Limit pro DPH se má zvýšit
Když obrat přesáhne milion korun, musí se živnostník stát plátcem daně z přidané hodnoty, což vychází z evropských pravidel. Od roku 2025 však začne platit nová směrnice, která umožní členským státům limit pro DPH zvýšit, v přepočtu až na více než dva miliony korun. Ministerstvo financí chce ale s Evropskou komisí vyjednat výjimku, aby Česko mohlo limit na dva miliony korun zvednout už dříve. „Limit ročního obratu se navzdory změnám cenové hladiny neměnil už více než 17 let. I proto považujeme za vhodné nečekat a tento limit zvýšit co nejdříve, ideálně již v příštím roce,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová. Ministerstvo odhaduje, že zvýšením částky na dvoumilionovou úroveň se počet plátců sníží zhruba o 105 tisíc.
„Záměrem našeho návrhu je snížení administrativy a zjednodušení podnikání. Díky tomuto opatření bude možné i zvýšit počet živnostníků, kteří budou moct využít paušální daně,“ uvedla Schillerová. Nad načasováním tohoto kroku se podivil odborník na nepřímé daně Martin Diviš z poradenské společnosti PwC. „Přestože se jedná o jasnou úlevu na straně daňových poplatníků, je otázkou, proč ministerstvo financí čekalo na konec volebního období a nevyjednalo tento limit podstatně dříve, například v souvislosti se zavedením elektronické evidence tržeb,“ citovala ho agentura ČTK.
A je po kamarádství
Působili jako Vinnetou a Old Shatterhand. Střídali se v předvolebních debatách, byli si naprosto rovni. Ivan Bartoš a Vít Rakušan. Pocit pohody vyprchal, když voliči vykroužkovali skoro všechny Piráty ze společné kandidátky se Starosty, kteří z 37 mandátů získali 33. Ve snaze přijít věci na kloub si Piráti nechali udělat analýzu, na kterou upozornil web Neovlivni.cz. A nepíšou se v ní o Starostech hezké věci.
„Kandidáti Pirátů nebyli ze strany STAN, který měl v gesci mikrotargeting, podporováni. STAN cíleně podporoval pouze své kandidáty, z nichž se polovina dostala do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Na podporu mikrotargetingu STAN byla vynaložena více než dvakrát vyšší částka než na Piráty. Piráti přitom vložili do kampaně dvě třetiny finančních prostředků,“ stojí v analýze s tím, že cílem měla být podpora koalice jako celku. Dále si Piráti stěžují na neohlášenou osobní kampaň v regionálních denících, aktivity hejtmana Libereckého kraje Martina Půty či výzvy ke kroužkování, což dokumentují screenshoty ze sociálních sítí. A je po kamarádství.
Neschopenek přibylo
V letošním prvním pololetí výrazně přibylo neschopenek – ve srovnání s loňskem téměř o třetinu. Zkrátila se ale průměrná doba marodění o osm dní, uvedl Český statistický úřad. Z celkového počtu 1,4 milionu neschopenek byla většina z důvodu nemoci. „Za první pololetí letošního roku bylo nahlášeno 1,3 milionu případů pracovní neschopnosti pro nemoc, více než třetinu z nich tvořily neschopenky vydané z důvodu karantény či izolace. Ve srovnání s první polovinou roku 2019, tedy s obdobím před vypuknutím pandemie, vzrostl počet pracovních neschopností pro nemoc více než o 400 tisíc,“ řekla Alena Hykyšová ze statistického úřadu. V prvním pololetí lidé promarodili v součtu 51 milionů dní.
Stop rozpoznávání tváří
Technologii umožňující rozeznat obličeje uživatelů na fotkách sociální síť Facebook po deseti letech vypíná. Zároveň smaže databázi, v níž jsou uloženy informace o podobě tváří zhruba miliardy lidí. Důvodem jsou sílící obavy ohledně bezpečnosti, jimž síť v poslední době čelí. Právě z toho důvodu Facebook „obličejovou technologii“ opouští.
„Každá nová technologie s sebou přináší jak potenciál benefitu, tak obav. Chceme najít tu správnou rovnováhu,“ citovaly The New York Times Jeromeho Pesentiho, viceprezidenta pro umělou inteligenci ve společnosti Meta, do níž sociální síť patří. Jak to tedy bude dál s Matrixem, který plánuje Mark Zuckerberg vybudovat?
Ojetiny táhnou
Za prvních deset letošních měsíců se do Česka dovezlo přes 150 tisíc ojetin, což znamená meziroční nárůst více než o pětinu. Svaz dovozců automobilů uvedl, že lidé nejvíce dovážejí ojeté vozy značky Škoda (33 592 aut), za ní následují Volkswagen (31 484) a Ford (12 940). Průměrné stáří dovezených aut je 10,4 roku, podíl vozidel starších deseti let činí 51,13 procenta. Starších 15 let je pak 21,24 procenta. „Jejich skladba z hlediska stáří negativně působí na celkový stav vozového parku,“ uvedl svaz. Dovezených nových osobních aut bylo za prvních deset měsíců registrováno bezmála 175 tisíc. I tady vede Škoda s téměř 60 tisíci vozy.
Pulp Fiction jako NFT
Režisér Quentin Tarantino je další celebritou, kterou okouzlily nezastupitelné tokeny NFT. Dvojnásobný držitel Oscara oznámil, že v aukci nabídne sedm dosud nezveřejněných scén ze svého nejslavnějšího filmu Pulp Fiction. Prodávat je bude právě jako NFT na tržišti OpenSea. Nezaměnitelné tokeny budou obsahovat také úryvky z původního, ručně psaného scénáře a exkluzivní Tarantinův komentář. Pulp Fiction je tak dalším filmem, který vstoupí do světa NFT. Už v září ohlásily společnosti VeVe Partners a MGM Studios nezaměnitelné tokeny spojené s poslední bondovkou Není čas zemřít.
ČNB dupe na brzdu inflace
Foto: Shutterstock
Už na konci září centrální banka mnohé překvapila, když zvýšila svou základní úrokovou sazbu z 0,75 procenta na dvojnásobek. Opravdu razantní krok v boji se zrychlující inflací však přišel minulý čtvrtek. ČNB oznámila, že sazbu, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, zvedá rovnou na 2,75 procenta – tedy o 1,25 procentního bodu. Takto výrazně centrální banka nezvýšila sazby od roku 1997. A to zřejmě ještě není konec. „Měnová politika reaguje na mimořádně silné cenové tlaky z domácí ekonomiky i ze zahraničí. Pokračující razantní zvyšování úrokových sazeb omezuje průsak uvedených tlaků do cenového vývoje v delším horizontu,“ uvedla bankovní rada. Koruna reagovala okamžitým posílením, naopak premiér Andrej Babiš (ANO) zklamáním. „Navýšení úrokových sazeb na 2,75 procenta je další fatální rána, kterou ČNB zasazuje české ekonomice. Chce-li zastavit hospodářský růst, pak je na dobré cestě,“ uvedl. Ekonomové vidí věc jinak. „Je zřejmé, že ČNB si je plně vědoma svého poslání udržovat přiměřený růst cen, a rozhodla se proto pro tento zásadní krok,“ uvedl podle ČTK Petr Kříž z poradenské společnosti PwC.
V kauze energií to hromadně nepůjde
V Česku stále není uzákoněna hromadná žaloba. Takže i když se lidé do skupinové právní akce zapojí, soudy posuzují každý případ samostatně. První krok ke změně teď udělala vláda, když schválila návrh zákona o hromadném řízení a posílá ho nové sněmovně. Není však jisté, zda novinka parlamentem projde. A i kdyby se to stalo, uplyne řada měsíců, než nabude účinnosti.
Nebudou ji tak moct využít klienti Bohemia Energy, byť vládní snaha rychle uzákonit hromadné žaloby je reakcí právě na ukončení činnosti této energetické společnosti. Její zákazníci teď musejí platit vyšší sumy jiným dodavatelům, za což by podle některých právních názorů mohli získat odškodné. Firma LitFin už vyzvala údajně poškozené klienty k právnímu zastupování. Přestože hromadná žaloba stále v Česku neexistuje, soud může různá řízení, v nichž jde o stejnou věc, spojit v jedno, a tím vytvořit de facto stav, kdy projednává „hromadnou žalobu“, řekl ČTK Jan Eisenreich z LitFinu. „Při vymáhání budou klienty zastupovat naši spolupracující advokáti. I v případě, že odškodnění nevymůžeme, musí LitFin zaplatit všechny náklady, které jsou s vymáháním spojené. Klientům v žádném případě nevzniknou jakékoli závazky,“ uvedl.
Z tuzemských snah zastupovat klienty hromadně je nejznámější iniciativa Poplatkyzpět.cz, jež lidem slibovala hromadné zastupování v kauze vracení bankovních poplatků za vedení hypoték a úvěrů. Připojilo se k ní na 300 tisíc klientů, bitva s bankami ale pro ně skončila neúspěchem – někteří navíc museli platit náklady řízení.
Restaurace přicházejí o další zákazníky
Tuzemským restauracím výrazně ubývají strávníci. Lidé totiž kvůli covidu stále více obědvají doma, nebo si jídlo nosí s sebou do práce. Restauracím také výrazně škodí stravenkový paušál, s nímž zaměstnanci chodí na obědy mnohem méně než dřív. Letos ho přitom dostává od svých zaměstnavatelů více než půl milionu lidí, vyplývá z průzkumu Unie zaměstnavatelských svazů (UZS). Paušál podle průzkumu již nyní má 13,9 procenta zaměstnanců, tedy v přepočtu 550 tisíc lidí. Z toho převážná část – v přepočtu přes 450 tisíc lidí – dříve dostávala stravenky.
Pro restaurace má tato změna výrazné následky. Průzkum totiž ukázal, že ti lidé, kteří mají stravenky, chodí na oběd do restaurací 2x častěji než zaměstnanci, kteří místo nich mají nezdaněnou hotovost v podobě paušálu. „Pravidelně na oběd do restaurací chodí nyní 53 procent majitelů stravenek, ale jen 29 procent lidí s paušálem. Pro gastrosektor tato změna znamená, že ročně utrží o 7,8 miliardy korun méně,“ uvádí ředitel UZS Vít Jásek.
Do poklesu zasáhla i nová koronavirová opatření. První týden, ve kterém restaurace podle platných vládních nařízení začaly kontrolovat, zda jsou jejich návštěvníci očkovaní, mají platný test nebo prodělali koronavirus, se projevil na výraznějším snížení tržeb v době obědů. Celkový počet obědových transakcí minulý týden, v porovnání s prvními třemi týdny v říjnu, poklesl o 17,6 procenta.
•
