Ilustrace: Vojtěch Velický
Největší evropské společnosti z odvětví obrany mají rozpracované objednávky ve výši dvou- až tříletých tržeb a tento stav se bude jen zvyšovat. Nutnost investovat do kapacity výroby je tak větší než kdykoli dříve. Jednou z cest, jak pomoci evropskému obrannému průmyslu v navýšení kapacity, je pokračující snižování bariér při čerpání úvěrů od Evropské investiční banky. Nicméně v prvé řadě jde o zrušení ESG kritérií, která omezují evropské podniky v získávání kapitálu na lokální půdě. Tato deregulace by pomohla především malým a středním podnikům v době, kdy se každá vyrobená nábojnice počítá. Ze strany odpůrců investic do obranného průmyslu, kterými jsou převážně levicové nebo populistické strany, však mohou přijít blokace snah oživit evropské obranné odvětví. První vlaštovkou byly úvahy tuzemské opozice o zavedení mimořádné daně na zbrojovky s tím, že je potřeba vyhodnotit, zda se peníze investují účelově. Vyhodnocování efektivity nákladů na obranu nelze hanit. Zcela mimo jsou však úvahy o zavádění lokálních mimořádných daní podobných windfall tax na lokální i celoevropské úrovni. Státy sice budou muset zvýšit příjmové strany rozpočtů, cestou zdanění zbrojařů by se však neměl vydat nikdo.
Obranné odvětví by mělo být deregulované a počítat s nejhorší variantou v podobě vystoupení USA z NATO. Tento scénář sice vnímám pouze jako další z mnoha výroků Elona Muska, navzdory tomu by ho vlády států EU neměly podcenit. Důležité mimo jiné je i nepodlehnout tlakům zástupců politických stran s názorem neinvestovat do obranného průmyslu.
Tomáš Cverna, analytik finančních trhů společnosti XTB
•
