PKN Orlen (Polski Koncern Naftowy Orlen) se snaží reagovat na několik výzev současného světa najednou. Bere zcela vážně energetickou transformaci Evropské unie, a především pak záměr Evropské komise ukončit po roce 2035 registraci automobilů se spalovacím motorem. PKN Orlen vychází z předpokladu, že i když asi tento ambiciózní cíl nebude úplně přesně splněn, začne již brzy klesat poptávka po pohonných hmotách, tedy produktech, které firma prodává zákazníkům v Polsku, České republice, Litvě, v Maďarsku, na Slovensku a v neposlední řadě i Německu. Na straně druhé Orlen předpokládá, že poroste poptávka po petrochemických produktech, především po plastech, protože země ve středoevropském regionu jsou stále čistým dovozcem těchto produktů. Orlen tak vidí na tomto trhu obrovskou příležitost. Zpracování ropy na plasty a další chemické produkty bude hrát pro Orlen stále větší roli.
Druhou velkou výzvou je strategické směřování firmy. Orlen se chce v budoucnu transformovat z výrobce fosilních paliv na firmu dodávající energie především z obnovitelných a nízkouhlíkových zdrojů. Jinými slovy Orlen se chce stát „zelenou firmou“. Z tohoto důvodu buduje a kupuje větrné farmy v Baltském moři. Chce také stavět jaderné elektrárny a vkládá šance nejen do velkých jaderných elektráren, ale také do malých modulárních jaderných zdrojů.
Foto: Shutterstock
Třetí velkou výzvou je snižování závislosti na ruské ropě, zásadním způsobem eskalované po napadení Ukrajiny Ruskem loni v únoru. Ještě v roce 2015 téměř 100 procent ropy zpracované v rafinériích Orlenu pocházelo v Ruska. Dlouhodobá smlouva Orlenu na dodávky ruské ropy skončí v lednu 2023 a nebude již prodloužena. Devadesát procent ropy zpracovávané v rafinériích Orlenu tak bude pocházet od neruských dodavatelů. Z toho plyne potřeba navázat strategické partnerství s jinými dodavateli. Orlen si vybral největší petrolejářskou firmu světa, Saudi Aramco ze Saudské Arábie.
Spíše se ovšem dá říci, že Orlen si vybral strategického partnera se souhlasem polského státu. Polská vláda totiž pochopila, že energetika je příliš důležitý obor, než aby jej ponechala zcela v rukách nepředvídatelných tržních sil. Polská vláda se tak již před časem rozhodla, že z Orlenu vytvoří multienergetický koncern, schopný pružně reagovat na výzvy doby, které primárně leží v zahraničí a nebude se vyčerpávat vnitrostátní konkurencí. To, že je dnes možné mluvit o PKN Orlen jako o multienergetickém koncernu, je dáno několika kroky z poslední doby.
Začalo to prodejem kontrolního balíku akcií polského státu ve firmě Energa v dubnu 2020 Orlenu. Rafinérský gigant tím rozšířil své portfolio na výrobu, distribuci a prodej elektřiny. Získal tak 2,7 milionu odběrných míst a 17% podíl na trhu elektřiny v Polsku.
Dalším významným krokem byla fúze s firmou Lotos, která podniká v podobném oboru jako Orlen, tedy dobývání a zpracování ropy a prodej pohonných hmot. Fúze obou firem trvala docela dlouho. Byla zahájena již v roce 2018 a dokončena až 1. srpna 2022. Důvodem dlouhého času, který fúze vyžadovala, byla nutnost získat souhlas antimonopolních autorit nejen Polska, ale i Evropské unie. Tyto antimonopolní úřady zkoumaly, zda na trzích některých komodit nevznikne nepatřičné dominantní postavení jedné firmy. Aby se tak nestalo, podmínkou k provedení fúze byl odprodej 417 čerpacích stanic a prodej 30 procent gdaňské rafinérie Lotosu nezávislému investorovi. Problém s čerpacími stanicemi vyřešil Orlen obchodem z maďarskou firmou MOL. Získal od něj za 417 čerpacích stanic kromě hotovosti také 41 čerpacích stanic na Slovensku a 144 v Maďarsku. Třicet procent v gdaňské rafinerii pak prodal firmě Saudi Aramco. Od této transakce se očekává posílení vztahů se Saudskou Arábií, která se stane novým strategickým partnerem Polska v dodávkách ropy.
A konečně zatím posledním krokem ve vytváření multienergetického koncernu ORLEN je akvizice společnosti PGNiG (Polskie Górnictwo Naftowe i Gazownictwo) v posledním čtvrtletí roku 2022. Tato firma se dominantně zabývá vyhledáváním, dobýváním a distribucí plynu. Je také spolumajitelem plynovodu Baltic pipe, který je pro Polsko alternativním zdrojem plynu z Norska a Dánska. PGNiG dodává v Polsku plyn sedmi milionům odběratelů a neposlední řadě tato firma vybudovala LNG terminál ve Świnoujśce.
Po provedení těchto fúzí a akvizicí se Orlen zařadil mezi nejvýznamnější ropné a energetické společnosti Evropy jakými jsou rakouská OMV, španělský Repsol či francouzský Total. Budoucnost ukáže, jak firma, ve které má polský stát sice minoritu akcií, avšak majoritu hlasovacích práv, obstojí na proměňujícím se energetickém trhu střední Evropy.
Autor byl v letech 2014-2017 ministrem průmyslu a obchodu ČR
•
